Tři pobaltské státy chtěly společně vybudovat systém, který by dokázal odhalovat nepřátelské drony, vyhodnocovat jejich pohyb pomocí umělé inteligence a v případě potřeby je také ničit. Na jeho rozvoj žádaly od Evropské komise půl miliardy eur. Odpověď z Bruselu však přinesla něco jiného, než v co Litva, Lotyšsko a Estonsko doufaly.
Komise jim nabídla možnost sáhnout po dalších evropských penězích, jenže především formou půjček.
Pobaltské státy chtěly půl miliardy eur
Ministři obrany Litvy, Lotyšska a Estonska poslali Evropské komisi na konci září dopis, ve kterém žádali o naléhavou finanční podporu pro posílení obrany proti dronům. Požadovali celkem 500 milionů eur na vybudování regionálního systému protivzdušné obrany zaměřeného na bezpilotní prostředky.
Jejich požadavek souvisí také s bezpečnostní situací v regionu. Během letošního roku totiž do vzdušného prostoru pobaltských zemí proniklo několik zatoulaných dronů. Stalo se tak v době, kdy Rusko a Ukrajina vedou vzdušné útoky.
Za iniciativou stojí litevský ministr obrany Robertas Kaunas, jeho estonský protějšek Martin Herem a lotyšský ministr obrany Raivis Melnis. Chtěli, aby evropské peníze pomohly vybudovat systém, který by mohl sloužit také jako model pro další členské státy Evropské unie.
Samotný dopis zůstal utajený. Kaunas však litevské veřejnoprávní stanici LRT přiblížil, jakou podobu by plánovaná obrana měla mít. Pobaltské státy chtějí propojit detekci dronů, umělou inteligenci a technologie pro jejich zachycení či zničení do jednoho integrovaného systému protivzdušné obrany.
„Protivzdušná obrana a řešení zaměřená proti dronům jsou důležité nejen pro náš region, ale pro celou Evropu. Litva převzala iniciativu při vývoji systému protivzdušné obrany proti dronům,“ uvedl Kaunas.
Brusel požadovanou částku neposkytne
Pobaltské země doufaly, že Evropská komise schválí dodatečné peníze na regionální obranu proti dronům ještě před koncem letošního roku. Brusel už dříve stanici LRT sdělil, že žádost pečlivě posuzuje a obavy členských států bere velmi vážně.
Výsledek ale jejich očekávání nenaplnil. Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius ve středu potvrdil, že Komise odeslala svou odpověď. Dodatečné financování v rozsahu, o který tři pobaltské státy žádaly, jim však nabídnout nemůže.
„Jednou z možností je nyní využít dodatečné financování v rámci nástroje SAFE. V blízké budoucnosti vyhlásíme novou výzvu, protože po první výzvě zůstalo 21 miliard eur,“ řekl Kubilius. Zároveň upozornil, že jiné významnější možnosti financování prostřednictvím rozpočtových programů Evropské unie jsou omezené. Současné rozpočtové období se totiž blíží ke konci.
Určitou možnost může představovat také Fond pro integrovanou správu hranic (Integrated Border Management Fund). Podle informací, které má LRT k dispozici, by z něj bylo možné získat prostředky i na opatření proti dronům. Dostupné částky by však zůstaly výrazně pod požadovanými 500 miliony eur.
SAFE nabízí půjčky až na 45 let
Právě nástroj SAFE se tak dostává do popředí jako jedna z možností, jak mohou pobaltské země získat další peníze na obranné projekty. Zásadní je ale rozdíl mezi požadovanou podporou a tím, co tento evropský mechanismus nabízí.
Program Security Action for Europe (SAFE) spustila Evropská unie v loňském roce. Členským státům poskytuje výhodné půjčky v celkovém objemu 150 miliard eur na nákupy obranného vybavení. Čerpá z něj i Česká republika.
V první fázi Česko vyčerpalo úvěr ve výši 2,06 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun). Plán schválila Evropská komise v březnu a následně i Rada EU. Vláda se rozhodla největší část, zhruba 23 miliard korun, investovat do dostavby dálnice D11. Dalších 20 miliard korun směřuje na pořízení tanků Leopard 2A8 a zbytek na nákup vozidel Tatra.
Půjčky mohou mít splatnost až 45 let a umožňují také zálohové platby do výše 15 procent. Evropská unie si na jejich financování půjčuje na úrovni celého bloku. Výhodou je přitom její nejvyšší úvěrový rating AAA.
Pro státy tak SAFE představuje možnost financovat rozsáhlé obranné projekty za výhodnějších podmínek. Nejde však o nevratné dotace. Peníze musí příjemci vrátit, byť s dlouhou dobou splatnosti.
Litva už počítá s miliardami ze SAFE
Například Litva má v rámci zmíněného programu přístup k půjčkám až do výše 6,375 miliardy eur. Vláda chce tyto prostředky využít na několik rozsáhlých vojenských projektů. Mezi její plány patří vytvoření divize pozemních sil, rozvoj Baltské obranné linie, posílení protivzdušné obrany, nákup munice a vojenského vybavení i další projekty modernizace armády.
V říjnu už litevské ministerstvo financí předložilo Evropské komisi první žádost o půjčku ve výši 1,06 miliardy eur. Pokud Komise žádost schválí, Litva bude mít k dispozici celkem 1,86 miliardy eur ze svého přiděleného rámce. Do této částky se započítává také záloha 800 milionů eur, kterou země obdržela v červnu.
Dosud tak Litva požádala o prostředky odpovídající přibližně 29 procentům svého celkového přídělu v programu SAFE.
Pobaltské státy tedy místo požadované půlmiliardy eur v nové přímé podpoře dostaly od Evropské komise doporučení, aby hledaly další možnosti financování v existujících evropských nástrojích. Nejvýznamnější z nich představuje SAFE. Ten ale nabízí půjčky, nikoli peníze, které by země nemusely vracet.
