Zdechovský chce podvody odhalovat dříve
Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) schválil zprávu, která požaduje účinnější ochranu finančních zájmů Evropské unie. Pro dokument hlasovalo 25 členů výboru, nikdo nebyl proti a čtyři se zdrželi.
Mezi hlavní požadavky patří lepší spolupráce evropských institucí, rychlejší předávání informací a důslednější kontrola peněz, které se podaří získat zpět. Zpráva zároveň zdůrazňuje, že změny nesmějí ohrozit nezávislost vyšetřovatelů ani státních zástupců.
Jedním ze zpravodajů dokumentu je český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský z Evropské lidové strany (EPP). Podle něj musí ochrana evropského rozpočtu začínat už v okamžiku, kdy se objeví první známky podvodu. „Ochrana rozpočtu EU vyžaduje odhalování podvodů v rané fázi. To je možné pouze díky účinné spolupráci, včasnému sdílení informací a řádnému následnému vymáhání prostředků z fondů EU,“ uvedl Zdechovský.
Právě spolupráce mezi evropskými institucemi patří k nejdůležitějším bodům zprávy. Europoslanci chtějí odstranit nejasnosti v jejich vzájemném postupu a zajistit, aby se informace o podezřelých případech dostávaly k příslušným orgánům bez zbytečných prodlev.
OLAF a evropský žalobce mají lépe koordinovat vyšetřování
Důležitou roli v evropském systému ochrany rozpočtu hrají dva úřady: Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).
Jejich pravomoci se liší. EPPO vyšetřuje a stíhá trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. OLAF provádí administrativní vyšetřování. Obě instituce se tedy zabývají ochranou evropských peněz, ale z odlišných pozic.
Europoslanci požadují jasnější pravidla pro jejich spolupráci. Zpráva řeší také situace, kdy by pokračování vyšetřovacích úkonů OLAF mohlo ohrozit trestní řízení vedené evropským žalobcem.
V takovém případě navrhují postupné a časově omezené pozastavení vyšetřovacích opatření OLAF. O jeho potřebě by se však muselo pravidelně rozhodovat znovu. Jakmile by další činnost OLAF přestala ohrožovat trestní vyšetřování nebo práva dotčených osob, mohl by úřad ve svých doplňujících opatřeních pokračovat.
Europoslanci přitom nechtějí, aby případné pozastavení vyšetřování znemožnilo ochranu evropských peněz. Pokud to právní předpisy dovolují, mají úřady dál například pozastavovat platby nebo vymáhat neoprávněně vyplacené prostředky. Takové kroky ovšem nesmějí narušit probíhající trestní řízení.
Zdechovský zdůraznil, že navrhovaný postup má zlepšit spolupráci, nikoli oslabit pravomoci jednotlivých institucí. „Naším cílem je posílit koordinaci mezi orgány bojujícími proti podvodům a zároveň respektovat jejich příslušné pravomoci a nezávislost. Pomůže to ochránit každé euro z peněz daňových poplatníků,“ dodal český europoslanec.
Podezření na podvod oznamovat přes jedno místo
Další návrh se týká lidí, kteří upozorní na podezřelé nakládání s evropskými penězi. Europoslanci chtějí vytvořit jednotný a zabezpečený digitální kanál, přes který bude možné podezření na podvod oznámit.
Informace by se tak měly rychle dostat k institucím, které mají jejich prošetření v pravomoci. V případech, kdy to bude vhodné, by oznámení současně obdržely EPPO i OLAF. Obě instituce by je následně posoudily samostatně a v mezích svých pravomocí.
Zpráva zároveň požaduje výraznější ochranu oznamovatelů. Člověk, který upozorní na podezření z podvodu, má získat ochranu před případnou odvetou už od prvního podání. Nemá přitom záležet na tom, zda jeho informace nakonec povedou k vyšetřování, předání případu jiné instituci, nebo k jeho odložení.
Europoslanci chtějí také důsledněji chránit důvěrnost oznámení. Požadují rovněž opatření proti případům, kdy členské státy nesprávně uplatňují evropská pravidla na ochranu oznamovatelů.
Nestačí podvod odhalit. Peníze se musí také vrátit
Samotné vyšetřování podvodů podle europoslanců nestačí. Evropské instituce potřebují také přesněji sledovat, kolik prostředků se po odhalení nesrovnalostí skutečně podaří získat zpět.
Výbor proto navrhuje silnější centrální kontrolu částek, které se vracejí do rozpočtu EU na základě doporučení OLAF nebo rozsudků vnitrostátních soudů v případech, jež vyšetřoval EPPO.
Tuto monitorovací a vykazovací úlohu by podle návrhu měl převzít OLAF. Europoslanci zároveň navrhují změnit název úřadu tak, aby lépe odpovídal jeho aktualizovanému poslání.
Pravidelné zprávy by měly ukazovat, kolik peněz se podařilo získat zpět, jaké částky úřady odepsaly a jak dlouho vymáhání trvalo. Dokumenty mají také vysvětlovat, proč jednotlivé pokusy o navrácení prostředků uspěly, nebo naopak selhaly.
Europoslanci chtějí jasnější pravidla také pro vztah mezi trestním řízením a administrativními opatřeními na ochranu rozpočtu. Trestní řízení podle nich nesmí bezdůvodně zdržovat kroky, které mají evropské peníze ochránit.
Erixon chce odstranit mezery mezi institucemi
Druhým zpravodajem zprávy je Dick Erixon ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Také on zdůraznil, že současný systém potřebuje účinnější propojení jednotlivých orgánů. „Peníze daňových poplatníků musíme chránit lépe. Mezery mezi orgány bojujícími proti podvodům je třeba odstranit a umožnit rychlejší sdílení informací i společné přijímání případů,“ uvedl Erixon.
Zároveň požaduje odstranění omezení, která podle něj brání OLAF zasáhnout včas. Za prioritu označil navracení peněz získaných podvodem.
Výsledky by podle něj měly instituce měřit důsledněji. Zmínil například odhad rozdílu způsobeného podvody, společné ukazatele a každoroční odpovědnost za dosažené výsledky.
Evropská komise připravuje širší reformu
Zpráva výboru CONT přichází v době, kdy Evropská komise přezkoumává celý systém ochrany finančních zájmů Unie. Tento proces označuje jako revizi evropské architektury boje proti podvodům.
Komise upozorňuje, že systém v průběhu let výrazně narostl a stal se složitějším. Současně se podle ní mění i povaha hrozeb. Přibývá přeshraničních podvodů a organizovaného zločinu zaměřeného na evropské prostředky. Kriminální sítě navíc využívají moderní technologie, včetně umělé inteligence a kryptoměn.
Přezkum se proto zaměřuje na celý řetězec ochrany evropských peněz. Zahrnuje prevenci, odhalování a vyšetřování podvodů, nápravu zjištěných případů, trestní stíhání i účinnější vymáhání prostředků.
Komise chce prověřit především sběr a využívání informací, sdílení dat a přístup k nim. Zabývat se má také využitím moderních technologií při odhalování a vyšetřování podvodů. Dalším cílem je lepší propojení trestních a administrativních vyšetřovacích nástrojů.
Součástí přezkumu bude i spolupráce jednotlivých institucí, účelnější využívání jejich zdrojů a omezení duplicitní práce. Do diskuse chce Komise zapojit široký okruh evropských institucí a úřadů. Patří mezi ně Evropský účetní dvůr, Eurojust, Europol, EPPO, OLAF a Evropský úřad pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA). Přispět mají také příslušné orgány členských států.
Zpráva ještě čeká na celý Evropský parlament
Evropská komise plánuje představit výsledky přezkumu ve sdělení v roce 2026. Podle jeho závěrů může následně navrhnout také legislativní změny. Zohlední přitom probíhající hodnocení právních rámců jednotlivých institucí i směrnici o boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU, známou jako směrnice PIF.
Zpráva výboru CONT má mezitím vyjádřit očekávání Evropského parlamentu vůči připravovanému sdělení Komise. Nejdříve ji však musí přijmout plénum Evropského parlamentu. Výbor ji sice podpořil výraznou většinou, ale jeho hlasování ještě nepředstavuje konečné stanovisko celého Parlamentu.
Evropská unie tak řeší dvě související věci: Komise přezkoumává celý systém boje proti podvodům a europoslanci zároveň formulují konkrétní požadavky na jeho zlepšení. V centru návrhů, na jejichž přípravě se podílel také Tomáš Zdechovský, stojí rychlejší spolupráce institucí, ochrana lidí upozorňujících na podvody a důslednější návrat peněz, které z evropského rozpočtu zmizely.
