Svět staví infrastrukturu pro hromadnou dopravu nejrychleji v historii. Spojené státy ale s tímto trendem nestíhají držet krok. Jedinou výjimkou je New York.
Podzemní dráha je naprosto kritickým faktorem mobility s tím, jak se zvyšuje podíl obyvatel žijících ve městech. Na konci loňského roku mělo metro celkem 182 měst v 56 zemích světa. V průměru jimi bylo přepraveno 168 milionů pasažérů denně. Od roku 2000 bylo zprovozněno 75 nových podzemních drah, což je nárůst o 70 procent. Drtivá většina z nich připadala jen na několik málo zemí v Asii. To jsou hlavní poznatky nejnovější zprávy vydané Mezinárodní asociací veřejné dopravy.
Tempo, jakým se za posledních sedmnáct let budovala infrastruktura pro hromadnou dopravu, je nejvyšší v historii. Ruku v ruce s tím jde také objem přepravených osob. Nicméně Spojené státy se světem nestíhají držet krok. Pokulhávají nejen za Asií, ale i za Evropou. Jedinou výjimkou je město New York, které se v žebříčku těch, která jsou z hlediska veřejné dopravy nejvytíženější, dostalo do první desítky. Další severoamerické metropole tam ale nenajdeme.
Přes 53 miliard cestujících
Dopravní systémy pro veřejnou dopravu ve městech zaznamenaly dosud největší rozmach mezi 70. a 90. lety minulého století. Teprve až nástup nového tisíciletí toto prvenství překonal. A tempo se zatím zvyšuje. V letech 2000 až 2009 bylo otevřeno třicet nových systémů podzemní kolejové dráhy, ale mezi lety 2000 a 2019 to má být dalších pětačtyřicet. Z toho 33 jich připadne na asijsko-pacifický region.
Objem přepravených cestujících se v posledních šesti letech zvyšoval v průměru téměř o pětinu ročně. Zatímco v loňském roce bylo přepraveno 53 miliard cestujících, v roce 2012 to bylo téměř o devět miliard méně. Přibližně polovina cestujících využila metro v Asii, v Evropě asi deset miliard, v Latinské Americe šest miliard a Severní Amerika loni přepravila pomocí metra jen 3,7 miliardy cestujících. Na euroasijském kontinentu také na jednoho obyvatele připadá největší počet jízd metrem na osobu, a to 117 za rok.
Porovnáme-li metra jednotlivých měst, pak nejvytíženějším se může pochlubit japonské Tokio. Tamní metro loni přepravili 3,46 miliardy cestujících. Následovala Moskva (2,37), Šanghaj (2,04), Peking (1,99), Soul (1,89), a až na šesté příčce se umístil s 1,81 miliardou cestujících New York. Ještě před třemi lety se v první desítce vyskytovala Paříž jako jediný zástupce Evropy v top ten. Loni už ji na sedmém místě nahradilo Nové Dillí.
Na celém světě najdeme téměř 650 linek metra s více než 11 tisíci stanic a téměř 14 tisíci kilometrů. Jen mezi lety 2015 a 2017 bylo zprovozněno zhruba 1900 kilometrů nových linek. Většina z nich byla přidána k již existujícím trasám, nicméně kolem třiceti procent tvořily zcela nové linky vybudované v Číně, Indii a Íránu.
Polovina plně automatických do pěti let
Když se řekne metro, většina z nás si vybaví kolejové soupravy jezdící v podzemí. Ovšem na „podzemky“ připadá jen 70 procent linek v Asii, 75 procent v Evropě a přibližně polovina na obou amerických kontinentech. Zbytek vede na nebo nad zemí.
Podle projekcí Mezinárodní organizace veřejné dopravy bude ve světě v příštích pěti letech otevřeno až 200 nových linek. „Přestože se stále častěji hovoří o autonomních osobních vozech, realita je taková, že autonomní nebo plně automatické systémy pro hromadnou dopravu se rozšíří daleko dříve,“ stojí mimo jiné ve zprávě. V současné době tvoří plně automatizované dopravní systémy metra jen asi sedm procent. V roce 2022 by to mohla být až polovina.
„Doprava je klíčovou součástí moderní městské infrastruktury. Přispívá k růstu produktivity, ale i schopnosti přicházet s inovacemi,“ píší také autoři zmiňované zprávy. Pravdou je, že efektivní doprava výrazně zkracuje dojezdové časy, a to jak lidí do práce, tak zboží do místa určení. Tím se výrazně snižují transakční náklady a ušetřený čas je možné využít produktivnějším způsobem než pouhým čekáním v dopravním prostředku na dosažení cílové stanice.
I z tohoto důvodu analytici portálu CityLab.com upozorňují na to, že v budování infrastruktury pro hromadnou veřejnou dopravu Spojené státy zaostávají za zbytkem světa. Z dlouhodobého časového horizontu to může být jeden z faktorů, které by mohly přispět k tomu, že USA přestanou být v dohledné době nejsilnější ekonomikou světa a také jednou z nejvíce konkurenceschopných.
-zm-
