Armáda chce připravovat nové vojáky také mimo své tradiční centrum ve Vyškově. Má ale dost instruktorů a vhodných prostor, aby takový plán zvládla? Bývalá ministryně obrany Jana Černochová v tom vidí zásadní problém. Svého nástupce Jaromíra Zůnu proto interpelovala a žádala vysvětlení, jak chce resort zajistit lidi i potřebné zázemí. Ministr odpověděl konkrétními čísly.
Každý voják české armády musí nyní nejprve projít úvodním šestitýdenním výcvikem ve Vojenské akademii Vyškov a absolvovat vojenskou přípravu. Chystá se ale velká změna.
Černochová se ptá, kdo povede výcvik
Základní příprava nových vojáků se tradičně spojuje především s Vyškovem. Armáda však chce část výcviku rozšířit také do dalších míst. Významnou úlohu v tomto plánu mají sehrát prapory územní obrany, které patří k teritoriálním silám.
Právě jejich připravenost zpochybnila předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS). Samotný záměr rozšířit výcvik mimo Vyškov nezpochybňuje. Upozorňuje ale, že armáda musí nejprve zajistit dostatek lidí, kteří se nováčků ujmou.
Podle informací, na které poslankyně v interpelaci odkazuje, mají některé prapory v tabulkách pouze dva rotmistry určené pro výcvik. Černochová proto upozorňuje na možný nedostatek profesionálních instruktorů.
Armádě mohou pomoci také příslušníci aktivní zálohy. Jejich dostupnost však nemusí být tak jistá jako u vojáků z povolání. Pokud chce resort přesunout část základní přípravy do regionů, musí počítat s tím, kdo bude kurzy skutečně vést.
Výcvik potřebuje střelnice i další zázemí
Personál představuje jen jednu část problému. Jana Černochová upozornila také na materiální a infrastrukturní podmínky. Základní příprava totiž zahrnuje mnohem víc než tělesný a pořadový výcvik.
Vojáci potřebují střelnice, prostory pro taktickou přípravu, zdravotnické zabezpečení, ubytování i logistické zázemí. Nestačí tedy určit nové místo výcviku. Armáda musí zajistit, aby tam dokázala uskutečnit celý potřebný program.
Právě proto chtěla Černochová vědět, jak ministerstvo plánuje personální a materiální zabezpečení nových kurzů. Zajímalo ji, zda prapory územní obrany mají dostatečné kapacity a jak resort hodlá řešit případné nedostatky.
Zůna: Každý prapor má deset míst pro profesionály
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ve své odpovědi předložil konkrétní údaje o personálním zabezpečení teritoriálních sil. Každý prapor územní obrany má podle něj deset systemizovaných míst pro vojáky z povolání, kteří se podílejí na jeho výstavbě, rozvoji a přípravě.
Ministerstvo tato místa v průměru obsazuje z 80 procent. Zůna zároveň uvedl, že resort chce počet profesionálních vojáků postupně navyšovat až do naplnění tabulkových počtů.
Popsal také cílové složení výcvikových praporů. Deset procent mají tvořit vojáci z povolání, čtyřicet procent příslušníci aktivní zálohy a zbývajících padesát procent vojáci v záloze.
Čtyři kraje už mají výcvikové prostory
Jaromír Zůna se vyjádřil také k infrastruktuře. Ministerstvo obrany podle něj v současnosti disponuje výcvikovými prostory v Plzeňském, Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Resort chce využívat rovněž další prostory, které postupně získává.
Jeho odpověď ale neobsahuje podrobný přehled jednotlivých zařízení. Neříká ani, jakou kapacitu nabízejí nebo zda v nich armáda zvládne všechny části základní přípravy.
Samotná existence výcvikového prostoru ještě nezaručuje, že v něm armáda dokáže uskutečnit celý kurz. K tomu potřebuje také instruktory, technické vybavení, ubytování a logistické zabezpečení.
Rok 2028: První důležitý milník. Ministr uvedl počty, některé otázky ale zůstaly
Ministr ve své odpovědi uvedl také konkrétní termín možností výcviku mimo Vyškov. V roce 2028 mají teritoriální síly dosáhnout počáteční schopnosti pořádat kurz základní přípravy pro vojáky v aktivní záloze zařazené u teritoriálních sil.
Rok 2028 proto nelze chápat jako termín, kdy armáda dokončí přesun základní přípravy z Vyškova do regionů. Ministr popisuje jeden z plánovaných milníků při budování výcvikových schopností teritoriálních sil.
Interpelace Jany Černochové otevřela dvě zásadní témata: dostatek profesionálních instruktorů a odpovídající výcvikové zázemí mimo Vyškov.
Zůna odpověděl údaji o deseti systemizovaných místech na každý prapor, průměrné osmdesátiprocentní obsazenosti a plánovaném poměru profesionálních vojáků, aktivních záložníků a vojáků v záloze. Vyjmenoval také čtyři kraje s výcvikovými prostory a stanovil rok 2028 jako termín dosažení počáteční schopnosti pořádat kurz pro příslušníky aktivní zálohy u teritoriálních sil.
Písemná odpověď ale neuvádí, kolik dalších profesionálních vojáků bude armáda potřebovat pro konkrétní výcvikové úkoly. Neupřesňuje ani personální situaci jednotlivých praporů nebo kapacitu konkrétních výcvikových zařízení. Absentuje také podrobný harmonogram, který by ukázal, kdy a jak resort vyřeší všechny potřebné podmínky.
Šest týdnů ve Vyškově. Co musí nováčci zvládnout, než složí přísahu?
Kurz základní přípravy (KZP) ve Vyškově představuje vstupní bránu do Armády České republiky. Organizuje jej Velitelství výcviku – Vojenská akademie a v kasárnách Dědice během něj získávají společný vojenský základ profesionální vojáci, studenti Univerzity obrany, příslušníci aktivní zálohy i účastníci dobrovolného vojenského cvičení.
Výcvik standardně trvá šest týdnů a probíhá v nepřetržitém režimu. Rekruti po jeho dobu zůstávají v areálu kasáren, který nemohou běžně opouštět. Platí také zákaz návštěv. Zvláštní výjimku mohou představovat například volby, při nichž armáda umožní účastníkům odvolit v místě bydliště. Denní program je intenzivní a podle zveřejněných informací může začínat už v pět hodin ráno a končit ve 22:30.
Od střelby po první pomoc v bojových podmínkách
Cílem kurzu je připravit nováčky na základní úkoly vojáka a naučit je fungovat v náročných podmínkách. Součástí výcviku je taktická a střelecká příprava, ovládání zbraní, střelba i házení granátů. Vojáci se učí také orientovat v terénu pomocí mapy a kompasu.
Významnou část programu tvoří zdravotnická příprava zaměřená na poskytování první pomoci v bojových podmínkách. Nováčci se seznamují rovněž s ochranou proti zbraním hromadného ničení a se základy přežití. Nechybí ani fyzická příprava. Její součástí jsou průběžné prověrky tělesné zdatnosti podle norem pro vojáky z povolání.
Ubytování, strava i výstroj jsou zajištěné
Během kurzu dostávají rekruti plat odpovídající hodnosti vojína. Po úspěšném dokončení základní přípravy navíc získávají jednorázový finanční bonus. Armáda jim po dobu výcviku bezplatně zajišťuje ubytování a celodenní stravování přímo v kasárnách.
Vojenské oblečení a potřebnou taktickou výbavu dostanou na místě. Po zahájení kurzu už nemohou nosit civilní oděv. Před nástupem mají postupovat podle oficiálních pokynů na webu Do armády, nikoli podle neověřených seznamů kolujících na internetu.
Mezi požadované doklady patří občanský průkaz nebo cestovní pas, kartička zdravotní pojišťovny, rozhodnutí o povolání a číslo bankovního účtu. Z doporučené výbavy se mohou hodit kvalitní běžecká obuv, čelovka s bílým i červeným světlem, odolné hodinky s podsvícením, základní hotovost, dostatek spodního prádla a přezůvky. Nováčci by měli počítat také s tím, že během kurzu nemohou nechat své soukromé auto zaparkované v areálu kasáren.
Výcvik ve Vyškově vrcholí slavnostní vojenskou přísahou přímo v areálu vojenské akademie.
