Hypersonické střely a manévrující balistické rakety představují pro evropskou protivzdušnou a protiraketovou obranu stále náročnější cíl. Evropské státy proto rozvíjejí dva průmyslové programy, které mají připravit nový interceptor schopný tyto hrozby ničit. Jeden vede španělský průmysl, druhý francouzská společnost MBDA. Právě u druhého projektu se nyní otevírá další etapa vývoje, na jejímž financování se má podílet také Česko.
Evropské úsilí se opírá o projekty EU HYDEF a HYDIS². Oba se zaměřují na vývoj obrany proti hypersonickým hrozbám, vznikly však v odlišných průmyslových konsorciích. Jejich řízením Evropská komise pověřila Organizaci pro společnou spolupráci v oblasti vyzbrojování OCCAR.
Od iniciativy TWISTER ke dvěma projektům
Přípravy evropské obrany proti hypersonickým zbraním navazují na iniciativu TWISTER. Její celý název zní Timely Warning and Interception with Space-based Theatre surveillance, tedy v překladu Včasné varování a zachycení cílů s využitím družicového průzkumu bojiště. Cílem bylo položit základy systému, který by dokázal včas odhalit a následně ničit rychlé a manévrující vzdušné hrozby. Koncepce počítala s víceúčelovou střelou ze země a s kosmickou složkou včasného varování.
Na této části měl pracovat německý OHB v rámci projektu ODIN’S EYE. Název představuje zkratku označení multinatiOnal Development INitiative for a Space-based missilE earlY-warning architecturE. Projekt měl tedy připravit architekturu kosmického systému včasného varování před balistickými střelami.
Mohlo by vás zajímat
V roce 2022 Evropská komise vybrala pro projekt EU HYDEF španělskou společnost SENER Aeroespacial. Rozhodnutí překvapilo část obranného průmyslu, protože předchozí práce v rámci TWISTER spojovaly vývoj interceptoru především s evropskou raketovou skupinou MBDA. Součástí konsorcia EU HYDEF se stala také německá Diehl Defence.
V průběhu přípravy programu získala koordinační úlohu španělská společnost SMS. Technickou koordinaci celého systému převzala Diehl Defence. Konsorcium EU HYDEF sdružuje 12 společností z Belgie, Německa, Norska, Polska a Španělska.
MBDA mezitím prosazovala vlastní řešení v podobě projektu Aquila. Evropská komise následně podpořila také druhou vývojovou větev HYDIS², kterou koordinuje právě MBDA. Do jejího průmyslového konsorcia se zapojilo 19 partnerů a více než 20 subdodavatelů ze 14 evropských zemí.

HYDIS² získal z evropského fondu 80 milionů eur
Projekt HYDIS², jehož celý název zní HYpersonic Defense Interceptor Study, uspěl ve výzvě Evropského obranného fondu pro rok 2023. Evropská komise 11. prosince 2023 oznámila, že jeho realizací pověří OCCAR. Průmyslové konsorcium vede MBDA.
Úkolem partnerů je prozkoumat různé koncepce interceptoru a rozvíjet technologie potřebné pro budoucí zbraňový systém. Projekt se zaměřuje na obranu proti manévrujícím balistickým střelám, hypersonickým střelám s plochou dráhou letu a hypersonickým klouzavým prostředkům.
Podle oficiálního přehledu Evropské komise k projektu HYDIS² měla koncepční fáze trvat 36 měsíců. Odhadované celkové náklady dosahovaly 114,8 milionu eur a maximální příspěvek Evropské unie činil 80 milionů eur.
Dne 15. května 2024 podepsaly MBDA a OCCAR grantovou dohodu i smlouvu upravující spolufinancování zúčastněnými státy. Při podpisu se uváděl celkový rozpočet programu přibližně 140 milionů eur. Evropský obranný fond měl poskytnout 80 milionů eur a zbývajících zhruba 60 milionů eur připadalo na Francii, Německo, Itálii a Nizozemsko.
Původní koncepční fáze má za úkol vybrat nejvhodnější řešení interceptoru a připravit technologie pro jeho další vývoj. Práce zahrnují také návrh architektury celého zbraňového systému a vytvoření průmyslového zázemí pro budoucí vývoj evropských protihypersonických střel.
HYDEF dokončil první etapu
Vedle HYDIS² pokračuje také projekt EU HYDEF. Jeho cílem je připravit evropský interceptor, který by dokázal zasahovat proti hypersonickým hrozbám a manévrujícím balistickým střelám.
Program má celkový rozpočet 110 milionů eur. Evropský obranný fond poskytuje 100 milionů eur a zbývajících deset milionů společně financují Belgie, Německo, Norsko, Polsko a Španělsko.
OCCAR 22. října 2026 oznámil dokončení první etapy projektu. Konsorcium podle organizace splnilo plánované cíle a připravilo technicky životaschopnou koncepci budoucí protiraketové střely. Všechny kritické technologie dosáhly nejméně úrovně technologické připravenosti TRL 3. Několik důležitých technologií se při zkouškách v odpovídajícím prostředí dostalo na úroveň TRL 4 až 6.
Pro další vývoj vznikla také technologická mapa. Počítá s cílem dodat technologický demonstrátor na úrovni TRL 6 do roku 2030. Podrobnosti o dokončení této etapy zveřejnila organizace OCCAR v říjnu 2026.
HYDIS² směřuje k demonstrační fázi
Také projekt HYDIS² se posouvá k další etapě. Koncepční studie se zabývaly různými možnostmi budoucího interceptoru, jeho konstrukcí i technologiemi potřebnými k zachycení hypersonických cílů. Nyní se připravuje demonstrační fáze označovaná HYDIS2DP.
Francouzské ministerstvo ozbrojených sil potvrdilo podporu Francie pro pokračování projektu. U Německa podle francouzského ministerstva podpora nové nabídky potvrzena nebyla. Toto vyjádření se týká navazující fáze, nikoli původní koncepční studie HYDIS², na níž se Německo podílí společně s Francií, Itálií a Nizozemskem.
Průmyslová nabídka pro výzvu Evropského obranného fondu EDF 2026 byla podána 29. září 2026. Podporu jí vyjádřily Belgie, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Řecko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Česká republika a Švédsko. Všech dvanáct zemí podepsalo dopis o záměru nebo podpůrný dopis a má se podílet na spolufinancování projektu.
Mezi státy, které mají finančně podpořit navazující vývoj evropského interceptoru, tak figuruje i Česká republika. Její účast se vztahuje k nové průmyslové nabídce pro EDF 2026 a demonstrační fázi HYDIS2DP. Jde o jinou etapu než původní koncepční studii HYDIS², kterou Evropská komise podpořila v rámci výzvy z roku 2023.
Do programu se zapojí také Norsko, přestože není členem Evropské unie. Jeho role souvisí s plánovanými letovými zkouškami. Ty se mají uskutečnit z norské základny Andøya, která slouží jako významné pracoviště pro experimenty s výškovými raketami a vysokorychlostními technologiemi.

Vývoj počítá s demonstrátory pohonu i navádění
Navazující fáze HYDIS2DP má pokračovat v návrhu nového interceptoru určeného proti manévrujícím hypersonickým hrozbám a balistickým střelám. Vývoj se zaměří na několik technologických oblastí, které mají projít samostatným ověřováním.
Plán zahrnuje demonstrátory pohonného systému, navádění, koncového stupně střely i takzvanou bojovou laboratoř. Ta má sloužit k ověřování jednotlivých prvků budoucího zbraňového systému.
Podle informací společnosti MBDA o navazujícím projektu HYDIS2DP má nové konsorcium spojit až 28 partnerů a 20 subdodavatelů z 18 evropských zemí. Projekt počítá s dosažením technologické připravenosti TRL 5 za méně než dva roky, předběžným hodnocením konstrukce do roku 2029 a letem reprezentativního demonstrátoru do roku 2030.
Francouzské ministerstvo ozbrojených sil označuje spolupráci za spojení významných evropských odborných kapacit v oblasti raketových technologií. Do přípravy budoucí obrany proti hypersonickým střelám se tak zapojuje široká skupina průmyslových partnerů a evropských států. Mezi zeměmi, které mají spolufinancovat novou fázi, je také Česko.
