Ministerstvo spravedlnosti vypořádalo připomínky k zákonu o státním zastupitelství, přičemž odmítlo většinu připomínek, které předložilo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle návrhu má Pavel Zeman skončit ve funkci v roce 2023, oba stávající vedoucí vrchní státní zástupci pak v roce 2024. Ministerstvo setrvalo i na účasti soudců v komisích pro výběr vedoucích státních zástupců. Kritizovaný soudce ve výběrové komisi pro funkcionáře by se pak mohl volit losem. Česká justice má vypořádání připomínek k novele zákona k dispozici.
Návrh novely zákona o státním zastupitelství i po připomínkovém řízení počítá se sedmiletým funkčním obdobím pro všechny vedoucí státní zástupce. Ministerstvo tak oslyšelo námitku NSZ, kterou vznesly v připomínkovém řízení i některé další resorty, totiž aby toto období pro nejvyššího státního zástupce bylo desetileté. Argument, že délka mandátu nejvyššího státního zástupce má odpovídat délce funkčního období předsedů a místopředsedů nejvyšších soudů, resort odmítl. „Srovnání s úpravou pro předsedy soudů je do určité míry mechanické. Rozsah oprávnění předsedů soudů a vedoucích státních zástupců je odchylný. Nejvyšší státní zástupce stojí v čele hierarchické soustavy, odpovídá za její chod a má oprávnění, kterými předseda soudu nedisponuje. Navržená délka sedmiletého funkčního období výrazně přesahuje délku volebního období a zaručuje tedy podle našeho názoru dostatečnou nezávislost nejvyššího státního zástupce na konkrétní vládě. I v předchozích ministerských návrzích, s výjimkou návrhu předloženého panem ministrem Blažkem, bylo ostatně funkční období nejvyššího státního zástupce stanoveno na 7 let,“ vysvětlilo svůj postoj ministerstvo. To minulý týden ostře kritizoval Pavel Zeman.
Ministerstvo odmítlo i požadavek NSZ, aby se Pavlovi Zemanovi s účinností nového zákona automaticky obnovil mandát. NSZ argumentovalo, shodně s připomínkami zájmového spolku Unie státních zástupců (USZ), že tak tomu bylo i v případě předchozích návrhů novel zákona a obdobně to bylo řešeno i u funkcionářů nejvyšších soudů při novele zákona o soudech soudcích v roce 2008.
Podle ministerstva by ale takové řešení bylo nefér vůči ostatním vedoucím státním zástupcům, jejichž mandát má skončit podle toho, kdy nastoupili do funkce. Resort v této souvislosti připomněl, že právě nerovnost při stanovení přechodných ustanovení u tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu a předsedů Nejvyššího správního a Ústavního soudu byla důvodem, proč byla úprava zrušena Ústavním soudem. Zákonodárci tehdy u předsedkyně Ivy Brožové stanovili lhůtu jejího „zbytkového“ mandátu 5 let, zatímco u předsedů Josefa Baxy a Pavla Rychetského jim byl přiznán mandát nový.
Mohlo by vás zajímat
Benešová: Chtějí mandát nadosmrti
Podle ministryně spravedlnosti byly připomínky NSZ nadstandardní a úřad požaduje až nemožné změny. „Oni by to nejradši měli nadosmrti, jak jsem pochopila. Hádají se o každý centimetr. Nechtějí ustoupit a po mně chtějí, abych ustupovala,“ uvedla už dříve k mandátům vrcholových funkcionářů státního zastupitelství ministryně Marie Benešová. Pokud by vyhověla Zemanovi, mohl by být ve funkci až 22 let. „To je docela absurdní, řekněte mi, kdo z funkcionářů takovou dobu má,“ dodala s tím, že v manažerské funkci dochází k vyčerpání.
Ministerstvo také připomnělo, že v případě obou předsedů jim, v době účinnosti předmětné novely, ještě ani neuplynulo celé funkční období. Což ovšem neplatí v případě Pavla Zemana, který již z pohledu návrhu „přesluhuje“. „Ústavní soud naopak aproboval princip, kdy stávající soudní funkcionáři ve funkci skončí k datům vycházejícím z data jejich jmenování do funkce, pokud délka přechodného období není nepřiměřená k délce nově stanoveného funkčního období, čemuž navržená úprava odpovídá,“ dovozuje ministerstvo.
Na tomto místě je třeba připomenout, že s nerovností, zvyklostmi či ústavními principy, jichž se nyní NSZ či zájmový spolek státních zástupců USZ dovolávají, si nijak cestu změn v soustavě nekomplikoval návrh předložený někdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Tato předloha měla podporu Pavla Zemana, Lenky Bradáčové i USZ a znamenala automatický konec pro celé vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jejich možný nedobrovolný přesun k některému z okresních státních zastupitelství či v podstatě automatické jmenování Lenky Bradáčové šéfkou všemocného protikorupčního speciálu.
Dvě varianty změn v čele okresů a krajů
Ohledně změn v čele krajských a okresních státních zastupitelství navrhuje ministerstvo dvě možné varianty řešení. První varianta počítá s tím, že vedoucím státním zástupcům jmenovaným do konce roku 1995 bude končit funkční období dne 31. 12. 2025. Těm, kdo byli jmenováni v letech 1996 až 2005, končí funkční období dne 31. 12. 2026, jmenovaným v letech 2006 až 2012 končí funkční období dne 31. 12. 2027, vedoucím jmenovaných v letech 2013 až 2016 má končit funkční období dne 31. 12. 2028 a konečně jmenovaným v období od 1. ledna 2017 do nabytí účinnosti zákona by mělo končit funkční období dne 31. 12. 2029. Zde je pevně stanoveno, že oba stávající vedoucí VSZ končí k poslednímu dni roku 2024.
[mn_protected]
Druhá varianta pak zahrnuje do výčtu obměn podle doby jmenování do funkce i vrchní státní zástupce. Vedoucí, jmenovaní do konce roku 1999, mají podle této varianty končit 31. 12. 2022, jmenovaní v letech 2000 až 2007 mají skončit v roce 2023, vedoucí s mandátem z let 2008 až 2012 končí podle návrhu 2024, ti s mandátem z let 2013 až 2015 končí funkční v roce 2025, jmenovaní v letech 2016 a 2017 skončí v roce 2026 a vedoucí od 1. ledna 2018 do nabytí účinnosti tohoto zákona končí funkční období s koncem roku 2027.
V první variantě se v důvodové zprávě argumentuje manažerským (hiearchickým) modelem, kdy se mají noví vedoucí státní zástupci podílet na výběru vedoucích nižších stupňů soustavy, proto na pevno stanovený termín konce funkčního období obou vedoucích VSZ i nejvyššího státního zástupce. „Vzhledem k poměrně značnému počtu okresních státních zástupců je tento „hierarchický model“ ve vztahu k nim ale prolomen; pro účely přechodných ustanovení tvoří okresní a krajští státní zástupci jednu skupinu, která je vnitřně rozčleněna podle délky dosavadního výkonu funkce do pěti skupin, tj. ukončení funkčního období je u nich navázáno na délku jejich dosavadního působení ve funkci vedoucího státního zástupce. Navrhovaný mechanismus umožní plynulou obměnu vedoucích státních zástupců, kdy nebude docházet k jejich hromadné výměně (obměna krajských a okresních státních zástupců je přitom rozložena na tři následující volební období)“, uvádí se v důvodové zprávě.
Na okrese bude možnost opakování
I z druhé varianty, která zčásti reaguje i na námitky NSZ a zájmového spolku USZ, v nichž kritizovaly oddělení režimu pro vrchní státní zástupce od zbytku soustavy, nicméně vyplývá, že oba vedoucí vrchní skončí ve stejný okamžik. Zajímavé je, že naopak obě varianty, které v připomínkovém řízení uvedl nejvyšší státní zástupce, počítaly vždy s tím, že by Ivo Ištvan skončil ve funkci o rok dříve než Lenka Bradáčová.
V návrhu se ponechává možnost jednou opakovat funkční období u téhož státního zastupitelství v případě vedoucích okresních státních zástupců. Taktéž se počítá s možností ucházet se o vedoucí pozici u stejného stupně v případě krajských a obou vrchních, jimž se naopak u stejného státního zastupitelství opakovat mandát zapovídá.
Ohledně účasti soudců ve výběrových komisí ministerstvo setrvalo na svém stanovisku. Pouze navrhlo dvě řešení. Jedno počítá s tím, že by takového soudce jmenoval ministr „po dohodě“ s předsedou soudu, u něhož státní zastupitelství působí. To druhé pak s tím, že by ministr do výběru nezasahoval vůbec. Soudce by byl určen losem, přičemž platí, že musí „být předsedou nebo místopředsedou krajského, vrchního nebo Nejvyššího soudu, který projednává a rozhoduje trestní věci“. Nově by měl také ministr v případě, že odmítne komisí vybraného kandidáta jmenovat, své rozhodnutí písemně zdůvodnit.
Ministerstvo také ustoupilo námitce NSZ a spolku USZ ohledně toho, že by ministr mohl dočasně pozastavit výkon funkce státního zástupce i v případě tzv. funkcionářské žaloby, tady kdy se žaloba netýká porušení povinností státního zástupce.
[/mn_protected]
Petr Dimun
