Česká energetika má nového držitele rekordu v kategorii největší bateriové úložiště energie. Tuto pozici převzalo zařízení na Karvinsku o výkonu zhruba 90 megawattů. Celkem již má platnou licenci k provozu 46 bateriových úložišť o celkovém výkonu téměř 300 megawattů.

Jak dále vyplývá z databáze licencí na webu Energetického regulačního úřadu (ERÚ), dalších 31 úložišť na udělení licence čeká. Patří mezi ně i BESS Lipnice, nacházející se u Vintířova na Sokolovsku. Druhé největší úložiště o instalovaném výkonu 57 megawattů (MW) a kapacitu 120 megawatthodin (MWh) postavilo konsorcium energetické skupiny SUAS GROUP a slovenské EIF.

Rekordní baterie na Karvinsku

První místo prozatím bere firma Podolupark Solar I, za kterou stojí české společnosti Second Foundation, RSJ Investments a Ungelt Group. Hlavní investor Second Foundation uvádí následující parametry: instalovaný výkon 87 MW a úložnou kapacitu 180 MWh. ERÚ přitom ve své databázi uvádí o pět megawattů vyšší výkon. Zařízení je unikátní i tím, že vyrostlo v poddolované oblasti u Stonavy na Karvinsku, kde se dříve těžilo černé uhlí.

Stejné konsorcium investorů v nejbližších měsících posune vlastní rekord ještě dál. V pokročilé fázi výstavby se nachází bateriové úložiště energie (BESS) v Tušimic na Sokolovsku o výkonu 200 MW a kapacitě 400 MWh. Dodavatelem bateriových systémů je česká společnost GAZ Energy, která pro tyto projekty vyvinula vlastní řídicí systém. Dodat můžeme fakt, že všechny tyto projekty vyrostly bez dotací od státu.

Mohlo by vás zajímat

Obecně platí, že největší bateriová úložiště zatím staví menší, ale o to dravější české firmy. Velké energetické koncerny včetně skupin ČEZ, E.ON a innogy ČR se do bateriového boomu také zapojily, avšak jejich dokončená zařízení nepatří k těm největším. Zcela zde zatím chybí skupina EP Group miliardáře Daniela Křetínského, která přitom patří mezi velké investory do bateriových úložišť v Německu.

Top 10 největších bateriových úložišť s licencí ERÚ

lokalitavlastníkfiremní skupinavýkon (MW)
Stonava (Karvinsko)Podolupark Solar ISecond Foundation aj.92
Vraňany (Mělnicko)BESS VraňanyDecci, Second Foundation20,5
PříborMOE CZ15,5
BřeclavMND BESSMND15,2
OstravaEntasiTGA Holding13,2
Vlkoš (Hodonínsko)Top Centrum TC Holding12,9
Velká Bíteš Compensation Power Technology12,5
OstravaČEZ EnergoČEZ10,3
Stonava (Karvinsko)Podolupark Solar IIEqus Park Holding10,2
Královské Poříčí (Sokolovsko)SUAS BESSSUAS, EIF10
Zdroj: ERÚ (udělené licence k 12.11.2026)

Zapojí se Sev.en i ČEZ

Mezi velké vlastníky úložišť energie se brzy zařadí Sev.en finančníka Pavla Tykače. Ta totiž dokončuje výstavbu velkých baterií v areálu kladenské a chvaletické elektrárny. Celkem se jedná o výkon 160 MW a kapacitu 320 MWh. „Baterii chceme provozovat částečně v rámci služeb výkonové rovnováhy a částečně na spotovém trhu. Bude tedy stabilizovat jak fyzické, tak obchodní výkyvy v síti,“ uvedl dříve manažer transformačních projektů skupiny Sev.en Pavel Farkač.

Také Skupina ČEZ plánuje postavit a zprovoznit bateriové systémy o výkonu v řádu stovek megawattů. Jenže za svými konkurenty poněkud zaostává. Své velké projekty spustí do provozu až během let 2027 a 2028. „Pilotní bateriové projekty bychom rádi zprovoznili v první polovině roku 2027, například v lokalitách Mělník a Vítkov,“ odpověděl v srpnu mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Skupina innogy spouští do provozu bateriové úložiště o výkonu 4 MW. Foto: innogy ČR

Na otázce, kolik bateriových úložišť se na českém trhu ekonomicky „uživí“, není mezi odborníky shoda. Ředitel divize Trading energetické společnosti MND Martin Pich očekává, že do konce roku 2028 vyrostou velká bateriová úložiště o výkonu 3000 až 4000 MW. Poté se potenciál jejich využití pro vyrovnávání cen elektřiny během dne vyčerpá. Výrazně pesimističtější je šéf strategie poradenské firmy EGU Michal Macenauer, podle kterého Česku bohatě postačí výkon velkých baterií do 1000 MW.

Konkurence sráží cenu

I když zatím vyrostl jen malý zlomek chystaných projektů, dopad na fungování energetického trhu mají už dnes. Velká bateriová úložiště ovládla značnou část trhu služeb výkonové rovnováhy, odkud vytlačují tradiční poskytovatele. Tedy typicky uhelné nebo plynové elektrárny a teplárny. Je to dobrá zpráva pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS, kterému klesají provozní náklady. Prospěch z toho mají už i spotřebitelé elektřiny v Česku.

Jenže tato mince má i svou druhou stranu. Pokles cen regulační energie zhoršuje návratnost investice do bateriových úložišť. Jejich provozovatelům tak nezbývá než obrátit pozornost na krátkodobý trh s elektřinou. Tady totiž mohou vydělávat na rozdílech v cenách energie během dne. Menší investoři do baterií si však musejí najít partnera, který jim za příslušnou provizi přístup na energetické trhy umožní.