Jejich výroky se objevovaly na internetových stránkách spojených s ruskou dezinformační kampaní. Někteří z oslovených politiků a akademiků přitom nemuseli tušit, komu vlastně poskytují rozhovor a k čemu jejich slova poslouží. Investigace odhalila stovky takových případů napříč světem.
Výraznou stopu zanechali také lidé ze sousedních zemí. Česká jména se mezi konkrétně identifikovanými osobami v dostupném přehledu překvapivě neobjevila.
Rozhovory, které skončily na webech ruské propagandy
Ruská dezinformační kampaň Doppelgänger se dostala do povědomí veřejnosti už v roce 2022. Tehdy vytvářela kopie skutečných zpravodajských webů a šířila na nich obsah podporující zájmy Kremlu. Jejím cílem bylo mimo jiné oslabovat podporu Ukrajině a šířit proruské narativy.
Později se síť rozrostla o další internetové stránky, které se tvářily jako běžná zpravodajská média. Publikovaly v angličtině, němčině, francouzštině a dalších jazycích. Právě na nich se začaly objevovat rozhovory s politiky, bývalými vojáky, akademiky a dalšími veřejně známými osobnostmi.
Mohlo by vás zajímat
Rozsah této činnosti odhalil zásah do jednoho z hlavních webů spojených s kampaní. Stránka Recent Reliable News (RRN) byla napadena a její obsah se proměnil v databázi rozhovorů zveřejněných na webech napojených na Doppelgänger. Archiv obsahoval více než 500 rozhovorů. Novináři z OCCRP a estonského Delfi jejich záznamy prověřili a zjistili, že oslovení lidé pocházeli z více než padesáti zemí.
Nešlo přitom jen o anonymní komentátory. Mezi respondenty byli bývalí zpravodajští důstojníci, někdejší vysocí vojenští představitelé, akademici i volení politici ze západních zemí. Někteří dlouhodobě zastávají proruské postoje, jiní však podle vlastních vyjádření nemuseli vědět, kdo za médii, která je oslovila, ve skutečnosti stojí.
Podrobnosti přinesla investigace OCCRP z 10. listopadu 2026. Její slovenskou verzi zveřejnilo také Investigativní centrum Jána Kuciaka.
Německá stopa vede především k AfD
Z evropských zemí se v investigaci výrazně objevuje Německo. Nejméně deset současných a bývalých politiků Alternativy pro Německo (AfD) poskytlo rozhovory, které se později objevily na webech spojených s kampaní Doppelgänger.
Mezi nimi byl například Gunnar Lindemann, člen berlínského zastupitelského sboru za AfD. V rozhovoru se vyjadřoval mimo jiné k možnému obnovení dodávek ruského plynu. „Kdybychom znovu získali ruský plyn, ceny by samozřejmě prudce klesly,“ uvedl.
Lindemann novinářům řekl, že rozhovory poskytuje všem novinářům, domácím i zahraničním. Jeho vyjádření tak samo o sobě nedokládá, že věděl o napojení média na ruskou dezinformační síť.
Dalším osloveným politikem byl Rainer Rothfuß, poslanec Bundestagu za AfD. V rozhovoru kritizoval přibližování NATO k ruským hranicím a podporu Ukrajiny. „NATO se přiblížilo k ruským hranicím. Nepodepsali jsme dohodu, která by zaručovala neutralitu Ukrajiny, a to je skutečný skandál,“ prohlásil. Rothfuß na žádost novinářů o komentář nereagoval.
V databázi se objevil také Gunnar Beck, který v letech 2019 až 2024 zastával mandát poslance Evropského parlamentu za AfD. Beck uvedl, že své názory na aktuální dění sdílí s každým, kdo o ně projeví zájem a položí mu seriózní otázky, bez ohledu na ideologické zaměření nebo národnost.
Současně zdůraznil: „Nikdy jsem vědomě nemluvil s novináři ani zástupci těchto organizací.“ Dodal také, že za žádný mediální příspěvek ani rozhovor nikdy nedostal peníze či jiné výhody. V německé politice už podle svých slov aktivní není.
Rozhovor poskytl i politik z okolí Sahry Wagenknechtové
Investigace ale neodhalila pouze představitele AfD. Mezi respondenty se objevil také Frederick Broßart, regionální politik v Dolním Sasku, který zastupuje stranu Sahry Wagenknechtové.
Jeho rozhovorové pasáže zveřejnil německojazyčný web Militärblatt nejméně ve čtyřech článcích. Broßart v nich kritizoval vládu Friedricha Merze i její výdaje na obranu.
Novinářům řekl, že ho oslovili soukromou zprávou na síti X. „V té době jsem si nebyl vědom toho, že by mohlo existovat spojení se sítí Doppelgänger,“ vysvětloval. Zkušenost ho podle jeho slov přiměla přehodnotit přístup k podobným žádostem.
Případ tím ale neskončil. V říjnu 2026 poskytl rozhovor také nové podobě RRN. V něm vyzýval Německo k zastavení dodávek zbraní Ukrajině a ke zrušení hospodářských sankcí proti Rusku. Místo nich prosazoval diplomatická jednání o míru.
Když se ho novináři na tento rozhovor znovu ptali, přiznal, že jeho předchozí prověřování nebylo dostatečné. „S odstupem musím uznat, že moje kontroly nebyly dostatečně důkladné, a to navzdory předchozí zkušenosti s Militärblatt. Otevřeně to přiznávám,“ uvedl. Zároveň odmítl, že by vědomě spolupracoval s ruskou dezinformační sítí nebo podporoval jakoukoli související vlivovou operaci.
Bulharský generál a europoslanec
Mezi dalšími evropskými respondenty figurují také dvě výrazné bulharské osobnosti. První z nich je bývalý brigádní generál Dimitar Shivikov. V rozhovoru zveřejněném na webu spojeném s kampaní vyzýval ke zrušení protiruských sankcí. „Podle mého názoru nastal čas všechny sankce jednou provždy zrušit. Musíme najít cestu k obnovení vztahů s Ruskem ve všech oblastech. Je čas přestat donekonečna posílat peníze a zbraně do Zelenského kapes. Vítězem může být pouze Rusko,“ prohlásil. Shivikov na žádost novinářů o komentář nereagoval.
Druhým Bulharem je Petar Volgin, člen Evropského parlamentu. Evropskou unii označil za výrazně protiruskou a její představitele obvinil z toho, že je spojuje rusofobie. Ani Volgin na žádost o vyjádření nereagoval.
Norské výroky o válce a německé politice
Investigace zachytila také norského politologa Glenna Diesena. Ten v rozhovoru uvedl, že konflikt s Ruskem se pro Německo ukázal jako katastrofa. „Konflikt s Rusy se pro Němce ukázal jako katastrofa,“ řekl.
Další norskou osobností v databázi je pravicový politik Christen Krogvig. Ten novinářům popsal, že ho prostřednictvím komunikační aplikace Telegram oslovil člověk vystupující pod jménem Antonio Andreas. Poslal mu seznam písemných otázek, které se týkaly například německé pomoci Ukrajině nebo postoje německé veřejnosti k nákupu ruského plynu.
Krogvig měl své odpovědi natočit na video. Podle vlastního vyjádření přitom přemýšlel, jak může vědět, co si Němci skutečně myslí. Přesto nahrávku pořídil. Jeho výroky se později objevily v článcích na německojazyčném webu Östlicher Wind.
Jeden z nich nesl titulek, podle kterého Merz dostává úplatky od Zelenského. Takové tvrzení však nelze považovat za prokázaný fakt jen proto, že se objevilo v titulku propagandistického webu.
Slovenská stopa: sedm jmen
Ruská dezinformační síť získala rozhovory také se slovenskými osobnostmi. Investigativní centrum Jána Kuciaka jich identifikovalo celkem sedm. Vedle bývalého soudce Štefana Harabina a někdejšího poslance Petera Marčeka jde o Ľubicu Blaškovou, Ivetu Michalíkovou, Dezidera Štefunka, Jána Bóryho a Ašota Grigoriana.
Blašková v minulosti kandidovala za stranu Vlasť. Michalíková vystupuje na platformách InfoVojna a Zem&Vek. Bóry spolupracuje s projektem TVorba, kde vznikají také rozhovory se Štefanem Harabinem. Grigorian vede arménskou komunitu na Slovensku. Všichni se objevili mezi respondenty, jejichž rozhovory zveřejnily weby spojené s operací Doppelgänger.
Někteří o zveřejnění rozhovorů nevěděli
Harabin a Marček patří mezi nejznámější slovenské respondenty. Marček v roce 2018 navštívil okupovaný Krym a prohlásil, že „Krym je, byl a bude ruský“. Oba podle ICJK tvrdili, že neznají web RRN ani další stránky, které jejich rozhovory zveřejnily. Marček si navíc nevzpomínal, kdo ho s nabídkou rozhovoru oslovil.
Na RRN se objevila také videa Ľubice Blaškové. V jednom z nich označila ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „alkoholika, homosexuála a pedofila“. V dalším šířila konspirační tvrzení o údajné „rasové výměně“ v Evropě. Na otázky ICJK neodpověděla.
Zvláštní je případ Ašota Grigoriana. Ten tvrdí, že rozhovor neposkytl RRN, ale arménskému novináři. Ve videu podle něj zůstala většina překladu přesná. Některé věty však doplnili, přestože je nevyslovil. „Překlad je přesný, (…) ale doplnili tam vety, ktoré som nevyslovil,“ uvedl.
Harabin, Marček a Grigorian tedy popřeli, že by věděli o zveřejnění rozhovorů na RRN. Zbývající čtyři respondenti na otázky investigativního týmu nereagovali.
Rozhovor ještě neznamená vědomou spolupráci
Případy popsané v investigaci ukazují, jak může ruská propagandistická síť využívat skutečné výroky veřejně známých osobností. Rozhovor může být autentický, jeho autor může skutečně vyslovit citované názory, ale následné zveřejnění na webu napojeném na dezinformační operaci mu dává nový kontext.
Právě zde je důležité rozlišovat mezi lidmi, kteří vědomě spolupracují s propagandistickou sítí, a těmi, kteří tvrdí, že netušili, komu rozhovor poskytují. Někteří oslovení svou účast vysvětlovali tím, že odpovídají na otázky novinářů bez ohledu na jejich politické či národní zázemí. Jiní přiznali, že si dostatečně neověřili, kdo za daným médiem stojí.
Hlavní zjištění investigace tak nespočívá jen v tom, kdo se na těchto stránkách objevil. Ukazuje především rozsah sítě, která dokázala získat stovky rozhovorů s lidmi z různých zemí a následně je využít v prostředí ruské propagandy.
