Do roku 2050 budou žít ve městech asi dvě třetiny světové populace. Jaký vzduch v nich tedy budeme dýchat, je podle britských vědců naprosto klíčové.
Vysoké úrovně znečištění vzduchu v Anglii a Walesu mají přímou souvislost s výskytem psychotických poruch u teenagerů, uvedli vědci z londýnské King´s College ve studii, na niž odkazuje portál Thisisplace.org. Jde o první studii tohoto druhu vzniklou na území Velké Británie.
U mladých se projevovala zejména intenzivní paranoia nebo slyšení hlasů. Děti a dospívající, kteří žijí ve městě, mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich psychotické poruchy projeví, než mladí lidé žijící ve venkovských oblastech. „Zjistili jsme, že zkušenosti s psychotickými poruchami se častěji projevovali u adolescentů ve městech,“ řekla portálu Thisisplace.org Joanne Newburyová, hlavní autorka studie publikované v časopise JAMA Psychiatry.
Který znečišťující prvek je nejnebezpečnější, zatím nevíme
Newburyová ale připustila, že její tým nebyl schopen určit, která konkrétní znečišťující látka je za vznik psychotických poruch zodpovědná. „Na základě našich poznatků můžeme pouze dovozovat, že znečištění ovzduší jako celek je faktor, který k tomu všemu významně přispívá, respektive lze pomocí něho vysvětlit přímou souvislost mezi životem ve městě a vznikem psychotických poruch,“ dodala.
Výzkumníci vycházeli z data, která získávali během dvě dekády trvajícího sběru u více než 2200 Britů, kteří se narodili v letech 1994 a 1995. Ta poté porovnali s údaji o znečištění ovzduší ve městech ve stejném období. Vyšlo najevo, že asi třicet procent dětí zmínilo alespoň jednu zkušenost s psychotickou poruchou, a to mezi dvanáctým a osmnáctým rokem svého života. Častější zkušenost s poruchami měli adolescenti, kteří žili na území s vyšší koncentrací oxidů dusíku a jemných prachových částic.
Podle vědců je u mladých lidí, kteří už nějakou zkušenost s psychotickou poruchou mají, větší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou vážné duševní potíže jako schizofrenie nebo jiné psychické nemoci. Včetně vyšší pravděpodobnosti sebevraždy. Již před časem Organizace spojených národů uvedla, že znečištění ovzduší by se mělo stát součástí agendy, která se věnuje lidským právům. Špinavý vzduch totiž zodpovídá až za sedm milionů předčasných úmrtí každý rok. Z nich 600 tisíc připadá na úmrtí dětská.
Amsterdam vyžene auta z ulic do šesti let
Studie vědců z King´s College si možná všimli amsterdamští radní, kteří představili plán na postupné snižování počtu parkovacích míst pro osobní automobily. Radní pro dopravu Sharon Dijksmaová koncem minulého týdne uvedla, že město začne svůj plán prosazovat už letos v létě. Každý rok tak má v Amsterdamu ubývat asi 1500 parkovacích míst.
Parkovat uvnitř nizozemské metropole tak budou moci pouze vozidla se specifickým účelem a jejich řidiči budou muset od radnice získat zvláštní povolení. Jeho cena bude růst. Do roku 2025 by z amsterdamských ulic mělo zmizet až 11 200 parkovacích míst, uvedl portál CityLab.com s odkazem na nizozemské zpravodajské weby.
Co si Amsterdam s uvolněným prostorem počne? Vysloužilá parkovací místa prý ladem nezůstanou. Namísto nich budou do ulic vysazeny stromy, rozšíří se chodníky a vzniknou parkovací místa nová – tentokrát pro jízdní kola.
Amsterdamská radniční koalice složená ze středolevicových stran tak prý jen plní své programové prohlášení a sliby, které její zástupci dali voličům před volbami. Příslib snížení parkovacích míst a upřednostnění cyklistiky před automobilovou dopravou je jednou z významných součástí koaličního programového prohlášení.
Obyvatelé tento úbytek prý příliš nepocítí. Už jen proto, že k němu bude docházet postupně. Druhým důvodem je skutečnost, že osobními automobily je v současnosti obsloužena jen asi pětina z celkového objemu dopravy po Amsterdamu. Většina obyvatel už dává přednost bicyklu. Dalšímu rozvoji cyklistiky ale brání právě nedostatek míst, kde by se kolo dalo zaparkovat. A to je přesně to, co se má během příštích šesti let výrazně změnit.
-zm-
