Nové hybridní hrozby vyžadují posílení kybernetické obrany EU, včetně zřízení týmů rychlé kybernetické reakce, a užší spolupráci Unie se Severoatlantickou aliancí. Vyplývá to z dvojice nelegislativních usnesení, která ve středu přijal Evropský parlament.
Usnesení o kybernetické obraně Unie, které poslanci schválili poměrem hlasů 476 (pro): 151 (proti): 36 (zdrželo se hlasování), připomíná, že Rusko, Čína, Severní Korea, ale i nestátní subjekty se v minulosti podílely na kybernetických útocích na kritickou infrastrukturu EU, na kybernetické špionáži, masovém sledování občanů Unie, dezinformačních kampaních a omezování přístupu na internet (např. prostřednictvím malwaru WannaCry či NonPetya).
Společné posílení kybernetické obrany
Příčinou současné kybernetické zranitelnosti je podle poslanců především roztříštěnost evropských obranných strategií a kapacit. Parlament proto vyzval členské státy, aby zlepšily schopnost svých ozbrojených sil spolupracovat a posílily vzájemnou součinnost v oblasti kybernetické obrany na úrovni EU i se Severoatlantickou aliancí a dalšími partnery. Součástí těchto snah by měla být společná kybernetická cvičení, odborná příprava a výměnné pobyty mladých důstojníků, rozšíření řad expertů na počítačovou forenzní analýzu a posílení odborných kapacit v oblasti kybernetické obrany při misích a operacích EU.
Poslanci přivítali dva kybernetické projekty, které mají být spuštěny v rámci Stálé strukturované spolupráce (PESCO): platformu pro výměnu informací v oblasti reakce na kybernetické hrozby a incidenty a týmy rychlé kybernetické reakce. Vyzvali také k vytvoření evropského týmu rychlé kybernetické reakce, jehož úkolem by měly být koordinace, detekce a boj proti kolektivním kybernetickým hrozbám.
Užší spolupráce EU a NATO
V samostatném usnesení o vztazích Evropské unie a Severoatlantické aliance, které plénum schválilo poměrem hlasů 411 (pro): 182 (proti): 57 (zdrželo se hlasování), poslanci zdůraznili, že ani jedna z organizací nedisponuje dostatečnou škálou nástrojů na zvládání nových bezpečnostních hrozeb, které jsou stále méně konvenční a více hybridní. .
Parlament proto požaduje zintenzivnění spolupráce EU a NATO v oblasti kybernetické obrany, strategické komunikace a boje proti terorismu a neregulérní migraci, jakož i rozvíjení společného situačního povědomí o hybridních hrozbách, posílení výměny utajovaných informací a odstraňování překážek rychlého pohybu vojenského personálu a techniky v rámci EU.
Text usnesení rovněž vyjadřuje obavu z vojenského chování Ruska a vítá zvýšenou přítomnost NATO na východní hranici zemí aliance, konkrétně v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a v Polsku.
Zpravodaj usnesení o kybernetické bezpečnosti Urmas Paet (ALDE, EE) uvedl: „Úspěšný kybernetický útok může změnit jadernou elektrárnu na jadernou bombu nebo způsobit chaos v nemocnici a ohrozit životy pacientů. Abychom takovýmto hrozbám dokázali čelit, potřebujeme posílit způsobilost v oblasti kybernetické obrany prostřednictvím zintenzivnění spolupráce mezi členskými státy, EU a NATO.‟
„Od anexe Krymu v roce 2014 se tempo a míra spolupráce EU a NATO zvýšily – dnes jde o zhruba 74 společných postupů. Monitorování hybridních hrozeb, odrážení kybernetických útoků, zvyšování odolnosti, boj proti terorismu, zlepšení spolupráce v rámci misí a operací a vojenská mobilita představují konkrétní oblasti další spolupráce,‟ řekl zpravodaj usnesení o vztazích EU-NATO Ioan Mircea Paşcu (S&D, RO).
-chl-
