BRKO – tedy biologicky rozložitelný komunální odpad by obce měly povinně sbírat a třídit celý rok. Zatím je to povinné jen od dubna do října. Ministerstvo životního prostředí nyní posílá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, která tuto povinnost zavádí. Novinkou je také povinnost zajistit sběr jedlých olejů a tuků. To zatím umožňuje zhruba 10% obcí.
Česká republika zatím neplní cíl daný směrnicí Rady EU, který ukládala snížit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky do konce roku 2013 na polovinu oproti roku 1995 a do roku 2020 na 35%. Při nesplnění tohoto cíle může dojít k zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování EU, které může vést až k uložení citelných finančních sankcí, příp. omezení financování z unijních finančních zdrojů.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to chce vyřešit prosazením vyhlášky, podle které by obce musely sbírat biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) celý rok. Získat by se tak mohlo i víc energie a navrhovatelé chtějí tyto odpady využívat i k dodání minerálů do půdy. Obce by také podle této vyhlášky povinně měly zajistit místa pro odkládání jedlých tuků a olejů. V roce 2016 to umožňovalo zhruba jen 10 procent obc Využívaly k tomu sběrná místa (např. speciální oranžové popelnice, kam se olej dává ideálně v plastových lahvích) a nebo sběrné dvory I tyto suroviny by se pak podle možností měly dál využívat jako zdroj energie nebo pro další průmyslové zpracování.
„Využitím jedlých olejů a tuků se podporuje snaha o využití neropných zdrojů v ČR, které mohou být náhradou za primární suroviny zejména ropné produkty, čímž se zároveň snižuje závislost na dovozu ropných derivátů. Zavedením třídění dojde nově k získávání velmi cenné druhotné suroviny, kterou je možné využít v energetických zdrojích, např. do kogenerační jednotky, jako přídavek k pohonným hmotám ve formě methylesteru nebo po regeneraci mohou být využity v různých odvětvích (chemický, gumárenský, dřevařský průmysl),“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu vyhlášky.
Podle MŽP dojde k podpoře výroby biopaliv, které dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, musí být přimíchávány k pohonným hmotám. Jedlé oleje a tuky budou tedy zohledněny při výpočtu do minimálního povinného podílu biopaliv, a přispějí tak k udržitelnému systému nakládání s cennou surovinou.
Vyhláška to nemusí spravit
Jenže samotné rozšíření této povinnosti žádné velké změny přinést nemusí. Naznačuje to i rozsáhlý průzkum, který společně uspořádaly odborné časopisy Odpadové fórum a PRO města a obce. V něm totiž téměř polovina obcí uvedla, že se množství zbytkového směsného komunálního odpadu po zavedení povinnosti sbírat BRKO zvlášť nezměnilo. Úbytek odpadků v popelnicích na směsný odpad hlásí v průzkumu asi 40 % obcí.
V průzkumu odpovědělo přes1300 respondentů. To znamená, že zahrnuje údaje zhruba od pětiny tuzemských měst a obcí. Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že se v poslední době daří zvyšovat objem vytříděného odpadu. O tom, co lidé vyhazují do směsného odpadu ale většina obcí detailní přehled nemá. Analýzu složení směsného komunálního opadu udělalo jen 20 % obcí. Vědět, co lidé do popelnic házejí, je přitom důležité právě pro efektivní podporu třídění odpadů.
Obcí se také v dotazníku ptali, jestli přemýšlejí o tom, že by si samy zpracovávaly vytříděné suroviny nebo pro ně hledaly odbyt. „Odpověď obcí byla zcela jednoznačná, 82 % obcí o této možnosti neuvažuje,“ uvedl Pavel Černý, šéfredaktor časopisu PRO města a obce. A zatím se starostové nehrnou ani do změn v platbách za odpady. Systém PAYT (Pay As You Throw – tedy zaplať, kolik vyhodíš) zvažuje jen každá pátá obec z těch, jejichž zástupci se průzkumu zúčastnili. Přibližně stejný počet jich ale o tomto sytému ani nikdy neslyšel.
V letošním roce ale neplánují ani zdražovat poplatky za svoz odpadu. Víc než polovině odpovídajících pak vadí zvyšování poplatků za skládkování. Po roce 2024 se totiž na skládku má dostávat jen jinak nevyužitelný odpad. Zvýšení cen za odvoz na skládku tak má relativně zlevnit ostatní možnost, jak odpad využít. Více o tomto mezníku jsme psali například zde.
„V současné době je cena primárních surovin nižší než surovin druhotných, proto považujeme za zcela zásadní, aby stát začal opravdu aktivně podporovat právě využití druhotných surovin,“ shodli se autoři ankety Jiří Študent a Pavel Černý a uzavírají: „Odpady představují reálný materiálový zdroj, který se musíme naučit maximálně využívat. Pochopitelně je důležitá osvěta a současně vyvíjet budoucí výrobky s ohledem na ecodesign.“
Vanda Kofroňová
O tématu jsme také psali:
Obce musí mluvit do nové podoby zákonů o odpadech, míní Havelka z odpadové asociace
Den starostů SMO ČR: Opady, voda, energetika
Obecni-utrata-za-odpady: od 21 Kč po 3 321 Kč za osobu ročně
