Geopolitická situace a ruská agrese zrychlily integrační procesy na západním Balkáně i na východním křídle kontinentu. Zatímco Podgorica odpočítává měsíce k přístupové smlouvě, Kyjev s Kišiněvem otevírají klíčové vyjednávací bloky uprostřed bezpečnostních hrozeb.
Podgorica odpočítává poslední kroky. Bělehrad přešlapuje na místě, zatímco Tbilisi se stalo kandidátem nového člena Evropské unie spíše jen formálně. Které státy bychom brzy mohli přivítat jako své nové unijní sousedy?
Stihne to do konce roku?
Podle hodnocení pokroku kandidátských zemí, které vypracovala Komise, vstupuje Černá Hora do závěrečné fáze přístupového procesu. Prozatímně uzavřela 21 z 33 vyjednávacích kapitol. Pokud k tomu dají členské státy souhlas, mohla by Černá Hora uzavřít zbývající kapitoly ještě do konce letošního roku.
Evropská komise již připravuje návrh přístupové smlouvy, kterou by země mohla podepsat příští rok v červnu. Černá Hora má přibližně 624 tisíc obyvatel. V roce 2028 by se mohla stát 28. členským státem EU. Komise rovněž připravila finanční balíček na podporu jejího přistoupení.
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová ocenila pokrok, kterého země na Balkáně dosáhla. „Od dokončení procesu integrace Černé Hory do EU nás dělí už jen krůček,“ uvedla.
Rychlé přijetí chce i Albánie a Ukrajina
Podobně ambiciózní cíle si stanovily také Albánie, Moldavsko a Ukrajina. Všechny tři země letos otevřely své poslední zbývající vyjednávací bloky (tzv. clustery). Moldavsko a Ukrajina navíc otevřely po čtyřech dalších blocích. Komise očekává, že Albánie dokončí přístupová jednání do konce příštího roku, Moldavsko na začátku roku 2028 a Ukrajina do konce roku 2028.
Optimismus Bruselu je podmíněn jednou důležitou věcí. Kandidátské země musí udržet tempo reforem, zejména v oblastech právního státu, fungování institucí a základních práv.
Jedna válka, dva kandidáti
Moldavsko a Ukrajina požádaly o členství v době ruské agrese a rostoucích bezpečnostních hrozeb. V letošním hodnocení mají několik společných rysů. Obě země v uplynulém roce otevřely čtyři vyjednávací bloky. Podle Evropské komise nyní splňují podmínky pro otevření všech zbývajících bloků. Dosahují rovněž pokroku v přibližování svých právních předpisů unijní legislativě.
Kyjev provádí reformu svých institucí uprostřed ruské invaze. Komise oceňuje, že si ukrajinské specializované protikorupční orgány nadále udržují celkovou nezávislost a efektivitu. Zároveň očekává další pokrok v oblasti soudnictví, demokratických institucí a reformy veřejné správy. Ukrajina musí rovněž realizovat svůj akční plán týkající se národnostních menšin.
Kišiněv dosáhl významného pokroku v plnění průběžných kritérií, která se týkají základních pilířů členství v evropském bloku. Patří mezi ně právní stát a fungování demokratických institucí. Moldavsko ale musí udržet současné reformní tempo, aby splnilo svůj cíl uzavřít vyjednávání na začátku roku 2028.
Západní Balkán: Méně příznivá situace
Zatímco čtyři země, které v procesu nejvíce pokročily, se připravují na další fázi přístupového procesu, situace na západním Balkáně je mnohem méně povzbudivá. Podle Komise nedosáhlo Srbsko v hodnoceném období v přístupových jednáních žádného zásadního pokroku.
Pokračovaly sice technické práce na slaďování vnitrostátních právních předpisů s evropským právem, avšak politický vývoj se ubíral opačným směrem. Zpráva poukazuje na rostoucí polarizaci, problémy v předvolebním období a nedostatečné sladění s unijní společnou zahraniční a bezpečnostní politikou.
Komise proto očekává, že nová srbská vláda změní svůj dosavadní kurz. Musí se znovu zaměřit na demokratické reformy, nezávislost soudnictví a základní práva. Přijímání zákonů slučitelných s unijním právem nestačí, pokud se země zároveň dále vzdaluje od hodnot, na nichž Unie stojí.
Gruzie: Ztracený případ
V případě Gruzie je hodnocení Komise ještě přísnější. Podle její zprávy vláda v Tbilisi nadále podkopává demokratické principy, právní stát a základní práva. Kromě toho omezuje prostor pro občanskou společnost. „Proces přistoupení Gruzie je fakticky zastaven,“ uvedla Komise.
Dále konstatovala, že gruzínské vedení nesplnilo devět kroků, které Brusel stanovil jako podmínky pro získání statusu kandidátské země. Unie nicméně rozlišuje mezi gruzínskou vládou a tamními obyvateli. I nadále podporuje evropské aspirace gruzínské společnosti. A to přesto, že se politické vedení země od integrace odklání.
Severní Makedonie a ústava
Severní Makedonie představuje další příklad toho, jak může vnitrostátní politika zbrzdit přístupový proces. Skopje pokračuje v přípravách na otevření prvního vyjednávacího bloku. Země rovněž dosáhla přesvědčivých výsledků v rámci unijního Nástroje pro reformy a růst, přičemž v této oblasti patří mezi nejúspěšnější kandidátské země.
Jedna zásadní překážka však zůstává nevyřešena. Ústavní změny, k jejichž přijetí se země zavázala. Bez nich se přístupová jednání nemohou posunout dále.
Bosna a Hercegovina se vzdalují
Bosna a Hercegovina sice nadále označuje členství v Unii za svůj strategický cíl, v praxi se však od evropské cesty spíše vzdaluje. Před volbami zesílila nacionalistická rétorika, politické rozdělení společnosti i útoky namířené proti EU. Sarajevo musí rovněž urychlit reformy, aby mohlo plně využít finanční prostředky z unijního Nástroje pro reformy a růst.
Kosovo se po vleklé institucionální krizi začíná vracet k reformnímu procesu. Komise oceňuje pokrok v boji proti závažné a organizované trestné činnosti i úplné sladění s unijní společnou zahraniční a bezpečnostní politikou. Upozorňuje však také na problémy v soudnictví a v oblasti dodržování základních práv.
Problematické Turecko
Turecko zůstává kandidátskou zemí a významným partnerem, avšak přístupová jednání jsou již od roku 2018 zmrazena. Komise varovala před dalším úpadkem demokracie, zejména před právními kroky namířenými proti zvoleným politikům, představitelům opozice a občanské společnosti.
Podle Bruselu se nadále prohlubuje rozpor mezi deklarovanou ambicí Ankary vstoupit do evropského bloku a jejím skutečným politickým směřováním.
Brusel chce kandidáty více zapojit
Vedle hodnocení jednotlivých zemí představila Komise nové plány, které mají pokročilejším kandidátům pomoci s přípravou na členství. Pro Černou Horu, Albánii, Moldavsko a Ukrajinu vznikly orientační časové harmonogramy stanovující konkrétní cíle pro nadcházející rok. Ostatní země obdrží podobné plány, jakmile dosáhnou srovnatelné úrovně pokroku.
Dalším krokem je postupné zapojování kandidátských zemí do vybraných politik ještě předtím, než se stanou jejími členy. Klade se důraz na oblasti energetiky, dopravy, digitalizace a obrany. Komise plánuje v příštích šesti měsících zahájit s kandidáty jednání o hlubší integraci.
„Rozšiřování není jen o zvětšování Evropské unie, ale o tom, abychom byli bezpečnější a silnější,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Kandidátské země podle ní již nyní přispívají k evropské bezpečnosti. Například zkušenostmi z boje s využitím dronů, pokročilými technologiemi či zajišťováním bezpečných dodávek energie.
