Stát se chystá zdražit odběr podzemní vody. Ze 2 korun za 1000 litrů má cena vzrůst na 7 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale varoval před fámami, podle kterých budou muset lidé platit víc za vodu z vlastních studní. „Běžných domácností s vlastní studnou a spotřebou do 6000 kubíků ročně se žádná změna netýká. A to platí i pro malé obce s přibližně 200 obyvateli,“ uvedl na sociálních sítích.
Na svém facebookovém profilu pokračoval, že vládě jde o ochranu zásob podzemní vody. Babiš připomněl, že se Česko potýká se suchem. „Nejde jen o vyschlé potoky a prázdné přehrady, které každý vidí. Máme problém i se suchem přímo v podzemních zásobách vody. Hladiny podzemních vod jsou na minimálních hodnotách a zásoby jsou podle ministerstva zemědělství vyčerpány z 85 procent. To je alarmující číslo,“ poznamenal premiér.
Podle Babiše žádné dramatické částky
Podzemní voda je podle Babiše přitom výrazně levnější než povrchová. Za 1000 litrů té podzemní se platí 2 koruny za kubík, u povrchové vody je to 5,20 až 9 korun. Rozdíl se za 20 let nezměnil, přestože poplatky za povrchovou vodu se pravidelně zvyšovaly.
„Naším cílem není zdražovat lidem život, ale chránit zásoby pitné vody, bez kterých se v budoucnu neobejdeme. Zvýšení poplatku představuje půl haléře na litr. To je 0,005 koruny. U běžné domácnosti, které by se změna týkala, by případné zdražení bylo v řádu desítek korun měsíčně. Žádné dramatické částky,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Vybrané peníze chce podle Babiše stát vracet zpátky do vodního hospodářství. Jmenoval nové vodní zdroje, propojování vodárenských soustav, vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod.
Méně peněz na vodohospodářské projekty
Návrh na změnu poplatku za odběr podzemní vody přináší ale ještě jednu novinku. Jak už Ekonomický deník informoval, nepočítá s kraji jako s příjemci části výnosů z poplatků. To už ostře zkritizoval Středočeský kraj.
Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) má kraj z poplatků za odběr podzemní vody roční příjem ve výši 55 milionů korun. „Z toho financujeme vodohospodářské projekty, například vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod, především v menších obcích,“ uvedla na sociální síti LinkedIn Pecková. Na to teď bude podle Peckové méně peněz.
Hejtmanka Petra Pecková upozornila také na formu, jakou se návrh prosazuje. Voda se řeší v rámci návrhu novely zákona o rostlinolékařské péči jako takzvaný „přílepek“.
Moravskoslezský kraj vyčkává
Sněmovní zemědělský výbor už kvůli možnému výpadku financí pro kraje zadal ministrovi zemědělství připravit opatření, které by jim zajistilo kompenzaci finančních zdrojů. „MZe toto usnesení samozřejmě respektuje a bude takto postupovat,“ uvedl resort ve svém vyjádření.
Středočeský kraj ale není jediný, který má obavy. „Moravskoslezský kraj na poplatcích dostane 15 milionů korun ročně a vše obratem investuje do vodohospodářské infrastruktury obcí prostřednictvím dotačního programu. O tyto finanční prostředky bychom přišli,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová. Pokračovala, že kraj aktuálně čeká na výsledek projednávání v Poslanecké sněmovně.
Naopak zvýšení poplatků za odběr podzemní vody by na cenu vody v regionu vliv nemělo. Kraj využívá pro zásobování pitnou vodou podle mluvčí především vodu z povrchových zdrojů.
