Ve Švédsku se pustili do nového způsobu identifikace klienta. Má být bezpečnější než otisk prstu, o kterém se často spekuluje jako nástupci klasických platebních karet.
Smyslem identifikace pomocí krevního řečiště ruky je zjištění, že každý jedinec, tedy každý člověk má zcela originální a nenapodobitelnou formu krevního řečiště a umístění žil v ruce. Nejde tak jen o zhodnocení samotného otisku prstu, ale o porovnání celého krevního řečiště ruky. Jedná se o první praktické použití technologie Quixter, o kterém se poprvé začalo coby o bankovní hudbě budoucnosti mluvit loni v létě.
V praxi by mělo vše fungovat tak, že klient přijde k bankomatu, nebo na pobočku a tam položí celou svou ruku na desku, která oskenuje klientovu ruku a zmapuje krevní řečiště, které má pro daného klienta umístěno ve své paměti či databázi. Systému nebude možné oklamat, protože nikdo konkrétní krevním řečištěm a oběhové ústrojí ruky nedokáže napodobit. Objevuje se také často otázka, zda by nešel systém oklamat useknutou rukou příslušného klienta. Toto by nebylo možné, protože v takovém případě by bylo krevní řečiště mrtvé, což by okamžitě poznal i samotný systém, který by navíc upozornil ochranu či policii.
Systém má být nástupcem či dokonce konkurentem identifikace pomocí otisku prstu. Otisk prstu se také stal nejcitovanějším vylepšením ideální banky budoucnosti, kterou popisovali studenti, v rámci projektu Ideální banka 21. století. Nicméně i několik studentů narazilo či navrhlo právě možnost identifikace pomocí originálního krevního řečiště ruky.
Švédové už mají systém vymyšlený. Nyní se spíše řeší jeho ekonomičnost, tedy snížení výrobních nákladů, zavedení spolehlivých databází systému a rychlost jeho zavádění. Nejpravděpodobnějším postupem bude, že se systém začne testovat přímo ve Švédsku a na základě těchto zkušeností pak dojde k případnému rozšíření. Otázkou také je, co proti těmto novým systémům přinesou poskytovatelé bankovních, platebních karet, pro něž by zavedení systému znamenalo ekonomické ohrožení.
-of-
