Ruské útočné bezpilotní prostředky se posouvají k další generaci. Geran-5 už využívá proudový motor a podle ukrajinských rozborů dokáže nést přibližně devadesátikilogramovou bojovou hlavici. Nyní se objevila informace o zkouškách jeho novějšího následovníka.

Nový Geran-6 má dosahovat rychlosti až 1000 kilometrů za hodinu. Ukrajinská rozvědka upozorňuje, že právě rychlost může výrazně zkomplikovat obranu. Přepadové drony, které Kyjev rozvíjí proti ruským vzdušným útokům, totiž na stále rychlejší cíle nemusí stačit.

Ukrajinská rozvědka má zprávy o novém Geranu

Rusko zkouší nový reaktivní útočný bezpilotní prostředek Geran-6. Informaci zveřejnil Fedir Venislavsky, poslanec ukrajinské Nejvyšší rady a člen jejího výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství. Promluvil o něm v rozhovoru pro RBC-Ukrajina.

Podle Venislavského získala ukrajinská rozvědka informace o testování nového stroje. Poslanec upozornil především na jeho rychlost a bojovou hlavici. „To jsou informace, které nám poskytla rozvědka. […] Jde o prostředek schopný létat rychlostí až 1000 kilometrů za hodinu a nést dostatečně velkou bojovou hlavici,“ uvedl.

Mohlo by vás zajímat

Geran-6 podle těchto informací zatím prochází zkouškami. Venislavsky neřekl, že Rusko už nový prostředek zařadilo do operačního nasazení, ani neposkytl údaje o zahájení sériové výroby. Neupřesnil rovněž hmotnost bojové hlavice, dolet, rozměry ani typ pohonné jednotky.

Nový stroj přichází po Geranu-5, který už ukrajinská strana podrobněji technicky rozebrala. Právě jeho konstrukce ukazuje, jak se ruské útočné bezpilotní prostředky mění. Od pomalejších strojů s vrtulovým pohonem se vývoj posunul k reaktivním variantám, jejichž rychlost se přibližuje parametrům střel s plochou dráhou letu.

Geran-5 přinesl proudový pohon i těžší hlavici

Bezpilotní Geran-5 představuje výrazný odklon od konstrukce Geranu-2, který vychází z íránského Šáhedu-136 a používá vrtulový pohon. Novější typ dostal proudový motor a konstrukci uzpůsobenou vyšší rychlosti. Ukrajinské vojenské zpravodajství HUR zveřejnilo jeho technické hodnocení v lednu 2026. První bojové použití tohoto prostředku se podle dříve zpracovaných informací objevilo na začátku téhož měsíce.

Geran-5 má trubkovitý trup, přímá křídla a vstup vzduchu pro motor na horní straně trupu. Pohon zajišťuje čínský proudový motor společnosti Telefly. V dřívějších technických rozborech se objevilo označení TF-TJ2000A, další odhady pracovaly s motorem JT80 nebo příbuzným typem. Z těchto údajů proto nelze určit jedinou přesnou verzi motoru, kterou používají všechny exempláře.

detail dronu
Detail dronu Geran-5. Ilustrační foto: Ministerstvo obrany Ruska

Podle dříve zveřejněných technických údajů dosahuje Geran-5 délky přibližně 6,5 metru, rozpětí křídel 3,2 metru a maximální vzletové hmotnosti až 850 kilogramů. Bojová hlavice má vážit přibližně 90 kilogramů. Uváděná cestovní rychlost se pohybuje mezi 450 a 600 kilometry za hodinu a dostup činí až šest kilometrů.

U rozměrů a doletu se však v dřívějších rozborech objevily rozdílné hodnoty. Některé údaje uváděly délku kolem šesti metrů a rozpětí křídel až 5,5 metru. Odhady doletu se pohybovaly přibližně od 900 do 1000 kilometrů, případně pracovaly s hodnotou kolem 950 kilometrů. Tyto údaje nelze bez dalšího sloučit do jediné technické specifikace.

Podstatný rozdíl oproti Geranu-6 spočívá v tom, že u Geranu-5 už ukrajinská strana zveřejnila podrobnější informace o konstrukci, pohonu a vybavení. U nového stroje zatím Venislavsky uvedl především rychlost, schopnost nést poměrně velkou hlavici a skutečnost, že Rusko provádí zkoušky.

Navigační a komunikační vybavení Geranu-5

Ukrajinské rozbory Geranu-5 se zaměřily také na jeho elektronické vybavení. Mezi identifikovanými komponenty se objevil satelitní navigační systém Kometa-M12, který má zvyšovat odolnost proti rušení. Stroj měl rovněž inerciální navigační systém.

Analýza dále uváděla mobilní modem pro sledování prostředku a mesh modem pro datové spojení. V dalších dříve zpracovaných údajích se objevoval dvanáctikanálový přijímač Kometa, sledovací modul založený na platformě Raspberry Pi a modemy pro mobilní sítě 3G a 4G.

Zajímavé je také řešení pohonu. U zkoumaného exempláře se proudový motor nacházel uvnitř trupu, zatímco některé starší konstrukce používaly externí motorovou gondolu. Geran-5 tak spojuje proudový pohon s navigačním a komunikačním vybavením, které má podporovat jeho použití na větší vzdálenosti.

V dřívějších hodnoceních se tento prostředek objevoval jako jednosměrná útočná zbraň pro údery na vzdálenější cíle. Mezi zvažované cíle patřila infrastruktura, velitelská stanoviště nebo opevněné objekty.

Kolem varianty K5 zůstávají otazníky

Vedle základní podoby Geranu-5 se v dřívějších rozborech objevily informace o upravené variantě označované jako Geran-5 K5. Měla mít pozměněný trup a odlišné navigační řešení založené na elektrooptickém porovnávání obrazů terénu.

Tento způsob navigace nese označení DSMAC. Systém porovnává obraz okolního terénu s předem uloženými obrazovými daty a může doplňovat nebo nahrazovat navigaci založenou na satelitních signálech.

V souvislosti s variantou K5 se objevily také údaje o vyšší rychlosti a konstrukčních změnách. Některé informace však mohly vést k záměně s jiným prostředkem označovaným Dan-T. Označení K5, konkrétní konfigurace navigace DSMAC ani uváděné vyšší rychlostní parametry proto nelze vydávat za jednoznačně potvrzené vlastnosti sériového Geranu-5.

Stejně tak není doloženo, že by nový Geran-6 přímo vycházel z této varianty nebo přebíral její údajné navigační řešení. Venislavsky ve svém aktuálním vyjádření takovou souvislost nezmínil.

proudový dron
Standardní dron Geran má délku přibližně 6 metrů a rozpětí křídel až 5,5 metru. Hmotnost hlavice je asi 90 kg, deklarovaný dosah je asi 1000 km. Ilustrační foto: GUR

Rusko zvyšuje výrobu Geranů-4 a Geranů-5

Zkoušky Geranu-6 doprovází růst ruské produkce dalších reaktivních útočných prostředků. Venislavsky uvedl, že ruští výrobci do října zvýšili výrobu Geranu-4 a Geranu-5 na 4000 kusů měsíčně.

Údaj o 4000 kusech se vztahuje na Geran-4 a Geran-5. Nejde o potvrzení stejného výrobního objemu pro každý z těchto typů samostatně a už vůbec ne o produkci Geranu-6. U nového stroje poslanec hovořil o zkouškách.

Venislavsky zároveň popsal, jak se podle něj proměnila povaha ruských vzdušných útoků. Geran-5 a Geran-6 už podle něj svými vlastnostmi připomínají spíše střely s plochou dráhou letu než bezpilotní letouny, které Ukrajina znala z počátku války.

„Prostředky vzdušného napadení, které dnes Rusko používá, zejména Geran-5 a Geran-6, už nejsou podobné bezpilotním letounům, jaké jsme viděli na začátku války. V podstatě jde o střely s plochou dráhou letu,“ uvedl.

Podle poslance podobnou koncepci jako první představila Ukrajina. Prezident Volodymyr Zelenskyj pro ni použil označení „dron-raketa“. Rusko nyní podle Venislavského tento směr výrazně rozvíjí.

Rychlost komplikuje zachycení přepadovými drony

Rostoucí rychlost ruských útočných prostředků představuje problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. Zvlášť obtížné může být jejich zachycení přepadovými drony, které Ukrajina rozvíjí jako jednu z možností obrany proti ruským vzdušným útokům.

Proti pomalejším bezpilotním prostředkům může tento způsob obrany fungovat účinně. U rychlých reaktivních strojů však musí přepadový dron nejprve útočný cíl dohnat a dostat se do vhodné pozice pro jeho zničení.

Venislavsky upozornil, že pokud se útočný prostředek pohybuje rychlostí kolem 800 kilometrů za hodinu, musí přepadový stroj dosahovat přinejmenším srovnatelné rychlosti. Jinak se jeho možnosti účinného kinetického zásahu výrazně snižují.

Reaktivní Šáhedy a další bezpilotní prostředky s proudovým pohonem se podle poslance pohybují rychlostí přibližně 500 až 1000 kilometrů za hodinu. U Geranu-6 by se tedy uváděná maximální rychlost dostávala na horní hranici tohoto rozmezí.

Právě rychlost je jedním z důvodů, proč přepadové drony nemohou představovat univerzální řešení proti všem typům ruských vzdušných útoků. Jejich účinnost závisí také na rychlosti cíle a na tom, zda jej dokážou včas zachytit.

Proti rychlým cílům mají rozhodovat rakety

Za nejúčinnější prostředky proti rychlým reaktivním cílům označil Venislavsky rakety země–vzduch a vzduch–vzduch. Obranu může podle něj zajistit pozemní systém protivzdušné obrany nebo bojový letoun, který útočný bezpilotní prostředek zasáhne řízenou střelou.

Ukrajina přitom podle poslance pokračuje ve vývoji vlastních přepadových dronů. Domácí výrobci pravidelně představují nové typy a jejich konstrukce procházejí zkouškami. Venislavsky uvedl, že tyto prostředky už dosahují dobrých výsledků. Ukrajina je však zatím nenasazuje ve velkém měřítku, protože jejich vývoj a praktické použití zůstávají technologicky náročné.

Vedle bezpilotních prostředků proto poslanec zdůraznil potřebu rozvíjet také ukrajinské raketové technologie. Země podle něj potřebuje více střel země–vzduch a vzduch–vzduch, které dokážou zasahovat rychlé vzdušné cíle. Současně považuje za důležité využívat možnosti zahraničních partnerů a zajistit dostatek raket pro ukrajinské ozbrojené síly.

Geran-6 zatím zůstává ve fázi zkoušek. Pokud se však potvrdí jeho uváděné parametry, ukrajinská protivzdušná obrana bude muset počítat s dalším rychlým reaktivním cílem. Geran-5 už ukázal, jaké konstrukční a elektronické vybavení může takový prostředek nést. Rusko současně podle Venislavského navyšuje výrobu existujících typů Geran-4 a Geran-5 na 4000 kusů měsíčně.