Evropská unie chce od roku 2020 stavět všechny nové budovy jako uhlíkově neutrální. Na zkušenou lze vyrazit do Norska, kde jdou ještě o kus dál.
Pro norské konsorcium Powerhouse Alliance sestávající z architektů, inženýrů, environmentalistů a designérů je uhlíková neutralita nedostatečným cílem. Budovy, které staví, dokonce mají pozitivní energetickou bilanci. To znamená, že vyrobí více energie, než samy spotřebují. „Když to dokážeme v Norsku, je to možné kdekoli,“ řekl portálu CityLab.com Peter Bernhard, konzultant společnosti Asplan Viak, která je součástí zmíněného konsorcia.
Když Powerhouse Alliance v roce 2010 vznikalo, jeho členové si položili zásadní otázku: je možné nejen odstranit uhlíkovou stopu, kterou budovy po sobě zanechávají, nebo je dokonce možné je využít k řešení klimatické krize? „Šlo o velmi ambiciózní cíl,“ řekl Bernhard. Nicméně zdá se, že je takové řešení nejen nevyhnutelné, ale i efektivní. Podle Evropské komise se totiž samotné budovy podílejí ze čtyřiceti procent na celkové energetické spotřebě a ze šestatřiceti procent na emisích oxidu uhličitého v rámci Evropské unie.
Už první projekty – budova školy Montessori v Drøbaku a několik kancelářských budov a obytných domů na různých místech Norska – naznačily, že na uvedenou otázku lze jednoznačně odpovědět „ano“.
Budovy jako minielektrárny
V příštím roce se chystá otevření dosud největšího projektu, za kterým Powerhouse Alliance stojí. Jde o budovu v Trondheimu, která nabídne více než osmnáct tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor. Stavba každý rok vyprodukuje nad rámec své spotřeby 485 tisíc kilowatthodin energie. Jen pro srovnání, jde o stejný objem energie, který ročně spotřebuje asi pětadvacet průměrných rodinných domů v Norsku. Brattøorkaia, jak se budova nazývá, se de facto promění v miniaturní elektrárnu, která bude schopna dodávat elektřinu do veřejné sítě.
To ale není všechno. Stavba je dokonce schopna vykompenzovat energii, která byla použita při výrobě materiálů, ze kterých byla postavena. Podle Jette Hoppové, architektky společnosti Snøhetta, je totiž důležité při výpočtu energetické bilance brát v potaz právě i energii, která se spotřebovala ještě předtím, než je budova uvedena do provozu. „Snažíme se dát různým věcem hned několik funkcí. Tím pádem jsme schopni docílit rapidního poklesu energetické náročnosti, protože není nutné pro každou funkci budovy instalovat samostatný systém,“ řekla portálu CityLab.com.
Pečlivost je v tomto ohledu nanejvýše patrná v případě projektu Kjørbo, kancelářské budovy na okraji norské metropole Oslo. Stavba sice vyrostla v 80. letech minulého století, avšak prošla rekonstrukcí tak, aby vyhovovala standardům Powerhouse Alliance. Osvětlení reaguje na pohyb lidí po budově a podle toho se rozsvěcí a zhasíná. Schodiště, které se vine středem stavby, zároveň funguje jako ventilační šachta a podobně.
Před rekonstrukcí budova spotřebovala 250 kilowatthodin energie ročně na jeden metr čtvereční. „To se podařilo snížit o pětaosmdesát procent,“ řekl Bernhard. Zároveň s tím se podařilo energetickou bilanci zcela otočit, a tak Kjørbo dodává přebytečnou energii sousední budově pro vytápění, a ještě napájí nedalekou dobíjecí stanici pro hybridní vozy.
Za hranice Norska zatím jen obtížně
Budovy s pozitivní energetickou bilancí vzbudily velký ohlas i v zahraničí, zejména v Německu. Přesto se jim zatím průlomu dosáhnout nepodařilo. Podle Hoppové se dosud všechny realizované projekty ve standardu Powerhouse realizovaly jen na území Norska. Architektonická kancelář Snøhetta si už získala mezinárodní renomé. V právě končícím roce se například podílela na rekonstrukci starého sídla Harvard Center for Green Buildings and Cities při Harvardově škole designu v Cambridge, Massachusetts. Svůj otisk zanechala také na sídle pařížského deníku Le Monde nebo Ryersonově univerzitě v Torontu.
Přestože je Powerhouse Alliance nejviditelnější institucí, která se významně podílí na výstavbě udržitelných budov, nejde v Norsku o výjimku. Celá země je totiž doslova „posedlá“ snižováním emisí oxidu uhličitého, a to nejen ve stavebnictví. Je zde patrná snaha o dekarbonizaci dopravy. Za toto úsilí bylo Oslo zvoleno jako Evropské zelené město pro rok 2019.
-zm-