Záměr výroby sloučenin používaných pro akumulaci elektrické energie v kolínské chemičce nebude mít významný vliv na životní prostředí. Další posuzování v rámci procesu EIA tedy není zapotřebí. Tak rozhodli úředníci Středočeské kraje. Firemní skupině Draslovka se tím otevírá cesta k výrobě polotovarů pro inovativní sodíkové baterie.
Mezi hlavní dopady záměru na životní prostředí je podle vyjádření krajských úředníků zvýšený odběr vody z Labe. Zásadní výhrady k plánu na rozšíření výroby v podniku Lučební závody Draslovka neměli ani další účastníci řízení. Státní podnik Povodí Labe pouze upozornil na povinnost vypracovat nový havarijní plán.
Partnerství se švédským Altrisem
Jak Ekonomický deník informoval v září, Lučební závody Draslovka chtějí přejít k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Rozjet chtějí výrobu anod a katod v práškové formě, v první fázi se má jednat maximálně o 350 tun produktů za rok. Tyto polotovary následně dodá výrobci sodíkových baterií. Tím má být partnerský švédský podnik Altris.
Základní vstupní surovinou bude kyanid sodný nebo kyanovodík, obojí si Draslovka sama vyrobí v kolínském areálu. Další suroviny, jako třeba síran manganatý, nakoupí od externích dodavatelů. Nový výrobní objekt vyroste na volné ploše, na které dříve stála stará kotelna. Investor v souvislosti s tímto záměrem vytvoří 20 nových kvalifikovaných pracovních míst.
Mohlo by vás zajímat
Lučební závody Draslovka s výrobním závodem v Kolíně patří do skupiny Draslovka. Celkem 75 procent akcií Draslovky vlastní investiční skupina bpd partners, za kterou stojí miliardáři Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský. Zbývající čtvrtinu drží průmyslník Pavel Brůžek a jeho synové. Draslovka se zaměřuje na výrobu kyanidů. Třeba kyanidu sodného, který se používá při těžbě zlata. Od roku 2022 však musela Draslovka omezovat výrobu kvůli vysokým nákladům na nákup zemního plynu.
Ne každý v oboru uspěje
Na vlně rostoucího zájmu o baterie pro ukládání elektřiny a elektromobilitu se chtějí svézt i další české podniky. Mezi ty úspěšnější patří bohumínská GAZ Energy ze skupiny Bochemie. Její řešení, založené technologii lithium-železo-fosfor (LFP), již nachází uplatnění ve velkých bateriových úložištích v Česku. Samotné bateriové články dováží z Číny, ale navazující výroba probíhá v Česku. Firma vyvinula také vlastní řídicí systémy bateriových úložišť.
Ambice umístit celý výrobní řetězec na českém území měla společnost Magna Energy Storage, která chce rozjet výrobu baterií HE3DA. Jenže i po více než pěti letech od slavnostního spuštění výroby v Horní Suché na Karvinsku jsou její výsledky skromné. Tržby společnosti za minulý rok podle zveřejněné účetní závěrky dosáhly pouhých 1,5 milionu korun. Ztráta za minulý rok dosáhla 193 milionů korun, kumulovaná ztráta od vzniku firmy v roce 2017 dosahuje již 755 milionů korun.
