Představte si, že si objednáte jídlo a místo kurýra u dveří zazvoní dron. Podobná služba už v některých zemích funguje, v Česku jí však dosud chyběla důležitá součást: infrastruktura, která umožní bezpečně koordinovat velké množství bezpilotních letadel s běžným leteckým provozem. Skupina CSG nyní dodala Řízení letového provozu ČR systém, který má tuto překážku pomoci odstranit.
Společnost UpVision, která patří do subdivize Aerospace & Defence Electronics skupiny CSG, vyvinula a dodala Řízení letového provozu ČR (ŘLP) systém CIS+ (Common Information Service). Ten představuje důležitý základ pro zavedení evropského konceptu U-space, jenž počítá s koordinovaným provozem bezpilotních letadel.
CIS+ má vytvořit společný digitální obraz o dění ve vzdušném prostoru a zpřístupnit aktuální informace všem zapojeným účastníkům. Díky tomu bude možné bezpečněji koordinovat rostoucí počet dronů s pilotovanými letadly i dalšími uživateli vzdušného prostoru. Systém stojí na platformě MAIA, kterou rovněž vyvinula společnost UpVision.
Dodávka ovšem ještě neznamená, že se nad českými městy okamžitě objeví flotily autonomních doručovacích dronů. Systém nyní čeká zavádění do provozu a certifikace. Ostré nasazení firma očekává ve druhé polovině příštího roku.
Drony už doručují objednávky. Česko potřebuje zvládnout jejich provoz
Autonomní bezpilotní letadla postupně nacházejí využití v dalších oblastech a jednou z nich je doručování zboží zákazníkům. V zemích, jako jsou Spojené státy, Irsko, Velká Británie nebo Finsko, už soukromé společnosti zavádějí sítě dronů, které přepravují objednávky přímo na určené adresy.
Podobný způsob doručování se v blízké budoucnosti může prosadit také v České republice. Samotná dostupnost vhodných dronů však nestačí. S rostoucím počtem bezpilotních letadel musí vzniknout podmínky, které umožní jejich bezpečný pohyb ve vzduchu společně s klasickými pilotovanými stroji.
Právě zde nastupuje evropský koncept U-space. Jeho cílem je koordinovat provoz bezpilotních systémů prostřednictvím digitálních služeb a sdílení aktuálních informací. Jednotliví účastníci potřebují v reálném čase vědět, kde se nacházejí ostatní letadla, jaká omezení platí v konkrétních částech vzdušného prostoru a jaké lety už získaly potřebné schválení.
Evropský regulační rámec proto počítá s poskytovatelem společných informačních služeb, označovaným zkratkou CISP (Common Information Services Provider). Ten má zajistit sdílení potřebných informací mezi jednotlivými poskytovateli U-space služeb.
Systém CIS+ plní právě tuto úlohu. Platforma MAIA, na níž stojí, zajišťuje potřebné informační služby a propojuje prostředí bezpilotního provozu s klasickým řízením letového provozu. Její dodání tak představuje jeden z důležitých kroků k praktickému zavedení U-space v Česku.
„Jsme hrdí, že jsme mohli pro Řízení letového provozu ČR vybudovat systém, který propojuje svět dronů s klasickým řízením letového provozu. CIS+ dává všem účastníkům U-space jeden spolehlivý a aktuální obraz o vzdušném prostoru, a to je základní podmínka toho, aby drony mohly na české obloze létat bezpečně a ve velkém. Věříme, že česká zkušenost bude inspirací i pro další evropské země,“ uvedl generální ředitel společnosti UpVision Štěpán Alexa.
Systém sleduje drony, povolení i omezení ve vzdušném prostoru
CIS+ zajišťuje několik klíčových digitálních služeb, které mají umožnit bezpečnou koordinaci bezpilotního provozu. Jednou z nich je konsolidace a distribuce informací o zeměpisných zónách a omezeních pro létání bezpilotních systémů. Další služby zajišťují sdílení schválených letových povolení, identifikaci a sledování dronů v reálném čase a poskytování informací o provozu pilotovaných i bezpilotních letadel.
Systém dokáže předávat také informace o odchylkách dronů od schválených letových plánů. Poskytovatelům U-space služeb zpřístupní rovněž meteorologická data z provozních systémů ŘLP. Součástí řešení jsou i nástroje pro vyhledávání poskytovatelů U-space služeb a sdílení informací o tom, zda jsou jejich služby dostupné.
Důležitou vlastností CIS+ je přímé propojení s klasickým systémem řízení letového provozu. Provozní informace a meteorologická data mohou z ATM systému ŘLP prostřednictvím odpovídajícího rozhraní přecházet přímo do prostředí U-space. Řešení současně umožňuje digitálně zpracovávat provozní žádosti, o nichž rozhoduje ŘLP.
Nejde tedy pouze o databázi, která shromažďuje informace o dronových letech. Systém má umožnit jejich sdílení mezi jednotlivými subjekty a zároveň zajistit, aby se do koordinace zapojilo také klasické řízení letového provozu.
Když přiletí záchranáři, drony musí okamžitě reagovat
Praktický význam digitální koordinace se ukáže například ve chvíli, kdy se podmínky ve vzdušném prostoru náhle změní. Představme si situaci, kdy ŘLP vyhlásí dočasné omezení kvůli zásahu letecké záchranné služby. Podobná situace může nastat také při leteckém dni nebo návštěvě státníka.
Bez společného informačního systému by jednotliví provozovatelé dronů museli změnu podmínek řešit prostřednictvím dosavadních komunikačních kanálů. CIS+ dokáže informaci o novém omezení digitálně distribuovat všem připojeným poskytovatelům U-space služeb. Ti ji mohou okamžitě zohlednit při plánování a řízení letů svých dronů.
Podobný postup platí také pro žádosti o provoz v prostoru, kde je nutná koordinace s ŘLP. Provozovatel prostřednictvím poskytovatele U-space služeb předá žádost do systému CIS+. Ten ji doručí k posouzení Řízení letového provozu. Jakmile ŘLP rozhodne, systém výsledek automaticky rozešle relevantním poskytovatelům služeb.
Význam má také sdílení informací o letech, které už získaly schválení. Pokud se v jednom prostoru pohybují drony různých provozovatelů využívajících různé poskytovatele U-space služeb, každý z nich může získat potřebné informace o ostatních schválených letech.
CIS+ tak omezuje potřebu individuální domluvy mezi jednotlivými subjekty a vytváří společný situační obraz o provozu. Právě to bude důležité ve chvíli, kdy se počet dronů ve vzduchu výrazně zvýší.
MAIA propojuje civilní letectví s bezpečnostními úkoly
Význam bezpilotních systémů se neomezuje pouze na civilní letectví nebo doručování zásilek. Drony stále častěji využívají také ozbrojené síly, policie, hasiči, zdravotnické záchranné služby a správci kritické infrastruktury.
S rostoucím počtem jejich nasazení roste i potřeba bezpečně koordinovat jednotlivé lety a sdílet informace mezi organizacemi. Systémy, jako je MAIA, proto mohou tvořit důležitou součást budoucí digitální infrastruktury pro správu vzdušného prostoru v civilním i bezpečnostním prostředí.
Na vývoji platformy MAIA pracoval multidisciplinární tým odborníků na vývoj softwaru, řízení letového provozu, U-space, digitální infrastrukturu a bezpečnostní technologie. Platforma navazuje na zkušenosti z evropských projektů CERTIFLIGHT, U-Space4UAM, ATM-EXCITE a dalších.
Pro UpVision představuje dodávka CIS+ pro české ŘLP významnou referenci. Zkušenosti s implementací národního řešení může společnost využít také při zavádění infrastruktury U-space v dalších evropských zemích.
UpVision je součástí skupiny CSG
Česká technologická společnost UpVision patří do subdivize Aerospace & Defence Electronics skupiny CSG. Zaměřuje se na vývoj softwaru pro digitální správu vzdušného prostoru, řízení provozu bezpilotních prostředků a podporu rozhodování. Její technologie navazují na zkušenosti z řízení letového provozu a evropských výzkumných projektů.
CSG N.V. je nizozemská průmyslová a obranná skupina s nejvyšším vedením v Praze. Zaměřuje se na vývoj a výrobu obranných a průmyslových technologií, zejména v oblasti obrany, munice, letectví a kosmického průmyslu. Mezi její klíčové společnosti patří české Excalibur Army a Tatra Trucks, slovenská MSM Group a americká The Kinetic Group. Skupina zaměstnává ve svých integrovaných a přidružených společnostech více než 14 000 lidí a v roce 2025 vykázala roční tržby 6,7 miliardy eur.
