Nedostatek pracovních sil v Evropě zasáhl již 97 procent profesí a ze statistik přerostl v krizi každodenního života. Nová rozsáhlá analýza vyvrací dlouhodobý mýtus. Hlavním důvodem odchodu zaměstnanců nejsou nízké mzdy, ale vyhoření, noční směny, nepředvídatelná pracovní doba a vysoká fyzická zátěž.
Restaurace na Sardinii čekají na přijetí kuchaře až pět měsíců. Šest z deseti španělských zdravotních sester uvádí, že některé úkony péče nestihnou provést, protože jim zkrátka nezbývá čas.
To je pouze malá ukázka toho, jak se projevuje v Evropě nedostatek pracovních sil. Už se přesunul z tabulek statistik do každodenního života. Nový výzkum EU naznačuje, že hlavním důvodem, proč lidé z oborů odcházejí, jsou jen zřídka peníze.
Nikdo se nehlásí
Podle sardinské pobočky italské federace restauratérů FIPE se na inzeráty do gastronomie většinou nikdo nepřihlásí. Více než polovina pracovníků v tomto sektoru pracuje na částečný úvazek, přičemž večerní směny, práce o víkendech a svátcích, jsou běžným standardem. „Když někdo odejde, neztratíte jen zaměstnance. Přicházíte o zkušenosti, odbornou přípravu, kvalitu služeb i konkurenceschopnost,“ uvádí federace.
Sardinie v tomto ohledu není výjimkou. Nová analýza agentury pro životní a pracovní podmínky Eurofound a Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) se zaměřila na 436 profesí. U 97 procent z nich nahlásila alespoň jedna evropská země v roce 2025 nedostatek pracovníků. Nejhorší situace je v Itálii, kde chybí lidé přibližně v 60 procentech profesí. Následují Nizozemsko, Bulharsko, Belgie a Rumunsko.
Náročná práce a nepříznivá pracovní doba
Některá povolání zůstávají na seznamu nedostatkových profesí rok co rok. Svářeči, zdravotní sestry, lékaři specialisté, instalatéři či řidiči nákladních vozidel – ti všichni chybí v mnoha zemích. Výzkumníci analyzovali 15 profesních skupin, kde je nedostatek pracovníků nejrozšířenější, a hodnotili je na základě sedmi kritérií kvality práce. Od výdělku přes pracovní dobu až po fyzickou náročnost.
Výsledky vyvracejí častý předpoklad. Hlavním problémem není výše mzdy, ale náročné pracovní prostředí. Ve 12 z 15 profesních skupin jsou pracovníci vystaveni vyšším fyzickým rizikům, než je průměr v Unii. Deset z nich také dosahuje podprůměrných výsledků v oblasti pracovní doby, která zahrnuje noční směny, práci o víkendech a nepředvídatelné rozvrhy. Výdělky jsou podprůměrné pouze u dvou skupin: kuchařů a pracovníků provádějících osobní péči.
Mzdy řidičů jsou nedostatečné
Dalším negativním příkladem jsou řidiči nákladních vozidel. Průzkum Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) z roku 2025 ukázal, že mzdy řidičů výrazně převyšují životní náklady a neodrážejí míru nedostatku pracovních sil v oboru.
Řidiči ale volají po řešení jiných problémů. Více než 90 procent z nich požaduje důstojná odpočívadla a lepší zacházení v místech vykládky či nakládky. Řidiči mladší 25 let přitom v Itálii tvoří pouze 2,2 procenta a v Německu 2,6 procenta pracovní síly.
Začarovaný kruh ve zdravotnictví
V nemocnicích tento problém vytváří začarovaný kruh. Když chybí personál, ti, kteří zůstávají, musí pracovat intenzivněji. To pak vede k vyhoření a následnému odchodu. Ve Španělsku rozsáhlá studie mezi zdravotními sestrami – dosud největší svého druhu, zahrnující více než 20 000 respondentů – ukázala, že téměř čtyři z deseti sester plánují do deseti let odejít z profese a 17 procent tak hodlá učinit již během dvou let.
Práce na dobu určitou zvyšuje riziko odchodu o třetinu. Šest z deseti sester uvádí, že kvůli nedostatku času vynechávají některé úkony péče o pacienty.
Zákon pro kvalitnější pracovní místa
Brusel si je situace vědom. Evropská komise 13. října zveřejnila svou každoroční zprávu o zaměstnanosti. Konstatuje, že nedostatek pracovníků je často nejpalčivější v odvětvích s horšími pracovními podmínkami. Na chvostu žebříčku se nachází ubytovací a stravovací služby, zatímco na předních místech figurují finance a IT.
Komise plánuje do konce roku předložit návrh zákona o kvalitních pracovních místech (Quality Jobs Act). Odbory i zaměstnavatelé měli do 28. září možnost se k jeho obsahu vyjádřit.
Nová pravidla by se měla týkat bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, využívání algoritmů při řízení zaměstnanců a podmínek v dodavatelských řetězcích. Zatím není jasné, zda půjde o jednu směrnici, nebo o soubor několika samostatných předpisů.
