Získat řidičský průkaz v Česku není levná záležitost. Cena kurzu pro skupinu B, tedy pro osobní automobily do 3,5 tuny, za posledních deset let vzrostla zhruba dvojnásobně. Podobně zdražilo i rozšíření na nákladní automobily a autobusy. Autoškoly přesto úbytek zákazníků nepociťují.
„V roce 2016 stál kurz na „béčko“ přibližně 12 000 Kč. V roce 2021 se cena pohybovala okolo 15 000 kč a dnes je možné kurz pořídit v rozmezí 18 až 19 000 korun,“ popsal pro Ekonomický deník vývoj ceny u skupiny jednatel brněnské autoškoly P&P Traffic Academy Petr Šimara.
Ovšem uvedených 19 tisíc je pouze za základní variantu kurzu, a to ještě se studentskou slevou. Dražší varianty pak obsahují například vyšší počet jízd nebo výuku teorie podle časových možností klienta. Podobně tomu je v případě skupiny B i u dalších oslovených autoškol napříč republikou.
Například Autoškola Šlechta z Hradce Králové si v roce 2016 za řidičský průkaz skupiny B účtovala 13 200 korun. V roce 2021 to bylo 19 900 korun, letos pak již 22 900 korun. U Autoškoly Neumann ze Dvora Králové nad Labem to bylo v roce 2016 9 000 Kč, o pět let později 10 900 Kč a letos přijde „béčko“ na rovných 22 000 Kč. A podle jednatele Autoškoly M+H – školicí středisko z Fulneku Martina Paulase se ceny v okolí pohybovaly v roce 2016 okolo 10 tisíc. Za pět let to bylo zhruba 13 a nyní se začíná u základního kurzu na 20 tisících.
Mohlo by vás zajímat
Autobus za 44 tisíc
Podobné to je u dalších skupin řidičáků, především C (nákladní automobily) a D (autobusy). „Céčko“ stálo před desíti lety mezi 15 a 17 tisíci korun, za pět let později už to bylo 23-24 tisíc. Letos se ceny pohybují běžně okolo 30 tisíc korun. „Déčko“, tedy autobus, přišlo v roce 2016 při rozšíření ze skupiny C na přibližně 18 tisíc, ze skupiny B to bylo 26 tisíc. V roce 2021 to bylo zhruba 26 000 (z C) a 35 000 (z B). Letos jsme již na 35, resp. 44 tisících.
Autoškoly se podle svých slov snaží klientům s hrazením kurzovného pomoci. Nabízejí studentské slevy, žáci mohou také kurzovné platit průběžně, a ne celou částku najednou. V segmentu autoškol prý také panuje silná konkurence, která drží ceny na současné úrovni.
„Postupem času se zvyšují nároky na platy instruktorů. Stejně náklady na nájem za učebnu, rostou ceny pohonných hmot a také náklady na pořízení i provoz motorových vozidel,“ upřesnil přibližně dvojnásobný růst cen kurzovného Petr Šimara. Nejde tedy pouze o ceny pohonných hmot, i když kvůli nim Autoškola Šlechta letos zdražovala již dvakrát. Jiné autoškoly se snaží držet ceny během roku a k jejich úpravě přistupují až 1. ledna.
Rekvalifikace mají háček
Přesto však autoškoly žádný zásadní úbytek žáků nepociťují. Naopak, některým klientů dokonce přibývá. Silným obdobím je pro ně jaro a začátek podzimu, hodně jim nahrává také možnost získat „béčko“ již od 17 let. „Řidičské oprávnění skupiny B je pro mnoho lidí stále důležité nejen v osobním životě, ale také při hledání zaměstnání,“ podotknul Martin Paulas.
A jednou z možností, jak získat další klienty, je pro autoškoly i spolupráce s Úřady práce v rámci rekvalifikací. I když na druhé straně také podotýkají, že nejde o nic lukrativního. Oproti loňskému roku prý těchto uchazečů výrazně ubylo. Celý proces rekvalifikace funguje tak, že zájemci o zaměstnání mohou požádat Úřad práce ČR o úhradu vhodné rekvalifikace. V tomto případě řidičského průkazu na skupinu C nebo D a jejich variant.
„Většina žadatelů si nás vytipuje, přinese dokumenty z úřadu. Ty tam po vyplnění zase odevzdají a čekají na schválení rekvalifikace příslušnou komisí. Po schválení nastoupí do kurzu, který po jeho úspěšném dokončení vyfakturujeme Úřadu práce,“ vysvětlil celý postup Petr Šimara. Celá věc má ale jeden podstatný háček. „Pokud žák v rámci rekvalifikací řidičský průkaz neudělá, úřad práce nám nezaplatí vůbec nic,“ prozradil Miroslav Neumann.
Poprvé až na parkovišti
Petr Šimara také upozornil na fenomén tzv. kufříkových autoškol. Jejich jediné zázemí tvoří často jen rodinný vůz instruktora a provozovatele v jednom. Téměř každý instruktor prý totiž po čase práce pro zavedenou autoškolu zatouží po provozování autoškoly vlastní. Tím dochází k neustálému navyšování jejich počtu. Ale ne všechny autoškoly mají odpovídající technické zázemí.
„Než nová autoškola projde procesem státního dozoru, při kterém se zjistí, že obchází základní podmínky provozu, tak několik jednotek let nízkou cenou deformuje trh,“ objasnil Šimara. Při registraci taková autoškola doloží nájemní smlouvu na učebnu například v nějaké škole, teoretické výuky ale reálně neprovádí. Trenažer nemá a cvičiště je rovněž pouze virtuální. První seznámení s vozidlem a jízdou ve skutečnosti proběhne na veřejně přístupném parkovišti, což je v rozporu s pravidly.
Tím ovšem ročně ušetří oproti poctivým autoškolám desítky tisíc korun. A zákazníci orientovaní na cenu jim pak dávají přednost. Klasické autoškoly se zázemím pak nemohou jít s cenou o mnoho výš, než ji mají nastaveny tyto autoškoly. Nenašly by klienty. „A takových autoškol je jen v Brně, dle mého odhadu, zhruba 50,“ dodal Šimara.
