Lidé v rostlinné a živočišné výrobě čelí během pracovního týdne až 84,4% pravděpodobnosti expozice karcinogenním a neurotoxickým látkám. Vymáhání odškodnění po propuknutí Parkinsonovy choroby zůstává ve většině evropských zemí prakticky nemožné. Příznaky se projeví až s odstupem mnoha let.
Zemědělskému dělníkovi, který po celá desetiletí manipuloval s pesticidy, byla diagnostikována Parkinsonova choroba. Zda se to považuje za nemoc z povolání, závisí do značné míry na zemi, ve které pracoval. Pouze tři členské státy EU formálně uznávají tuto souvislost.
Současné nejasnosti chtějí řešit evropští poslanci. V evropském bloku se totiž musí pracovníci vyrovnat s různými národními pravidly. Proto uspořádal Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci veřejné slyšení k této otázce. Zástupci zemědělců, odborů a odborníků na veřejné zdraví diskutovali o tom, jak lépe chránit zemědělské pracovníky vystavené pesticidům.
Jen tři ze sedmadvaceti
Řečníci na slyšení uvedli, že Parkinsonovu chorobu způsobenou používáním pesticidů v práci uznávají pouze tři země, a to pouze za určitých podmínek. EU přitom zvažuje změny svých pravidel pro schvalování pesticidů v rámci návrhu Komise pro potraviny a krmiva. Zjednodušení pravidel vyvolává obavy, zda Evropa dělá dostatek pro ochranu lidí, kteří produkují její potraviny.
Parkinsonova choroba je progresivní neurologické onemocnění, které ovlivňuje pohyb. Způsobuje příznaky, jako je třes, ztuhlost svalů a potíže s chůzí. Vědci zjistili souvislosti mezi expozicí k určitým pesticidům a zvýšeným rizikem vzniku onemocnění.
Samotná expozice s chemikáliemi nutně neznamená, že se u někoho rozvine Parkinsonova choroba. Stanovení příčiny individuálního případu může být obtížné.
Mohlo by vás zajímat
Rizika pro zemědělce
U zemědělských pracovníků se manipulace s pesticidy neomezuje pouze na postřik plodin. Může k ní dojít také při míchání chemikálií, čištění zařízení, manipulaci s nádobami nebo vstupu na pole po ošetření pesticidy.
Na slyšení varoval Bogdan Deleanu, bruselský manažer pro styk s veřejností v Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), že zemědělci čelí několika překrývajícím se zdravotním rizikům.
„Lidé pracující v rostlinné výrobě, živočišné výrobě a v souvisejících službách, čelí pravděpodobné expozici alespoň jednoho rizikového faktoru rakoviny ve výši 84,4 procenta během běžného pracovního týdne, což je téměř dvojnásobek průměru v celé Unii,“ uvedl Deleanu. Číslo zahrnuje také rizika, jako jsou výfukové plyny z dieselových motorů a ultrafialové záření.
Mozaika národních pravidel
Jednou z největších obav je, co se stane, když pracovník onemocní. Evropská federace odborových svazů v oblasti potravinářství, zemědělství a cestovního ruchu (EFFAT) poukázala na to, že formální uznání onemocnění zůstává výjimkou. Pouze Francie, Itálie a Německo uznávají Parkinsonovu chorobu spojenou s expozicí pesticidů jako nemoc z povolání.
Každá z těchto tří zemí si ale stanovuje vlastní podmínky. Uznání může oprávněným pracovníkům usnadnit nárokování odškodnění za nemoc související s jejich prací. Celý proces ale zůstává složitý. Pracovníci musí prokázat, s jakými pesticidy manipulovali, jak dlouho jim byli vystaveni a zda jejich nemoc splňuje národní požadavky.
Například ve Francii vyžaduje rámec pro zemědělské nemoci z povolání alespoň 10 let pravidelné manipulace. Německo požaduje používání pesticidů po dobu alespoň 100 dnů během pracovního života. Jiné země používají jiná kritéria a některé umožňují pracovníkům uplatňovat individuální nároky na odškodnění bez zavedení specifického systému uznávání nemocí z povolání.
Příznaky se projeví až po letech
Parkinsonova choroba se může rozvinout až za mnoho let. V době, kdy se objeví příznaky, mohli už dávno pracovníci změnit své zaměstnání, změnit zaměstnavatele nebo se přestěhovat do jiné země. Dohledávání záznamů o chemikáliích, se kterými manipulovali, může být obtížné.
Odbory chtějí, aby pracovníci obdrželi dokumenty identifikující pesticidy a další chemikálie používané na jejich pracovištích. Tyto záznamy by mohly lékařům pomoci posoudit možnou expozici na pracovišti a poskytnout pracovníkům důkazy při žádosti o odškodnění. Pracovníkům také může chybět odpovídající školení či informace v jazyce, kterému rozumějí.
Kritika plánů Komise
Slyšení rovněž odhalilo neshody ohledně plánů Komise na zjednodušení pravidel pro povolování pesticidů. Evropská síť pro akci proti pesticidům (PAN Europe) varovala, že navrhované změny by mohly oslabit ochranu zdraví. Umožnily by, aby některé pesticidy byly schváleny bez obvyklého data expirace. Dnes schválení obvykle platí 10 až 15 let, než proběhne nové přezkoumání bezpečnosti.
Odbory a environmentální organizace chtějí, aby EU zaujala konzistentnější přístup k nemocem z povolání spojeným s pesticidy. PAN Europe vyzvala k vytvoření evropského rámce pro zlepšení odškodňování zemědělců. Navrhla také, aby výrobci pesticidů finančně přispívali na odškodnění postižených pracovníků.
