Ukrajinské letectvo se připravuje na příchod švédských stíhaček Gripen. Nejde přitom jen o posílení protivzdušné obrany. Ukrajinský ministr obrany Evgeniy Khmara označil za jednu z priorit také ruská letadla, která vypouštějí ničivé klouzavé bomby. První stroje mají dorazit už na začátku roku 2027, další modernější varianta se očekává o dva roky později. Mezitím Kyjev žádá spojence o další střely protivzdušné obrany.
Ukrajina a Švédsko pokračují v přípravách dodávek a výcviku. Po telefonickém rozhovoru s švédským ministrem obrany Pålem Jonsonem ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že výcvik posádek pokračuje podle plánu. Současně obě země řeší, jak nové stíhačky zapadnou do obrany proti ruským vzdušným útokům a jak urychlit dodávky dalších prostředků protivzdušné obrany.
Dvě varianty Gripenu, dva termíny
Ukrajina počítá se dvěma odlišnými skupinami švédských stíhaček. Prvních 16 letounů Gripen C/D má získat jako vojenskou pomoc na začátku roku 2027. Vedle toho uzavřela dohodu o nákupu dalších 16 strojů modernější verze Gripen E. Ty by měly začít působit na Ukrajině na začátku roku 2029.
Jde o dva samostatné závazky s rozdílným způsobem zajištění. Zatímco první šestnáctka má přijít v rámci vojenské pomoci, Gripeny E Ukrajina pořizuje na základě nákupní dohody. Celkem se tak počítá s 32 letouny, rozdělenými mezi dvě varianty a dva časové horizonty.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo dohodu o Gripenech E 30. června. Podpisu se zúčastnil prezident Volodymyr Zelenskyj a zástupci ministerstev obrany obou zemí. Nákup zahrnuje potřebné vybavení i průběžnou údržbu.
Financování dohody má probíhat prostřednictvím evropské půjčky s podporou Spojeného království. Výcvik ukrajinských pilotů a technického personálu už mezitím probíhá za pomoci partnerských zemí.
Další informace o podpisu kontraktu zveřejnila také společnost Saab, výrobce Gripenů, ve své oficiální tiskové zprávě.
Hlavní prioritou jsou ruská letadla nesoucí klouzavé bomby
Ukrajinský ministr obrany Evgeniy Khmara zdůraznil, že převzetí stíhaček i jejich výzbroje by výrazně posílilo ukrajinské letectvo. Zvláštní význam přisoudil možnosti chránit města v blízkosti fronty před ruskými letouny, které útočí klouzavými bombami.
Právě tato letadla označil za důležitý cíl pro budoucí schopnosti ukrajinských stíhaček. Záměr se tedy netýká pouze samotného zachytávání vzdušných cílů. Ukrajina chce také posílit možnosti, jak čelit ruským letounům, které představují hrozbu pro města a oblasti u frontové linie.
Gripen E má pokročilý radar i systém elektronického boje
Ukrajinské ministerstvo obrany ve svém červnovém oznámení vyzdvihlo několik vlastností varianty Gripen E. Patří mezi ně radar s aktivním elektronickým snímáním, označovaný jako AESA, a systém elektronického boje. Tyto prvky mají zlepšit schopnost letounu odhalovat hrozby a rušit nepřátelské radary.
Ministerstvo upozornilo také na nový motor a větší kapacitu paliva. Podle jeho vyjádření tyto změny umožňují nést větší množství výzbroje a plnit delší mise.
Gripen E tak má přinést kombinaci senzorů, elektronického boje a schopnosti působit ve vzduchu po delší dobu. Pro Ukrajinu je přitom důležitý nejen boj proti ruským letounům, ale také ochrana před dalšími vzdušnými hrozbami.
Ministerstvo očekává, že stíhačky pomohou zachytávat střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky. Současně mají podporovat bojové operace podél frontové linie.
Meteor má dosah přes 100 kilometrů. Smluvní výzbroj ale není upřesněná
Mezi schopnosti Gripenu E patří také možnost nést střely vzduch-vzduch Meteor. Podle červnového oznámení ukrajinského ministerstva jejich dosah přesahuje 100 kilometrů. Tato informace ukazuje jednu z možností výzbroje, kterou daná varianta stíhačky dokáže používat.
Vedle stíhaček Ukrajina naléhavě potřebuje další interceptory
Rozhovor ministrů obrany se netýkal jen Gripenů. Khmara a Jonson jednali také o naléhavé potřebě střel protivzdušné obrany, a to po nočním ruském úderu. Ukrajina navrhla, aby jí partnerské země poskytly střely pro systémy Patriot ze svých stávajících zásob. Kyjev by za ně nabídl budoucí dodávky, které už počítají s jeho vlastními smlouvami.
Šlo tedy o návrh výměnného mechanismu, nikoli o oznámení, že už se podařilo konkrétní dodávku dohodnout. „Ukrajina je připravena spolupracovat s partnery na různých mechanismech dodávek,“ uvedl Khmara. „Každá dodávka interceptorů a každá příležitost chránit lidi, civilní infrastrukturu a kritickou infrastrukturu je pro nás důležitá.“
Jeho vyjádření zdůrazňuje, že pro Kyjev zůstává bezprostřední ochranou obyvatelstva a důležitých objektů i nadále protivzdušná obrana. Příprava nových stíhaček je dlouhodobější součástí posilování letectva, zatímco požadavek na interceptory reaguje na aktuální potřeby po ruských útocích.
Ministři projednali rovněž možnosti, jak urychlit dodávky střel pro systémy protivzdušné obrany IRIS-T. Ukrajina zároveň znovu zdůraznila potřebu švédských přenosných protiletadlových systémů a munice pro ně.
