Na takzvaných silových resortech bývalo zvykem nových ministrů přicházet s týmem odborníků na danou problematiku. V případě ministra obrany Lubomíra Metnara vypadá jeho tým spíše jako harém, v případě ministra vnitra Jana Hamáčka pak jako politická přípravka.
Ministerstva obrany a vnitra. Takzvané silové, klíčové, a politicky jedny z nejdůležitějších resortů ve vládě. V koaličních přetahovačkách o ně bývala vždy největší řež. Ve vládě Andreje Babiše jakoby byly oba resorty, mimochodem plné peněz a citlivých státních zakázek, odsunuty do druhé linie. Alespoň to tak vypadá podle nejbližších spolupracovníků, které si noví šéfové resortů přivádějí sebou.
Ministr vnitra si přivedl na „Kachlík“ – jak se přezdívá sídlu ministerstva vnitra na pražské Letné – zatím pouze jednoho nejbližšího spolupracovníka z týmu lidí, kteří jej dlouhodobě obklopují. Někdejší zcela nenápadný náměstek ministra obrany a zahraničí, a někdejší analytik výzkumného centra Asociace mezinárodních otázek, Jakub Kulhánek se stal šéfem Hamáčkova kabinetu. Na krátkou dobu zaskakující čerstvý šéf středočeských sociálních demokratů na postu náměstka ministra práce a sociálních věcí Robin Povšík se k Hamáčkovi přiblíží nejspíš po splnění mise u Hamáčkova vládního kolegy Petra Krčála. Další spolupracovníci, jako například někdejší náměstek ministra zahraničních věcí Lukáš Kaucký, zůstává v pozadí. „Na ministerstvo vnitra se mnou přichází jako ředitel mého kabinetu Jakub Kulhánek. Robin Povšík se stal náměstkem na na ministerstvu práce a sociálních věcí, ale po dobu výkonu této funkce bude působit jako můj neformální poradce na ministerstvu vnitra zejména pro oblast veřejné správy. Lukáš Kaucký začal na ministerstvu zahraničí působit jako poradce,“ sdělil Ekonomickému deníku ministr vnitra za ČSSD a taktéž její předseda Jan Hamáček.
Tým ministra obrany Lubomíra Metnara je ještě štíhlejší, než jeho nástupce na vnitru. Na pražské „Valy“ si přivedl pouze dvě mladé a neznámé ženy. „V pátek 29. června jsem do funkce jmenoval politickou náměstkyni Mgr. Kateřinu Suchoňovou, která na Ministerstvu vnitra zastávala pozici ředitelky kanceláře ministra vnitra. Společně s ní jsem si přivedl tiskovou mluvčí Alžbětu Cimovou,“ řekl Ekonomickému deníku Metnar.
Nikdo ze zmiňovaných posil není erudovaným odborníkem na danou problematiku, což u takových resortů značně překvapuje. Absence zkušených lidí totiž může mít fatální dopad na výkon funkce ministra. Z minula je známo množství případů, kdy měli na resort silný vliv lidé z jeho zákulisí, ať už z policie, armády či tajné služby. Pod vnitro totiž spadá civilní rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace, pod obranu pak Vojenské zpravodajství.
Ztíženou situaci mají noví ministři i ohledně výběru svých náměstků, značně je svazuje zákon o státní službě, který před časem vehementně prosazovala ČSSD, a díky němuž na na postech, spojených se státní službou, „uplacírovala“ řadu nominantů. „Odborní náměstci jsou ve služebním poměru, tedy pod zákonem o státní službě. Pokud se některý z náměstků rozhodne skončit, jako například pan náměstek Tomáš Kuchta, který míří do diplomacie, bude na danou pozici vypsáno výběrové řízení,“ vysvětluje Lubomír Metnar.
Jistou bezradnost pak ilustruje řešení Jana Hamáčka ohledně brzy uvolněného postu Policejního prezidenta. Tomáš Tuhý má namířeno do diplomacie, a nejspíš zakotví jako velvyslanec na Slovensku, jak Ekonomický deník informoval před pár měsíci. Podle neoficiálních informací z politického zákulisí Jan Hamáček jeden čas uvažoval o šéfovi policejní Ochranné služby Jiřím Komorousovi, což nevyhovovalo koaličnímu partnerovi – hnutí ANO. „V případě, že by se Policejní prezident rozhodl skončit ve své pozici, řešil bych to,“ odpověděl na otázku Ekonomického deníku „Kdo po Tuhém?“ neurčitě Jan Hamáček.
Navýšení rozpočtu, růst platů
Každý, čerstvě nastupující šéf resortu, přichází s nějakou více či méně konkrétnější vizí. Jak to mají nastavené čerství šéfové resortu obrany a vnitra? „Minulý týden jsem se setkal s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou, probrali jsme hlavní úkoly Armády České republiky, upřesnili si akviziční problémy a modernizaci techniky, kterou armáda potřebuje. Stejně tak jsme rozebírali jednotlivé aspekty připravovaného rozpočtu armády. Jsem rád, že armáda a její představitelé přesně vědí, co potřebují,“ řekl Ekonomickému deníku ministr obrany Lubomír Metnar. Podle něj bude potřeba zajistit postupné navyšování rozpočtu, (jak delší dobu požaduje NATO, ke dvěma procentům HDP – pozn. red.) a to tak, aby bylo zajištěno důstojné a efektivní fungování armády.
„Dále chci zvýšit počet vojáků, mojí ambicí je, aby bylo třicet tisíc vojáků z povolání. Budu se zabývat revizí a dokončením rozjetých akvizičních procesů, které jsou pro chod armády. V tomto ohledu musí být vždy postupováno zcela transparentně a účelně,“ vysvětluje dále Metnar.
I nadále se podle něj bude česká armáda „samozřejmě“ aktivně spolupracovat s OSN, EU, NATO a dalšími organizacemi při snaze čelit aktuálním bezpečnostním hrozbám. „A to v souladu s mezinárodním právem a definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky,“ dodal Metnar.
Podle Jana Hamáčka je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí na světě a on chce, aby tomu tak zůstalo. „To je primární úkol ministerstva vnitra a logicky také priorita sociální demokracie. Prioritně proto chci řešit situaci v bezpečnostních sborech, aby policisté a hasiči měli ty nejlepší možné podmínky pro výkon svého náročného povolání, a to samozřejmě znamená, že se budu tvrdě zasazovat i o růst jejich platů,“ tvrdí Hamáček.
Česká vnitřní bezpečnost podle Hamáčka souvisí i s mezinárodní situací. V tomto ohledu je stále, jak ministr vnitra zmiňuje, velkým evropským tématem migrace, kde je nutná úzká spolupráce s okolními státy i ostatními zeměmi EU. „Totéž se týká i mezinárodního terorismu, kde Česko sice není primárním cílem, ale situaci nehodlám nijak podceňovat a udělám vše proto, aby se jím do budoucna nestalo,“ pokračuje ve výčtu ministerských vizí Jan Hamáček.
A podotýká, že ministerstvo vnitra ale není jen ministerstvem policie a bezpečnosti. „Takže se hodlám věnovat hasičům, jak profesionální, tak dobrovolným a zajistit jim veškeré potřebné vybavení i finanční zajištění. Je tady Česká pošta, kterou je nutné stabilizovat a zařídit její dostatečné financování tak, aby zůstala dostupná pro všechny občany – a je úplně jedno, v jak velké či malé obci žijí,“ pokračuje Hamáček. Ministerstvo vnitra má na starosti také veřejnou správu, která by měla být podle Hamáčka méně byrokratická. Chce dosáhnout mimo jiné toho, aby starostové zejména v malých obcích by neměli trávit většinu času papírováním na úkor svého mandátu, tedy práce pro své voliče a sousedy. „Podrobnou vizi a detailní plány v resortu představím do několika týdnů na tiskové konferenci,“ uzavírá Hamáček.
Sečteno a podtrženo. Noví ministři zatím nic obdivuhodného na stůl nepoložili. K dispozici mají slabé týmy a realizace zásadních plánů bude váznout na složitém politickém debatování. Vize, o které se s Ekonomickým deníkem noví ministři podělili, jsou typické fráze, které na těchto resortech slýcháme léta. Dá se s úspěchem stěží předpokládat, že oba resorty čekají po následující čtyři roky úrodná léta plná originálních a kvalitních nápadů, které by chod ministerstvech zefektivnily a jejich dopad pozirivně a vydatně pocítily i složky v jejich podřízenosti či působnosti. Hodně o tom napověděl výběr expertů, kteří na ministerstva míří s jejich novými „kapitány“.
I když, možná se přeci jen dočkáme i jistého překvapení. Lobbista blízký sociální demokracii Andrej Surňak totiž na svém twitterovém účtu v pátek napsal: 
Andrej Babiš Zatím mlčí.
Jan Hrbáček
