Němci mají zvláštní „dar“ vymýšlet slova s temným významem. Není to jen Weltschmerz, Lebensmüde či Schadenfreude, ale také Dunkelflaute. Tedy situace na energetickém trhu, kdy nízký výkon větrných a solárních elektráren táhne cenu elektřiny nahoru. Jednu takovou situaci prožíváme právě teď. Těžko lze najít lepší důkaz, že bez dostatečného výkonu spolehlivých a flexibilních zdrojů se ještě dlouho neobejdeme.
Vážnost situace dokládají ceny, za které se elektřina obchoduje na krátkodobém neboli spotovém trhu u společnosti OTE. Od začátku listopadu cena neklesla pod 200 eur za megawatthodinu. Občas vystřeluje na několikanásobek této hodnoty. Konkrétně v pondělí 9. listopadu ve večerní špičce elektřina vyšla až na 633 eur (15 400 korun) za MWh.
Spojeni vysokými cenami
Drahá elektřina není českou specialitou. Prakticky stejnou cenu má celý propojený trh sahající od Francie a Nizozemska až po Lotyšsko a Řecko. Výrazně levnější elektřinu mají jen ve Španělsku a Portugalsku nebo také v severní části Švédska a ve Finsku. Některé přebytkové země na okraji společného trhu se dokážou „odpojit“ v době cenové špičky a držet cenu níže. To je příklad Francie nebo Bulharska.
„Pro dnešek jsou příčiny jasné: je chladno, nesvítí slunce, nefouká vítr. Tedy ‚eine kalte Dunkelflaute‘. Ceny jsou již celé měsíce na vyšší letové hladině vinou Trumpova fiaska v Íránu. Dohromady s počasím je to drahý koktejl pro spotřebitele elektřiny,“ komentoval situaci energetický manažer Jan Palaščák. Ten je mimo jiné většinovým vlastníkem firmy Amper Meteo, která se vlivem počasí na energetiku zabývá.
Mohlo by vás zajímat
Amper Meteo již v minulých týdnech upozornilo na nepříznivé trendy v cenách elektřiny. Meziročně totiž průměrná cena elektřiny na spotových trzích vzrostla skoro na dvojnásobek. V říjnu 2025 cenový medián vycházel na 93 eur za MWh, o rok později už to bylo 178 eur za MWh. Pokud vítr neroztočí rotory větrných elektráren, listopadový průměr hravě přeskočí 200 eur.
Uhlí a plyn – sázka na jistotu
Slabé výsledky větrných a solárních elektráren donutily středoevropské země zatopit pod kotlem uhelných a plynových bloků. V pondělí tak „jely“ uhelné elektrárny v Česku na 75 procent maximální kapacity, jen o málo menší bylo využití výkonu paroplynových elektráren. V Německu i Polsku dosáhlo využití výkonu uhelných a plynových zdrojů podle analytického webu Electricity Maps zhruba 55 procent.
Vyšší spotřeba zemního plynu je přitom v současné situaci problematická. Evropa je závislá na dovozu plynu, jenže dodávky (například z Kataru) váznou a cena letí nahoru. Evropské země tak musejí sahat do plynových zásob na zimní sezónu. Zásoby tak ubývají tempem zhruba 0,3 procentního bodu za den. A to ještě zima ani nezačala.
