Ukrajina zasáhla v posledních hodinách a dnech hned několik rafinerií v Rusku. V noci na pátek vyřadila z provozu zařízení ve městě Novokujbyševsk v Samarské oblasti. V noci na sobotu zas útočila na dvě sousední rafinerie v Ufě v Baškortostánu, uvádí ukrajinské zdroje.

Poslední útoky mířily na rafinerie Bašněfť-Novoil a Bašněfť-Ufaněftěchim, které tvoří ufský rafinerský komplex, jeden z největších v Rusku. Jeho celková kapacita zpracování dosahovala přibližně 24 milionů tun ropy ročně.

Obě rafinerie, které se nachází přibližně 1500 kilometrů od území Ukrajiny, se už v červnu staly terčem útoků ukrajinských dronů. Tehdy oheň zasáhl jednotky pro zpracování surové ropy, uvedlo ukrajinské centrum pro strategickou komunikaci SPRAVDI.

„Tyto závody vyrábějí benzin, motorovou naftu, letecká paliva a další ropné produkty, které mají zásadní význam pro ruskou ekonomiku i vojenskou logistiku,“ napsalo nyní ukrajinské centrum na síti X.

Rafinerie v Samaře vyřazena z provozu

Zřejmě hned několik zásahů dostala v noci na pátek také rafinerie v ruském Novokujbyševsku v Samarské oblasti. Ukazují to videa a fotografie na kanálech monitorujících válku. Na místě vypukl rozsáhlý požár a nad areálem stoupaly sloupy hustého černého kouře.

Ukrajinská společnost Fire Point uvedla, že ozbrojené síly použily útočné drony FP-1 a že mezi zasaženými zařízeními se nacházela i jednotka pro hydročištění motorové nafty. Tvrdí, že na areál dopadlo více zásahů. Samarské letiště bylo během incidentu dočasně uzavřeno.

Rafinerie patří společnosti Rosněfť a podle dostupných údajů zpracovává přibližně 8,8 milionu tun ropy ročně. Vyrábí benzín, naftu a také letecké palivo, včetně paliva využívaného ruským vojenským letectvem.

Příměří a tlak z USA

Útoky tvoří součást ukrajinské kampaně zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu. Některé zdroje označují páteční akci za první útok na ruskou rafinerii po zhruba dvoutýdenní přestávce v těchto operacích.

Ukrajinská armáda totiž minulý týden neoficiálně přerušila vzdušné útoky na ruské ropné závody. Na Kyjev kvůli tomu týdny tlačil americký prezident Donald Trump. Pauza měla trvat nejméně do voleb do Kongresu 3. listopadu, uváděl list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Zprávu převzala rovněž agentura Reuters, která upozornila, že uvedené informace nemohla nezávisle ověřit.