Francie se vzpamatovává z rozsáhlých protestů proti rostoucím životním nákladům, které v řadě měst přerostly v násilné střety, rabování a útoky na veřejné budovy. Ministr vnitra Laurent Nuñez čelí výzvám k demisi, podle kritiků nedokázal zajistit ve městech dostatečnou bezpečnost. Policie zadržela více než 1800 lidí a přes 500 policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních složek utrpělo zranění.
V sobotu 17. října vyšly do ulic francouzských měst stovky tisíc lidí. Demonstrace proti zdražování se konaly v Paříži, Lyonu, Bordeaux, Marseille i dalších městech. Podle francouzského ministerstva vnitra se jich zúčastnilo přibližně 550 tisíc lidí, organizátoři uváděli až 800 tisíc. Velká část protestů proběhla pokojně, na jejich okrajích se však vytvořily skupiny, které se střetávaly s policií, ničily majetek a vykrádaly obchody.
Maskovaní muži ničili radniční budovy
Požár zpustošil například historické sídlo radnice v Limoges na jihozápadě země. „Požár byl založen úmyslně,“ prohlásil místní prefekt Maurice Barate. Už dříve řekl, že budova z 19. století je z velké části ztracena, protože se zřítila část střechy. Podle záběrů z místa se zřítila i radniční věž. Barate uvedl, že požár je výsledkem „úmyslného činu vandalů“. Při střetech se zamaskovaní lidé dostali i do budov radnic v Marseille, Lille či Angers, kde ale způsobili menší škody.
Starosta Marseille Benoît Payan požaduje, aby ministr vnitra Nuñez objasnil sobotních událostí. „Chci vědět, proč v tomto městě mohli lidé beztrestně ničit,“ uvedl starosta.
Opozice žádá ministrovu demisi
Násilnosti vyvolaly ostrou kritiku vlády i policejního postupu. Krajně pravicové Národní sdružení (RN) na sociální síti X uvedlo, že v běžné demokracii by Nuñez již podal demisi. Podle Marine Tondelierové, šéfky Zelených, ministr nedokázal připravit odpovídající bezpečnostní opatření, která by rozsáhlým výtržnostem zabránila.
Výhrady zaznívají také od místních samospráv. Socialistická náměstkyně pařížského starosty Lamia El Aarajeová uvedla, že v hlavním městě podle ní nebylo nasazeno dost policistů. Za nepřijatelné označila situace, kdy policie nedokázala zabránit rabování obchodů.
Podobně hovořil starosta Limoges Guillaume Guérin. Ve vysílání stanice BFMTV upozornil, že policisté museli před davem ustoupit.
Zemřel demonstrant
Nejvyšší počet zatčených připadá na Paříž, kde policie podle zveřejněné bilance zadržela rekordních 855 lidí. V neděli zůstávalo v metropoli ve vazbě 517 osob, z toho 346 dospělých a 171 nezletilých. Prokuratura upozornila, že počty se ještě mohou změnit. Zadržení čelí mimo jiné podezření z držení kradeného zboží, přípravy násilných činů nebo vandalismu.
Francouzská policie zároveň informovala o úmrtí jednoho z účastníků demonstrace v Paříži. Podle dostupných informací muž utrpěl náhlou srdeční a dechovou zástavu. Policie uvedla, že jeho smrt nesouvisela se zásahem bezpečnostních složek ani s pouličními střety.
Zatím není k dispozici souhrnný údaj o počtu zraněných demonstrantů. Závažný případ se odehrál také v Saint-Étienne, kde sedmnáctiletý mladík přišel o ruku po zásahu policejním omračujícím granátem.
Ministr Nuñez přičítá násilnosti mimo jiné radikální levici. Podle jeho vyjádření její přívrženci útočili na veřejné budovy a bezpečnostní složky. K těmto skupinám se následně měli přidat lidé, kteří využili nepokojů k rabování obchodů. Rozsah individuální odpovědnosti ale budou muset finálně určit vyšetřovatelé.
Škody dosahují stovek milionů eur
Násilnosti zasáhly řadu francouzských měst. V Paříži a Marseille byly vyrabovány obchody včetně luxusních butiků a supermarketů. V Lyonu hořelo sídlo místní turistické centrály.
Podle Alexandra Bomparda, předsedy Federace maloobchodu a obchodu, bylo při protestech poškozeno přibližně 1500 obchodů. Škody by se podle něj mohly vyšplhat na několik set milionů eur. Dopady na podnikatele a obchodníky má projednat meziresortní krizová schůzka, kterou svolal premiér Sébastien Lecornu.
Rozsah ničení vyvolává otázky nejen ohledně připravenosti policie, ale také o tom, jak vláda zajistí bezpečnost veřejných institucí a podniků při dalších demonstracích.
Protesty mají hlubší ekonomické příčiny
Sobotní demonstrace nebyly pouze reakcí na jednotlivá vládní opatření. Ve Francii se v posledních týdnech konaly také protesty středoškolských studentů, kteří upozorňují na nedostatečné financování školství a špatné podmínky ve vzdělávacím systému. K sobotním pochodům se připojili rovněž zemědělci a další skupiny obyvatel nespokojené s růstem životních nákladů.
Napětí zvyšuje zdražování pohonných hmot v souvislosti s válkou Spojených států proti Íránu a další inflační tlaky. Rostoucí ceny se promítají do rozpočtů domácností i nákladů podniků.
Vláda zároveň připravuje státní rozpočet na příští rok a chce snížit rozpočtový deficit. K fiskální konsolidaci ji tlačí mimo jiné růst výnosů francouzských státních dluhopisů, který zvyšuje náklady na financování státního dluhu. Snížení deficitu se však pravděpodobně neobejde bez omezení některých výdajů nebo zvýšení daní. Právě obavy z dalšího zhoršení životní úrovně patří k faktorům, které přiživují sociální nespokojenost.
Pro vládu tak sobotní události představují dvojí problém: musí reagovat na násilí a zajistit ochranu veřejného pořádku, současně však čelí tlaku občanů, kteří požadují řešení rostoucích životních nákladů a problémů veřejných služeb.
Prezident Emmanuel Macron má večer projednat situaci s členy vlády. Ve 20 hodin se má obrátit na veřejnost. Jeho vystoupení se očekává v době, kdy se politická debata soustředí na odpovědnost za bezpečnostní selhání, rozsah hospodářských škod i další postup vlády vůči protestujícím.
