Švédský premiér Ulf Kristersson rázně odmítl navrhované navýšení národních odvodů až o 60 procent. Společně se zástupci Rakouska či Belgie požaduje škrty ve stávajících výdajích. Lídři se zatím nedokázali shodnout na tom, jak financovat obranu, rozvoj průmyslu i podporu Ukrajiny.
Švédsko nepřijme zásadní zvýšení svých příspěvků do EU, prohlásil v pátek premiér Ulf Kristersson. Vlády zemí sedmadvacítky přitom chtějí, aby Evropa posílila obranu, podpořila Ukrajinu a chránila průmysl. Zástupci zemí se ale neshodnou na tom, kolik mají unijní státy do společného rozpočtu odvádět peněz, případně jak unijní výdaje osekat.
Zvýšení o 60 procent?
Kristersson odhadl, že švédský příspěvek do příštího dlouhodobého rozpočtu by se mohl v rámci navrhovaných opatření zvýšit zhruba o 60 procent, ačkoli konečné zvýšení by záviselo na dohodě. Obvinil evropské vlády, které usilují o vyšší výdaje, že se brání volbám potřebným k financování nových priorit. „Než dosáhneme výsledku, čeká nás dlouhá cesta,“ prohlásil.
Jeho poznámky odhalily názorové neshody mezi unijními lídry, kteří prosazují větší rozpočet na období 2028 až 2034, a těmi, kteří požadují, aby nové povinnosti přišly se změnami stávajících výdajů.
Vlády se neshodují, kde škrtat
„Švédsko není bankomat pro rozpočet Evropské unie,“ zdůraznil Kristersson. Tvrdil, že od zemí, které již poskytují Ukrajině podstatnou část financování a pomoci EU, by se nemělo očekávat, že budou platit více. Dodal, že Švédsko preferuje dobrou rozpočtovou dohodu před rychlou.
Rakouský kancléř Christian Stocker také požadoval nižší zvýšení národních příspěvků. Odmítá nicméně snižování financování zemědělství a regionálního rozvoje v rámci většího objemu celkového rozpočtu. Obhajoval také rakouskou slevu, která snižuje příspěvky.
Belgie chce také úspory
Belgický premiér Bart De Wever rovněž požadoval výraznější úspory a zároveň ponechal prostor pro vyšší platby, pokud dohoda dostatečně upřednostní konkurenceschopnost pro evropské firmy. „Prostě nemáme peníze na to, abychom to všechno financovali,“ oznámil.
Předseda Evropské rady António Costa vyzval evropské lídry, aby v jednáních o rozpočtu pokračovali. Dohoda uzavřená před koncem roku by umožnila schválení legislativy upravující jednotlivé programy v roce 2027, čímž by se od ledna 2028 připravilo unijní financování.
De Wever varoval, že by volby ve Francii mohly příští rok ztížit jednání. Agentura Reuters informovala, že prezident Emmanuel Macron vydal podobné varování. To vytváří protichůdné tlaky. Někteří chtějí dohodu dříve, než volební kampaně zkomplikují jednání, zatímco Švédsko odmítá nechat časový harmonogram určovat, co bude nakonec akceptovat.
Ukrajina testuje evropské možnosti
Kristersson trval na tom, že rozpočtová omezení nesmí znamenat opuštění Ukrajiny. „Bez podpory Ukrajiny nebude žádný rozpočet,“ řekl. Přesto neoznámil žádný průlom v oblasti využití imobilizovaných ruských aktiv a argumentoval, že okamžitá pomoc by vyžadovala jiné zdroje.
De Wever také uvedl, že finanční potřeby Ukrajiny musí být uspokojeny, aniž by schválil konkrétní mechanismus. Ukrajina potřebuje dodatečnou podporu pro rok 2027, než začne platit další sedmiletý rozpočet EU. Ani jeden z premiérů neoznámil novou finanční dohodu.
Povolenky ano, fosilní paliva ne
Náklady na energie odhalily další neshodu ohledně ochrany průmyslu. Kristersson z toho obvinil závislost na fosilních palivech a obhajoval systém obchodování s emisemi. „Není to chyba systému ETS, že máme vysoké ceny,“ řekl. De Wever se také postavil proti zrušení systému, ale argumentoval, že poplatky za uhlík nad rámec drahých fosilních paliv vyvíjejí na výrobce silný tlak.
Dohodnuté závěry zachovávají podporu pro stanovení cen uhlíku a zároveň usilují o nižší cenovou volatilitu a nové posouzení systému ETS2, který se bude vztahovat na paliva pro vytápění a silniční dopravu. Jeho zavedení se ale zatím neodkládá.
Babiš: Potřebujeme další odklad
Premiér Andrej Babiš (ANO) se na sociálních sítích chlubil, že na summitu prosadil konkrétní kroky proti vysokým cenám elektřiny, plynu a pohonných hmot. Ve skutečnosti ale jeho hlavní požadavek většina zemí odmítla. „Největší problém Evropy? Drahé energie. A my jsme na Evropské radě prosadili konkrétní výsledek,“ napsal premiér Babiš v sobotu na sociálních sítích.
Vysoké ceny energií a emisní povolenky se staly jedním z hlavních sporů summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek a v pátek konal v Bruselu. Babiš prezentuje výsledek jednání jako úspěch, jeho hlavní požadavek – odklad systému emisních povolenek ETS2 až za rok 2030 – se prosadit nepodařilo.
