Tento týden Ekonomický deník našim předplatitelům přináší další z řady monitorů Poslanecké sněmovny. Za minulý týden do Sněmovny dorazily dvě transpozice směrnice a nařízení EU, které se týkají zákona o krmivech a změn v oblasti regulace podnikání na finančních trzích. Nápravu nezamýšlených dopadů směrnice o vyrovnání by měla řešit poslanecká novela zákona o vysokých školách, která má zrušit povinnost vysokých škol vracet nevyčerpané dotace při víceletých projektech. V dolní komoře se sešly i dva návrhy na změny v autorském zákoně, které obě zavádějí stejnou výjimku z placení poplatků pro provozovny s veřejnou projekcí rádia nebo televize. SPD chce přinést úlevu pro dlužníky v podobě zrušení úročení nákladů a již započtených úroků.
[mn_protected]
Novela zákona o vysokých školách
V minulém týdnu do dolní komory Parlamentu ČR zamířila novela zákona o vysokých školách, pod kterou jsou podepsáni mimo jiné Jiří Mihola (KDU-ČSL) nebo bývalý rektor VÚT v Brně Karel Rais (ANO2011). Podle důvodové zprávy je hlavním principem předkládané novely vyřešení nesouladu současné podoby zákona s vyhláškou o finančním vypořádání. „Podstatná změna ustanovení § 3 odst. 4 oproti předchozímu znění vyhlášky o finančním vypořádání spočívá v tom, že finanční vypořádání musí příjemci dotací na víceleté projekty výzkumu, vývoje a inovací vypořádat až v roce ukončení projektu a nikoliv každý rok, tak jak bylo stanoveno před účinností novely vyhlášky o finančním vypořádání,“ uvádí k současnému stavu důvodová zpráva předložené novely. V současnosti musí vysoké školy při víceletých projektech vracet přidělenou dotaci zpět poskytovateli, v případě že nevyčerpané prostředky převyšovaly 5 % a zbytek převést do fondu účelově určených prostředků. Novela by měla tuto podmínku ze zákona odstranit a pro vysoké školy by opět měla platit stejná pravidla jako pro ostatní příspěvkové organizace.
Projde to? Vzhledem k tomu, že tato novela pouze napravuje nepředpokládaný efekt, který měla novelizace vyhlášky o finančním vypořádání, je dosti pravděpodobné, že novela projde. Klíčové však bude stanovisko Ministerstva školství a celé vlády, jelikož se jedná o poslanecký návrh zákona.
Novela zákona o krmivech
Poslanci se budou v nejbližší době zabývat i prvním čtením vládní novely zákona o krmivech, která do českého právního systému transponuje směrnici EU 2017/625. Zákon předložený Ministerstvem zemědělství přináší změny v oblasti kontrol, kam přináší nové postupy. Provozovatelé siláží s krmivy nově budou muset oznamovat přerušení a pokračování činnosti, aby tak došlo k zefektivnění prováděných kontrol. Na žadatelé o udělení licence navíc budou kladeny přísnější podmínky než doposud. EU si od nových pravidel slibuje především zvýšení bezpečnosti používaných krmiv a tedy i větší bezpečí pro konečné spotřebitele živočišné produkce. „Nově zavedená povinnost provozovatele hradit ústavu v rámci registračního řízení vedle správního poplatku za registraci rovněž náklady za provedené odborné a zkušební úkony v souvislosti s registračním řízením bude znamenat zvýšení výdajů u podnikatelských subjektů žádajících o registraci provozovatele krmivářského podniku. Jedná se o částku cca 2 000 až 20 000 Kč podle druhu krmiva,“ píše se v důvodové zprávě předložené novely.
Projde to? Samotná evropská směrnice byla v Úředním věstníku EU zveřejněna 7. dubna 2017 a ČR musí převést nové pravidla do svého právního systému nejpozději do 14. 12. 2019. Vzhledem k délce legislativního procesu, nedá se předpokládat, že by v případě vážnějších nedostatků v předložené novele byl čas na vypracování zcela nového zákona. Tento zákon tedy velmi pravděpodobně projde.
Návrh zákona v oblasti regulace podnikání na finančním trhu
Ke změnám by mělo dojít i v oblasti regulace podnikání na finančních trzích. Vládní návrh zákona by měl novelizovat hned několik zákonů, do kterých převádí nařízení EU o prospektu z 14. 6. 2017, které nahradilo průvodní směrnici týkající se této oblasti. „Nařízení si klade za cíl zejména usnadnit emitentům akcií a dluhopisů přístup na kapitálové trhy. Například pro časté emitenty se usnadňuje vyhotovení jednotlivých prospektů a zkracuje se doba pro jeho schválení Českou národní bankou. Pro drobné emitenty se upravuje jednodušší forma prospektu, tzv. unijní prospekt pro růst,“ uvádí v důvodové zprávě Ministerstvo financí, které za vládu předkládá navrhovanou novelu. Novela by také podle ministerstva měla řešit některé nedostatky stávající úpravy, která neplyne ze směrnic EU, aby byla posílena konkurenceschopnost českého kapitálového trhu.
Projde to? V tomto případě se jedná o převedení nařízení EU do českého právního řádu. Dá se předpokládat, že vzhledem k rozložení sil v poslanecké sněmovně nebude mít vláda s prosazením tohoto zákona větší problémy.
Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček spolu s dalšími kolegy napříč politickým spektrem předkládá novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který by měl přinést změny ohledně udělování vyšších hodností „in memoriam“. Novela by měla přiblížit praxi povyšování příslušníků bezpečností sborů v případě, že padnou, jako je tomu u vojáků. Nově také bude mít vláda volnější ruce u zvyšování základních tarifů, podle kterých jsou příslušníci odměňováni. „Obecně lze říci, že pokud by míra inflace znamenala navýšit platy cca o 2.000,- Kč, bude to možné pro všechny příslušníky, což dosud možné není, neboť stávající úprava přidává těm v nižších tarifech třeba jen 1.000,- Kč a naopak těm ve vyšších tarifech 3.000,- Kč, a to právě pro zákonem daný mechanismus,“uvádí důvodová zpráva k druhé navrhované změně, kterou by měla novela přinést. Změny by se také měly dotknout udělování odměn při dosažení služebních jubileí a změnit by se měl i mechanismus pro výpočet výsluhových nároků.
Projde to? Pod zákonem je podepsáno pouze 5 poslanců z řad KSČM, SPD a KDU-ČSL. Vzhledem k cílům se dá předpokládat, že je zde především touha zalíbit se příslušníkům z řad Policie ČR, ale vzhledem k tomu, že zákon neobsahuje ani nástin dopadů na rozpočet, ale pouze obecná konstatování, nedá se předpokládat, že je myšlen příliš vážně. Tato novela bude pravděpodobně zamítnuta.
2 novely autorského zákona
Poslance čeká i rozhodování hned o dvou novelách autorského zákona, které reagují na současnou diskuzi okolo placení poplatků ochranným autorským svazům, v provozovnách kde není předmětem podnikání projekce autorských děl. Pod prvním návrhem jsou podepsáni tři poslanci z řad ANO včele s Janou Mračkovou Vildumetzovou a pod druhým zástupci SPD. ANO by rádo v § 23 doplnilo: „ani zpřístupňování díla ve veřejně přístupných provozovnách, u nichž sdělování díla nemá hospodářský význam,“ zatímco hnutí SPD by chtělo nahradit druhou větu v daném zákoně za: „Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních ani zpřístupňování díla v provozovnách, které nejsou provozovány za účelem zpřístupnění rozhlasového a televizního vysílání.“ Obě tyto varianty mají tyto varianty mají shodný cíl, tedy zrušení povinnosti platit autorské poplatky v provozovnách jako jsou kadeřnictví, samoobsluhy a podobně.
Projde to? Není zcela jasné, proč jsou předkládány dva návrhy, které řeší úplně stejnou problematiku navíc zcela zaměnitelným způsobem. Zcela logicky se tedy nabízí, že obě strany v rychlosti vypracovaly populistický návrh, jenž má za cíl především se zalíbit dotčeným subjektům. Vzhledem k laxnosti, k jakému obě strany přistupují k řešení situace, bylo by dost nerozumné, aby kterýkoliv z návrhů prošel, jelikož nejednoznačnost obou vsuvek může mít nepředpokládané dopady. Z úprav totiž není jednoznačně poznat, koho by se měla výjimka týkat a jistě by to přineslo nejeden spor, protože i provozovatelé sportbarů, by se pravděpodobně mohli za tato ustanovení schovat, jelikož by jim musel stát prokázat, že pro ně projekce televizního nebo rozhlasového vysílání má hospodářský význam, nebo že jejich provozy slouží k provozování této projekce. Velmi pravděpodobně ani jeden z těchto návrhů neprojde a oba budou pouze k příležitosti zisku sympatií u společnosti.
Novela občanského zákoníku
Tomio Okamura s dalšími poslanci z SPD předkládá novelu občanského zákoníku. Změny se týkají ustanovení § 1932, jenž se zabývá pořadím jednotlivých částí pohledávky při umořování zesplatněné pohledávky. Nově by mělo pořadí být: Jistina, náklady již z určené, úroky z prodlení a úroky. Navíc by se měl změnit i druhý odstavec daného paragrafu, který nově striktně uvádí, že úroky a úroky z prodlení se již neúročí. Se změnou pořadí umořování počítá i současná podoba zákona, ale v případě, že dlužník umořuje nejdříve jistinu, úročí se mu náklady i úroky, jenž by jinak úročeny nebyly. „Stávající úprava není logická, když sice dává dlužníkovi možnost volby, ale pak zároveň tu jedinou logickou volbu, tedy pro dlužníka výhodnou, sankcionuje tím, že úročí i všechny součásti příslušenství. Jaký smysl takovéto ustanovení má, není zřejmé,“ podivují se předkladatelé zákona.
Projde to? SPD povětšinou předkládá právní paskvily, které s kvalitní legislativou mají pramálo společného, ale v případě tohoto zákona se dá říct, že se jedná o jeden z těch relativně kvalitnějších návrhů. Je však možné, že odborníci v tomto návrhu i tak naleznou nedostatky, které nebudou slučitelné s českým právním řádem. Jelikož se jedná o populistický návrh, bude důležité, jak se k zákonu postaví především vládní hnutí ANO a ČSSD.
[/mn_protected]
Michal Ožuch
