Česká rozvědka (ÚZSI) a Generální inspekce bezpečnostní sborů (GIBS) vyjádřily značný odpor k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti zaměstnavatelů. Povinné zavedení vnitřního kanálu k oznamování nekalé činnosti zaměstnavatele a vnějšího oznamovacího kanálu na odboru ministerstva spravedlnosti považují za maření činnosti a vynášení utajovaných skutečností. GIBS vyzývá k mimořádnému jednání všech bezpečnostních sborů. Úřad vlády vzkazuje, že rozvědka kanál zavést musí.

Vyplývá to z rozsáhlého připomínkového řízení k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti zaměstnavatele. Podle návrhu budou muset za zákonných podmínek podniky, instituce a úřady zřídit vnitřní kanál pro přijímání podání zaměstnanců na své zaměstnavatele. O vnitřním kanálu Česká justice již informovala.

Vnějším kanálem pro přijímání podnětů, jejich prověřování a pro ochranu oznamovatelů se potom má stát nově zřízená Agentura na ochranu oznamovatelů, což má být podle návrhu zákona odbor ministerstva spravedlnosti. Také o odporu proti Agentuře Česká justice již informovala.

Povede to k maření úkolů GIBS

Mohlo by vás zajímat

V připomínkovém řízení se proti systému oznamování podezření z protiprávní činnosti zaměstnavatele razantně ozvaly Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a česká rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace ČR (ÚZSI).

GIBS navrhuje z definic pro účely zákona o ochraně oznamovatelů vyškrtnout bezpečnostní sbory, jejich příslušníky a zaměstnance. Inspekce dokonce navrhla nový článek zákona, který by stanovil, že na bezpečnostní sbory se nový zákon o udávání nevztahuje: (11) „Působnost tohoto zákona a Agentury se nevztahuje na bezpečnostní sbory, příslušníky a zaměstnance bezpečnostních sborů.“

Důvod? „Agentura za podmínek stanovených v návrhu by měla být oprávněna k prošetřování oznámení, což povede ke zneužití institutu oznamovatele za účelem maření zákonných úkolů GIBS. Tato připomínka je zásadní,“ uvádí doslova GIBS v připomínkách k návrhu zákona.

Jednání se zamítá, návrh má evropskou úroveň

A následuje další zásadní připomínka: „Navrhujeme vytvoření tematicky zaměřené meziresortní pracovní skupiny, která by v součinnosti zejména s bezpečnostními a ozbrojenými sbory definovala takové legislativní podmínky, které spolehlivě vyloučí krajně nežádoucí podmínky – zásadní připomínka. Žádáme o separátní jednání k předloženému materiálu za účasti ostatních bezpečnostních sborů.Tato připomínka je zásadní,“ vyjadřuje své obavy GIBS.

Předkladatel, kterým je Úřad vlády připomínku obratem zamítl: „Neakceptováno. Záměr předkladatele, resp. vlády, je poskytnout ochranu co nejširšímu spektru oznamovatelů včetně příslušníků bezpečnostních sborů. Takový přístup odpovídá rovněž návrhu řešení předloženému na evropské úrovni,“ odepsal Inspekci.

Prošetřování rozvědky ministerstvem není možné

Návrh s totožným obsahem, totiž vypustit z  působnosti zákona o oznamování nekalé činnosti zaměstnavatelů příslušníky a zaměstnance tajných služeb, podal v rámci připomínkového řízení ÚZSI:  „Navrhujeme z působnosti zákona vyjmout příslušníky a zaměstnance zpravodajských služeb jakožto oznamovatele a zpravodajské služby jakožto zaměstnavatele,“ uvedl Úřad krátce.

[mn_protected]

K tomu ovšem poskytl dlouhé a obsáhlé zdůvodnění. Podle Úřadu návrh zákona koliduje se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.  „Což bude vytvářet problémy, které dále nabývají na závažnosti s ohledem na specifika činnosti a fungování zpravodajských služeb,“ uvedl ÚZSI.

„Konkrétně k návrhu uvádíme: Zcela nepřijatelná je ve vztahu ke zpravodajským službám působnost Agentury pro ochranu oznamovatelů. Agentura má být za stanovených podmínek příslušná k přijetí a ,prošetření´ oznámení. Agentura nemůže být oprávněna k prošetřování údajného protiprávního jednání příslušníků zpravodajské služby. V prvé řadě je třeba uvést, že značná část činnosti zpravodajských služeb je spojena s utajovanými informacemi (a to i v případě zaměstnanců). Ochrana utajovaných informací ve vztahu k obsahu oznámení a činnosti Agentury není vůbec řešena. Dále pak není jakákoliv ,prošetřovací´ činnost Agentury možná ani z hlediska ochrany činnosti a zájmů sledovaných zpravodajskou službou. Připomínáme, že z tohoto důvodu jsou příslušníci zpravodajských služeb vyloučení z působnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů,“ uvádí doslova ÚZSI.

Jak  v rozvědce soudit opodstatněnost domněnky pravdivosti?

Úřad dále zdůrazňuje, že v rámci služebního poměru jsou oznamovací mechanismy nyní podřízeny subordinaci a služebnímu postupu. Návrh proto nepřináší nic nového. Kromě toho není jasně řešen střet eventuálního oznámení se služební mlčenlivostí, „když na jedné straně deklaruje nedotčenost povinnosti mlčenlivosti dle zvláštního zákona, na straně druhé však hned v další větě tuto zásadu prolamuje ve vztahu k oznámení“.

Podle ÚZSI vůbec není jasné, jak takové prošetřování tajné služby bude probíhat: „To se patrně týká i případného doplnění oznámení (byť to z návrhu není zcela zřejmé, doplnění může být učiněno až na výzvu Agentury a jde o jiný úkon oznamovatele, než prvotní oznámení), rozhodně však již ne jakékoliv dalšího prošetřování Agentury, a zřejmě ani prošetřování  v rámci vnitřního oznamovacího systému. Není tak vůbec jasné, jak by případné prošetřování podle tohoto návrhu mělo probíhat, a to včetně posuzování ,opodstatněnosti domněnky pravdivosti oznamované informace´, což je prvotní předpoklad pro postup dle návrhem stanovených pravidel,“ uvádí ÚZSI s tím, že působnost Agentury je nepřijatelné a připomínka zásadní.

Agentura opravdu nesmí šetřit tajné skutečnosti

Úřad vlády dává tajné službě za pravdu, ale situaci považuje naopak za pozitivní: „Navrhovaná právní může sice zakládat duplicitu řízení v tom smyslu, že umožňuje vést zcela nezávisle disciplinární (kárné), přestupkové či trestní řízení na prošetřování oznámení, avšak tuto duplicitu nelze vnímat negativně, protože výstupy zjištěné v jednom řízení mohou být využitelné i pro ostatní řízení,“ uvádí předkladatel návrhu zákona doslova.

Poté předkladatel uznává, že ministerský odbor nemůže prošetřovat tajné služby: „Opomenout nelze ani skutečnost, že v řízení o podaném oznámení nemá Agentura pravomoc rozhodnout v meritu věci, což příslušné orgány disciplinární, přestupkové nebo trestní mají.

Zněním návrhu zákona o ochraně oznamovatelů tak nejsou dotčena příslušná ustanovení právních předpisů (disciplinárních, přestupkových nebo trestních). Avšak částečně akceptujeme připomínku v tom smyslu, že Agentura není příslušná k prošetřování utajovaných skutečností,“ uvádí v odpovědi Úřad vlády.

Kanál v rozvědce se zřídit musí

Jenže jak vyplývá ze závěru odpovědi Úřadu vlády rozvědce, na věci to nic nemění_ „Příslušníci bezpečnostních a zpravodajských služeb tedy nebudou z návrhu zákona vyjmuti, avšak Agentura nebude mít pravomoc k prošetření utajovaných skutečností. To však nezbavuje bezpečnostní ani zpravodajské služby povinnosti zřídit vnitřní oznamovací systémy,“ odpovídá Úřad vlády.

„Oznamovatelé z řad bezpečnostní a zpravodajské služby tak budou moci využít vnitřní a vnější oznamovací systém, kterým bude podle ust. § 9 odst. 1 návrhu zákona pouze příslušný orgán,“ uvádí předkladatel zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti v odpovědi na odpor Úřadu pro zahraniční styky a informace v připomínkovém řízení.

O tom, co je podle návrhu nového zákona o ochraně oznamovatele nazýváno „kanál“ a vnitřní a vnější systém ochrany oznamovatele Česká justice již dříve informovala.

[/mn_protected]

Irena Válová