Předposlední únorový týden přinesl pěknou řádku vládních novel zákonů. Vláda připravila změny v zákoně o hospodaření energií, který transponuje tři Evropské směrnice. Státní fond rozvoje bydlení čeká brzké přejmenování a další rozšíření působnosti. Změny v oblasti spoluvlastnictví přináší novela občanského zákoníku. S omezením podnikání pro příslušníky bezpečnostních sborů přichází vládní novela zákona, reaguje tak na nález Ústavního soudu. Změn by se mohly dočkat i dálniční známky, se kterými se v budoucnu již v kupónové podobě nepočítá. KDU-ČSL a hnutí STAN chtějí přihrát 36 miliard korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Piráti chtějí trestat úředníky a státními orgány najaté odborníky za jejich pochybení, nelíbí se jim ani poplatek 10.000 Kč za podání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zpráva o inflaci ČNB předpokládá růst cen i nadále nad cílem 2 %.
[mn_protected]
Novela o rozpočtovém určení daní
Poslanci z řad KDU-ČSL a hnutí STAN předkládají novelu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou chtějí odklonit příjem ze spotřební daně z minerálních olejů ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury. „Historicky do roku 2005 byl příjmem SFDI podíl 20 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů, ale v rámci převodu silnic II. a III. třídy z vlastnictví státu do vlastnictví krajů došlo ke snížení tohoto podílu na uvedených 9,1 % a krajům byl tento rozdíl kompenzován v rámci rozpočtového určení jiných daní. V současné době je 90,9 % hrubého výnosu spotřebních daní z minerálních olejů příjmem státního rozpočtu,“ uvádí se v důvodové zprávě o historii daňové určení spotřební daně z minerálních olejů. V roce 2018 plynulo do SFDI 8 miliard korun z této spotřební daně. V případě schválení novely předpokládají poslanci, že SFDI zamíří až o 36 miliard korun ročně více. 3 až 5 miliard by pak mělo zamířit přímo na opravu silnic II. a III. třídy.
Projde to? Jedná se o opoziční návrh, který má ambici řešit podfinancování údržby silnic nižších tříd. Poslanci chtějí přesunout 36 miliard a dát je SFDI, ale nijak neřeší, jak nahradí ty chybějící finance ve státním rozpočtu. Dá se očekávat, že se proti návrhu postaví Ministerstvo financí, které má v celé vládě důležité slovo a pravděpodobně nebude mít tento návrh šanci na úspěch u poslanců z vládní koalice.
Návrh nařízení Rady v souvislosti s vystoupením Velké Británie z EU
V případě, že dojde k tvrdému brexitu, připravila EU další nařízení, které řeší dočasné urovnání vztahů v oblasti plnění a financování souhrnného rozpočtu EU v roce 2019. „Návrh nařízení za jasně stanovených podmínek zachovává dočasnou možnost UK a UK subjektů se nadále účastnit programů tak, jako by UK zůstalo členem EU. V případě, že by UK přestalo podmínky stanovené v tomto nařízení plnit, tento náhradní a dočasný rámec by se přestal aplikovat,“ uvádí se v předkládací zprávě. Dohoda kromě financování rozpočtu EU pro rok 2019 zajišťuje realizaci víceletého finančního rámce pro roky 2014 až 2020, který byl schválen ještě před odhlasováním brexitu. EU si o dohody slibuje, že předejde chaosu, jenž by mohl kvůli brexitu nastat.
Novela zákona o hospodaření energií
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá novelu zákona o hospodaření energií, která transponuje tři směrnice EU. Jedná se o směrnici 2010/30/EU (směrnice o štítkování), 2010/31/EU (směrnice o energetické náročnosti budov) a 2012/27/EU (směrnice o energetické účinnosti). Zákon již nebude řešit povinné štítkování, které již řeší přímo účinným nařízením o štítkování. Novela také reaguje na výtku Evropské komise, která ČR upozornila na nesplnění některých požadavků plynoucích ze směrnice o energetické náročnosti budov. „Česká republika vyjádřila souhlas s touto výtkou a přislíbila nápravu při nejbližší novelizaci zákona o hospodaření energií. Předkládaný návrh zákona předpokládá dosažení tohoto souladu úpravou § 7a odst. 1 písm. d) zákona o hospodaření energií,“ říká k návrhu MPO. O problémech s energetickými štítky jsme také psali v tomto starším článku Česko přijímá výtku: Řada vlastníků budov musí viditelně vystavit certifikát. Další část novely počítá se zpřesněním ohledně povinnosti zpracování energetického auditu a vyjasněním jakým způsobem tuto povinnost naplnit. Energetické audity způsobovaly problémy i v minulosti, jak jsme naše čtenáře již informovali v tomto textu. Oprávnění „energetický specialista“ bude moci nově získat i právnická osoba. O problémech v oblasti legislativy patřící do Státní energetické koncepce jsme psali také zde.
Projde to? Návrh zpracovaný MPO již úspěšně s pár změnami schválila vláda a vzhledem k tomu, že se jedná především o uvedení národní legislativy s nařízeními EU, dá se očekávat, že návrh bude bez větších problémů prohlasován.
Novela zákona o státním fondu rozvoje bydlení
Za dalším vládním návrhem stojí Ministerstvo pro místní rozvoj, které chce SFRB dát rozšířit aktivity fondu a zároveň změnit jeho název na Státní fond podpory investic, který má podle ministerstva lépe odrážet současné zaměření fondu. Náklady spojené se změnou názvu předpokládá ministerstvo ve výši 880 tisíc korun. Fond bude mít nově přístup do základních registrů, od čehož si ministerstvo slibuje snížení administrativní náročnosti pro žadatele o podporu a k plánovanému užití úvěrů pro podporu rozvoje regionů. Dojít by také mělo k rozšíření možného použití zdrojů, které má fond k dispozici. O tématu jsme psali také v článcích Státní fond rozvoje bydlení rozšíří působnost a změní jméno a Vláda schválila změnu názvu bytového fondu, rozšířila mu aktivity.
Projde to? Jedná se opět o vládní návrh zákona, který již úspěšně prošel vládou. Zákon neřeší nic výrazně významného a nedá se očekávat, že by se proti němu zvedla vlna kritiky. Pouze přesouvá část pravomocí z MMR na samotný fond.
Novela občanského zákoníku
Ministerstvo pro místní rozvoj stojí také za předloženou novelou občanského zákoníku. Zákon upravuje ustanovení týkající se problematiky bytového spoluvlastnictví. „Ke komplikovanosti uvedené problematiky přispívají nejen nové vymezení předmětu vlastnického a spoluvlastnického práva a změny při vzniku společenství vlastníků, ale i to, že pro právní úpravu společenství vlastníků se na rozdíl od úpravy předchozí použijí podpůrně ustanovení o spolku a právnických osobách obecně, a pro postavení vlastníků jednotek platí podpůrně ustanovení o podílovém spoluvlastnictví,“ píše v důvodové zprávě ohledně současných problémů, které vyvstaly s aplikací nového občanského zákoníku v praxi. Úpravou prošly třeba ustanovení týkající se „prohlášení“, k úpravě dojde i v oblasti vzniku společenství vlastníků nebo změna úpravy přechodu dluhu vlastníka při převodu jednotky. Změny potkají i oblasti práv a povinností vlastníka jednotky a oblast předkupního práva.
Projde to? Zákon již úspěšně prošel hlasováním na vládě a dolní komora by se měla v prvním čtení zákonem zabývat na své 27. schůzi, která bude probíhat od 5. 3. 2019. Vzhledem k rozložení sil ve sněmovně, se dá předpokládat, že vládní koalice si prohlasuje tento zákon.
Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Opětovné znemožnění podnikání pro příslušníky bezpečnostních sborů by mohla přinést vládní novela předložená Ministerstvem vnitra. Podobné ustanovení ze zákona odstranil svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/17. Ústavnímu soudu tehdy vadilo, že zákon zakazoval příslušníkům jakékoliv podnikání zákonem, s tím že případné výjimky mohl povolovat ředitel bezpečnostních sborů. „Ústavní soud argumentoval mimo jiné tím, že výhradu zákona nelze obcházet tak, že se na úrovni zákona určité základní právo omezí ve větším rozsahu, než je reálně zamýšleno, popř. se zcela znemožní jeho výkon, a poté se prostřednictvím normativních aktů exekutivy stanovují výjimky, které rozsah základního práva opět rozšiřují a v konečném důsledku jeho meze obecně stanovují,“ uvádí důvodová zpráva argumenty, které ÚS vedly ke zrušení tohoto ustanovení. Zákon tedy nově jasně stanovuje podmínky, za jakých může příslušník podnikat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost, což by již mělo být v souladu s výkladem článku 44 Listiny základních práv a svobod.
Projde to? Jak je již uvedeno podobná právní úprava již v zákoně byla, ale odstranil ji ÚS. Poslanci již jednou zákon prohlasovali a je zřejmě, že panuje politická shoda na tom, že podnikání příslušníků bezpečnostních sborů je potřeba omezit. Vládní zákon s největší pravděpodobností projde, projednán by měl být také na 27. schůzi Poslanecké sněmovny ČR.
Novela zákona o pozemních komunikacích
Ministerstvo dopravy chce pro kontrolovat úhradu dálničních známek pomocí státních poznávacích značek. Předložená novela počítá se zřízením evidence, ve které budou uvedena vozidla, jenž mají zaplacený poplatek pro zpoplatněné pozemní komunikace a které jsou od poplatku osvobozeny. Policejní kontroly, tak budou vědět, o vozidlech, která nejsou v evidenci a budou se moci na ně zaměřit. Osvobození od poplatků za dálniční známku by se měly dočkat i vozidla na elektrický pohon a snížený poplatek pak bude pro vozidla na zemní plyn (CNG) a biometan (BioCNG). „V budoucnu se již nepočítá s vydáváním dálničních kupónů a jejich vylepováním na čelní sklo vozidla, naopak je potřeba v zákoně o pozemních komunikacích zakotvit právní rámec pro úhradu časového poplatku ve vazbě na státní poznávací značku vozidla, zaznamenávání osvobození vozidel od zpoplatnění, práva a povinnosti s tím spojená i příslušné sankce pro případ nesplnění těchto povinností,“ píše se v důvodové zprávě předložené novely. Do státní kasy by změny mohly přinést podle závěrečné zprávy RIA 330 milionů korun, především díky zvýšenému výběru od provozovatelů vozidel s nezakoupeným kupónem.
Projde to? Vláda již přijala k novele MD kladné stanovisko a dá se předpokládat, že vzhledem k rozložení sil ve sněmovně zákon projde úspěšně hlasováním na 27. schůzi poslanecké sněmovny.
Novela lesního zákona
Na své příští schůzi se budou poslanci zabývat i návrhem Ministerstva zemědělství. Orgány státní správy lesů budou moci jednodušeji vyhlašovat opatření obecné povahy, které zabraňuje vstupu do lesa až na dobu tří měsíců, v případě kalamit a mimořádných situací. Další změnou, kterou by měla přinést novela lesního zákona, je zpřesnění zvláštní podmínky pro udělení licence k výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, odstranění terminologických rozporů a upřesnění postupu orgánů státní správy lesů vyvolané změnami některých právních předpisů. Zákon také nově vyjmenovává, které činnosti souvisí s povinnostmi odborného lesního hospodáře, jehož činnost platí drobným lesním hospodářům stát.
Projde to? Zákon především zpřesňuje současný výklad a přináší dílčí změny, které mají pomoci při kalamitách. Zákon rovněž úspěšně prošel vládou a dá se předpokládat, že minimálně dolní komorou projde bez problémů.
Zpráva o inflaci za 2. pololetí 2018
Česká národní banka předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o inflaci za 2. pololetí roku 2018. Inflace se podle zprávy i nadále drží nad inflačním cílem ČNB, který jsou 2 %. „Celkové inflační tlaky zůstaly silné především v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou a pokračujícím růstem domácí ekonomiky. Naopak proinflační působení dovozních cen zesláblo. Inflace se na počátku letošního roku dočasně zvýší. V dalším období se však celkové inflační tlaky zmírní. V tom se nejprve projeví zesilující pokles dovozních cen, který bude odrážet obnovené posilování kurzu koruny a pokles zahraniční inflace. Také domácí inflační tlaky začnou pozvolna slábnout, a to v důsledku postupně se snižující dynamiky mezd,“ píše se ve zprávě ČNB ohledně současné situace. Podle zprávy předložené ČNB, se předpokládá, že růst HDP bude v letošním i příštím roce nad 3 %. Za růst by i nadále měla být především domácí spotřeba, ale i nedostatek pracovní síly, který by měl firmy přimět k investicím, vedoucí k zvýšení produktivity práce. Koruna by se měla vrátit k posilování. ČNB prozatím nepočítá s dalším zvyšováním úrokových sazeb. „Tlak na vyšší sazby vytváří zejména aktuálně oslabený kurz koruny, který tlumí protiinflační vliv dovozních cen. Ve stejném směru působí také dosud výrazné domácí inflační tlaky a postupný průsak zvýšené dynamiky regulovaných cen do ostatních složek inflace. Opačný vliv na sazby bude následně mít obnovené posilování kurzu koruny při přetrvávajících záporných sazbách v eurozóně až do konce roku 2020,“ uvádí se k úrokovým sazbám ve zprávě ČNB.
Novela zákona o majetku ČR
Piráti s přicházejí s novelou zákona o majetku České republiky, která má přenést zodpovědnost státu za chyby jednotlivých organizačních složek státu na samotné zaměstnance a najaté odborníky. „Za současného právního stavu není státu umožněno vymáhat některé škody, které na jeho majetku opakovaně vznikají. Konkrétně se jedná o škody na majetku státu, které jednotlivým organizačním složkám státu, respektive státu jako celku, vznikají uhrazením pokuty za správní delikt. Typicky se jedná například o uhrazení pokuty za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek dle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nicméně se může jednat i o jiné správní delikty, kdy je v rámci státu jednou organizační složkou státu udělena pokuta jiné organizační složce. Vždy se jedná o takové případy, kdy stát (respektive organizační složky státu prostřednictvím některého svého zaměstnance) poruší právní předpis a za toto jednání uhradí stát (respektive jedna organizační složka státu) uloženou pokutu,“ uvádí k současnému stavu Piráti.
Projde to? Zákon dělá z pohledu uplatňování nároku za škodu z jednotlivých organizačních složek právnické osoby, aby se zamezilo případům, kdy soudy odmítají uznat škodu, protože se jedná o situaci, kdy stát platí škodu státu. Novela může mít dost značné dopady, jelikož se zvýšenou zodpovědností za škodu, může vzrůst i cena najatých odborníků. Dá se předpokládat, že tento zákon nebude mít podporu ani v rámci celé opozice. Je však možné, že se tohoto návrhu chytne vládní hnutí ANO, jelikož zákon je z určitého pohledu značně populistický.
Novela zákona o zadávání veřejných zakázek
Novela zákona o zadávání veřejných zakázek předložená Piráty řeší zrušení poplatku za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který v současnosti činí 10 tisíc korun. Poplatek měl zabránit zneužívání tohoto institutu. Proti poplatku se postavila i Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. ÚOHS od účinnosti změn, které zavedly poplatek, poklesl počet podání z tisíce ročně na několik jednotek. „Šetření Veřejné ochránkyně práv také odhalilo, že s úbytkem podnětů velmi nápadně koreluje i absence kontrolní činnosti ÚOHS. Od účinnosti ZZVZ do konce roku 2017 ÚOHS nerealizoval žádnou kontrolu v oblasti veřejných zakázek, a v roce 2018 započal kontrol pouze pět, a to až po výzvě zástupce Veřejného ochránce práv pana JUDr. Stanislava Křečka k doložení dokumentace kontrolní činnosti. Toto množství je diametrálně odlišné od aktivity srovnatelných kontrolních orgánů,“ tvrdí ve svém návrhu Piráti.
Projde to? Pod zákonem jsou podepsáni pouze poslanci zvolení na kandidátce Pirátů. Zákon jistě má logické opodstatnění a čerpá z doložitelných zkušeností, které přinesly změny, jež zavedly poplatek za podání podnětu ÚOHS. Bude důležité jaké stanovisko k zákonu zaujme vláda, ale dá se očekávat, že zákon umožňující lepší kontrolu veřejných zakázek narazí na odpor napříč politickým spektrem.
Novela zákona o hlavním městě Praha
Petr Dolínek předkládá kolegům poslancům novelu zákona o hlavním městě Praha. Změn by se mělo dočkat územní rozhodování, které by se mělo vrátit zpět na Magistrát. „Současná právní úprava dlouhodobě vyvolává spekulace o nezávislosti rozhodování odpovědných úředníků zařazených v orgánech městských částí, jež jsou obecným stavebním úřadem. Podezření, že tito úředníci nejsou při výkonu své činnosti v rámci územního rozhodování, tedy postupu podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 stavebního zákona, skutečně nezávislí na politických vlivech a těmto vlivům mohou při své činnosti podléhat,“ říká ke svému návrhu Petr Dolínek. Magistrát navíc bude moci rozhodovat i odvolání proti jeho vlastním rozhodnutím, které doposud řešilo Ministerstvo vnitra.
Projde to? Návrh již měl schválit poslanecký klub ČSSD, ale otázkou je, jaký postoj k zákonu zaujme zbytek politického spektra, jelikož se nejedná o vládní návrh zákona. Spornou částí může být změna, která zapříčiní, že Magistrát hlavního města Prahy bude rozhodovat o svých vlastních rozhodnutích. Důležitý bude postoj strany Andreje Babiše a KSČM, ale velkou šanci na prohlasování zákon pravděpodobně mít nebude.
[/mn_protected]
Michal Ožuch
