Ukrajina už splnila svůj díl práce na novém protiraketovém systému Freyja. Jeho evropské součásti ale stále čekají na dokončení a čas rychle běží. Kyjev chce zahájit první testy ještě letos. Do projektu přitom vkládá naději nejen kvůli ruským balistickým raketám, ale také kvůli stále dražší a obtížně dostupné americké protiraketové munici.
Ukrajina dokončila úkoly, které na sebe převzala při vývoji nového protiraketového systému Freyja. Oznámil to před pár dny prezident Volodymyr Zelenskyj. Nyní záleží především na evropských partnerech a jejich zbrojovkách, zda dokončí zbývající součásti dostatečně rychle, aby se první zkoušky mohly uskutečnit ještě do konce roku.
„Ukrajina udělala to, co měla, a to je dobrá zpráva,“ řekl Zelenskyj novinářům. „Pokud jde o to, co mají udělat partneři, víte, že se účastní deset zemí a jejich práce pokračuje.“
Projekt Freyja má spojit ukrajinskou konstrukci protiraketového prostředku s evropskými technologiemi pro vyhledávání, sledování a navádění na cíl. Ukrajinská společnost Fire Point vyvíjí samotný interceptor FP-7.X a jeho odpalovací zařízení. Partneři, mezi nimi norský Kongsberg a německý Diehl Defence, mají na starosti vývoj dalších důležitých prvků.
Ukrajina tedy dodala základ systému, jeho konečná podoba ale závisí na integraci evropských senzorů, naváděcích zařízení a systémů řízení palby. Právě tato fáze patří k technicky nejnáročnějším částem celého programu.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina potřebuje výsledek v mimořádně krátkém čase. „Lidé pracují na systémech, jako je tento, desítky let. My to chceme velmi rychle, protože nemáme čas,“ uvedl k vývoji nového protiraketového prostředku.
Rusko zvyšuje tlak a Patriotů je nedostatek
Ukrajina potřebuje nový systém také kvůli rostoucímu tlaku ruských útoků. Kyjev se potýká s nedostatkem drahých protiraketových střel Patriot a Rusko současně nasazuje rychlejší zbraně, včetně proudových dronů typu Šáhed.
Ukrajinská protivzdušná obrana tak musí omezené zásoby protiraketové munice využívat nejen proti balistickým střelám, ale také při stále rozsáhlejších vlnách ruských útoků. Zelenskyj 17. října uvedl, že Rusko během dvou týdnů vypálilo na Kyjev a okolní oblast více než 100 balistických raket. V září přitom podle údajů ukrajinského letectva vyslalo na ukrajinské území téměř 3500 proudových dronů.
Následky útoků se promítají také do civilních ztrát. Podle OSN vzrostl počet civilních obětí za období od ledna do září o 59 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Ukrajina proto hledá řešení, které by jí umožnilo bránit se balistickým raketám bez trvalé závislosti na amerických systémech Patriot. Freyja má zároveň vytvořit evropskou protiraketovou schopnost, o jejímž rozsahu a nasazení by mohly rozhodovat samotné evropské státy.
Vývoj se má zkrátit z desítek let na několik roků
Společnost Fire Point začala na projektu pracovat s cílem výrazně urychlit vývoj protiraketové technologie. Její generální ředitelka Iryna Terekhová už v srpnu popsala integraci evropských radarů a naváděcích prvků jako „nejintenzivnější a zároveň nejsložitější fázi“.
Podle ní se firma snaží „vměstnat program vývoje protiraketového systému, který obvykle trvá 20 nebo 30 let, do pouhých několika let“.
Fire Point má v projektu postavení hlavního dodavatele a odpovídá také za konstrukční řešení systému. Na základě červnové dohody s německou společností Hensoldt má tato firma dodávat radary. Jedním z uvažovaných zařízení je TRML-4D, u něhož Hensoldt uvádí schopnost sledovat přibližně 1500 vzdušných cílů.
Předběžná podoba systému, kterou v květnu zveřejnil spoluzakladatel Fire Pointu Denys Shtilerman na síti X, počítá s kombinací několika evropských technologií. Pro sledování cílů na velkou vzdálenost by mohl systém využívat radar švédského Saabu, francouzského Thalesu nebo německého Hensoldtu. Radar pro řízení palby by mohl dodat dánský Weibel nebo italské Leonardo. Velitelské centrum má podle předběžného návrhu pocházet od norského Kongsbergu, výrobce systémů NASAMS, které Ukrajina již používá.
Jde o předběžnou podobu architektury, nikoli o potvrzení, že všechny uvedené firmy dodají konkrétní komponenty do konečné konfigurace.
Evropské technologie mají vše propojit
Freyja má využívat několik komunikačních a datových standardů. Do širší ukrajinské protivzdušné obrany se má zapojit prostřednictvím standardu NATO Link 16. Radary mají mezi sebou komunikovat pomocí protokolu Asterix.
Důležitou roli bude mít také obousměrné datové spojení. To má umožnit průběžné opravy dráhy interceptoru během letu, aby mohl přesněji zasáhnout cíl.
Podle agentury Reuters mají evropské země dodat právě datové spojení a velitelské centrum. Většina komponentů systému má být navržena tak, aby je bylo možné vzájemně zaměňovat. Takové řešení by umožnilo upravovat konfiguraci podle dostupných technologií a potřeb jednotlivých uživatelů.
Největší překážkou však zůstává naváděcí hlavice. Terekhová označila její vývoj a integraci za hlavní úzké místo celého programu. Fire Point nyní zapojuje infračervenou naváděcí hlavici německého Diehl Defence a současně vyvíjí další varianty se dvěma blíže neurčenými partnery.
„Pokud se podíváme na všechno kromě naváděcí hlavice, naše výroba je už připravená, a to i pro sériovou výrobu,“ uvedla Terekhová. „Dokonce i výrobci naváděcích hlavic to dělají poprvé v rámci takové integrace.“
Právě tato část tak může rozhodnout o tom, zda se podaří dodržet plánovaný harmonogram. Výroba samotného interceptoru a odpalovacího zařízení podle Fire Pointu pokročila, ale bez funkčního navádění nemůže celý systém splnit svůj účel.
První verze má ničit cíl výbuchem a střepinami
První interceptor FP-7.X má využívat tříštivotrhavou bojovou hlavici. Principem se tak bude blížit starší americké střele PAC-2, nikoli novější PAC-3, která ničí cíl přímým kinetickým zásahem.
Podle údajů, které Terekhová v červenci poskytla serveru Janes, má první verze zachytávat cíle ve výšce přibližně 20 až 25 kilometrů. Varianta s principem přímého kinetického zásahu má následovat až později.
Fire Point plánuje vyrábět nejméně 2000 interceptorů ročně. Cílová cena má být nižší než 1,2 milionu dolarů, tedy přibližně jeden milion eur za kus. Terekhová ovšem upozornila, že této ceny firma pravděpodobně nedosáhne hned u prvních verzí. „Pravděpodobně ne u prvních variant, ale rozhodně při sériové výrobě,“ uvedla k plánované ceně.
Srovnání s americkými střelami Patriot tak patří k hlavním důvodům, proč Ukrajina projekt prosazuje. Podle podkladů stojí jedna střela PAC-3 přibližně 3,8 milionu dolarů. Jejich dodání navíc může trvat roky a celý proces mohou zpomalovat licenční jednání nebo problémy s dodávkami.
Patriot je pro Ukrajinu stále zásadní
Ukrajinští představitelé považují Patriot za jediný spolehlivý prostředek, který mají k dispozici proti balistickým raketám. Dostupnost jeho interceptorů však komplikuje také americko-izraelská válka s Íránem.
Podle údajů uvedených v podkladech tento konflikt vyčerpal odhadem dvě třetiny předválečných amerických zásob interceptorů PAC-3. Ukrajina tak musí počítat s tím, že o stejnou munici soupeří více bezpečnostních potřeb.
Freyja má tuto závislost postupně omezit. Fire Point systém představila v květnu s cílem nabídnout Ukrajině a jejím spojencům interceptor, který budou moci samostatně vyrábět a nasazovat.
Ukrajina a devět evropských partnerů projekt oficiálně zahájily 13. července v Paříži. Mezi zapojenými státy byly Francie, Německo a Spojené království. Polsko se ke skupině připojilo v září.
Zelenskyj po jednání s kanadským premiérem Markem Carneym 10. září uvedl, že Kanada je připravena přispět svými technologiemi. Evropský rozměr projektu tak může postupně přesáhnout původní skupinu účastníků.
„Evropané sami budou moci rozhodnout, kolik systémů Evropa potřebuje a kde mají být rozmístěny,“ řekl Zelenskyj při červencovém zahájení koalice.
První testy ještě letos, bojové nasazení příští rok
Nejbližším cílem projektu jsou první technické zkoušky. Fire Point chce začít testovat systém do konce roku 2026. Podmínkou je ale rychlý postup evropských partnerů při vývoji a dodávkách jejich komponentů.
„Pokud například každá evropská vláda začne postupovat rychle, můžeme mít interceptory do konce tohoto roku,“ uvedl Shtilerman. Firma podle něj míří k bojovému nasazení v červenci příštího roku.
Také jednání v Norsku se zaměřilo na urychlení prací. Zelenskyj se tam minulý týden setkal s tamním ministrem obrany Tore Sandvikem a generálním ředitelem Kongsbergu Eirikem Lie. Podle ukrajinské prezidentské kanceláře společně určili oblasti, v nichž „lze a je nutné práci urychlit, aby bylo možné zahájit testování do konce letošního roku“.
Projekt tak vstupuje do rozhodující fáze. Ukrajina už dokončila svou část, ale bez evropských senzorů, naváděcích prvků a velitelských technologií nebude možné celý systém vyzkoušet. O tom, zda se podaří dodržet termín prvních testů, nyní rozhoduje především rychlost vývoje a integrace na straně evropských partnerů.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius označil práci Fire Pointu za významnou příležitost pro Ukrajinu i Evropu. „Naštěstí pro Evropu i samotnou Ukrajinu máme Fire Point,“ uvedl 17. října. Dodal, že práce společnosti na balistických raketách a projektu Freyja „by mohla znamenat obrovskou změnu“.
