Slovensko se přiblížilo k dalšímu významnému milníku své jaderné energetiky. Čtvrtý blok elektrárny Mochovce poprvé dodal elektřinu do sítě, ačkoli zatím pracuje jen na pětinu výkonu. Za tímto okamžikem stojí projekt, jehož historie sahá až do osmdesátých let minulého století.
Nový reaktor má výkon 471 megawattů a po dokončení všech zkoušek může pokrýt výrobu odpovídající přibližně 13 procentům současné spotřeby elektřiny na Slovensku. Proč ale první dodávka proudu ještě neznamená, že má elektrárna vše za sebou?
První elektřina z nového bloku už proudí do sítě
Všichni byli napjatí jak struna. Ve čtvrtek 15. října ve 20:41 nastal pro slovenskou energetiku důležitý okamžik. Čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce začal poprvé dodávat elektřinu do elektrizační soustavy. Společnost Slovenské elektrárne (SE) oznámila, že nový reaktor typu VVER-440 připojila k síti při výkonu 20 procent.
Nejde tedy ještě o plný výkon ani o konec všech provozních zkoušek. Technici teprve postupně ověřují, jak se jednotlivá zařízení chovají při rostoucím zatížení. První dodávka elektřiny však potvrzuje, že čtvrtý blok překonal další zásadní etapu svého uvádění do provozu.
Předseda představenstva a generální ředitel společnosti Slovenské elektrárne Branislav Strýček označil první dodávku za historický okamžik. „Poprvé v historii dodává čtvrtý blok Mochovců elektřinu do slovenské elektrizační soustavy. Je to okamžik, na který čekaly generace lidí, kteří tento projekt připravovali, stavěli a uváděli do provozu. Dnes vidíme výsledek jejich práce v podobě nového nízkoemisního zdroje elektřiny pro Slovensko,“ uvedl.
Jeho slova vystihují mimořádně dlouhou cestu, kterou projekt prošel. Na čtvrtém bloku pracovaly generace odborníků a samotná výstavba se neobešla bez dlouhého přerušení. Nyní se reaktor dostává do fáze, kdy už jeho činnost přináší první elektřinu, ale technici stále musí prokázat, že zvládne bezpečně a spolehlivě fungovat i při vyšším výkonu.
Od prvního kritického stavu k výrobě elektřiny vedla řada zkoušek
Důležitý krok přišel už v srpnu. Šestého srpna 2026 ve 22:10 dosáhl reaktor Mochovce 4 kritického stavu. O 21 minut později, ve 22:31, dosáhl také minimálního kontrolovaného výkonu. Slovenské elektrárne o tom informovaly následující den.
Kritický stav reaktoru představuje významnou etapu při spouštění jaderného bloku. Sám o sobě však neznamená, že reaktor už vyrábí elektřinu pro síť. Po tomto kroku následují další fyzikální zkoušky a ověřování systémů při různých výkonových úrovních. Právě ty mají potvrdit, že se zařízení v provozních podmínkách chovají podle předpokladů.
Projektový ředitel Mochovců Martin Mráz tehdy zdůraznil práci lidí, kteří se na přípravě čtvrtého bloku podíleli. „Dosažení kritického stavu a minimálního kontrolovaného výkonu je výsledkem práce tisíců odborníků, kteří se podíleli na přípravě, výstavbě, kontrole a spouštění čtvrtého bloku. Potvrzuje, že elektrárna je připravena pokračovat do další fáze testování před zahájením výroby elektřiny,“ uvedl.
Po srpnovém milníku proto ještě následovala další série testů. Technici museli ověřit chování systémů elektrárny v provozních podmínkách a připravit blok na připojení k elektrizační soustavě. Teprve poté mohl přijít říjnový okamžik, kdy nový zdroj začal dodávat první elektřinu.
Neobvyklá odezva posunula připojení o dva dny
Připojení čtvrtého bloku k síti se neuskutečnilo přesně v původně plánovaném termínu. První dodávka elektřiny přišla o dva dny později, než se původně počítalo.
Podle společnosti Slovenské elektrárne zaznamenali technici „nestandardní odezvu v obvodech měření elektrického napětí nejaderné části elektrárny“. Kvůli tomuto zjištění museli zopakovat některé části technických zkoušek.
Tento detail je důležitý i pro pochopení toho, co uvedení jaderného bloku do provozu obnáší. Nestačí, aby reaktor dosáhl potřebného stavu a jednotlivá zařízení se spustila. Před připojením a během dalších etap musejí odborníci vyhodnotit výsledky kontrol a ověřit, že systémy fungují podle očekávání.
První turbogenerátor připojený, druhý musí následovat
Samotné připojení k síti zahrnovalo synchronizaci a připojení prvního turbogenerátoru čtvrtého bloku. Tím ale technologický postup nekončí. Stejný proces musí technici provést také u druhého turbogenerátoru.
Následovat budou zkoušky a kontroly při jednotlivých výkonových úrovních. Výkon budou zvyšovat postupně v několika etapách, přičemž každá přinese další ověřování provozu zařízení.
Závěrečnou zkouškou má být 144 hodin nepřetržitého provozu při plném výkonu, tedy šest dní na úrovni 100 procent. Teprve po absolvování příslušných zkoušek bude možné hovořit o dokončení této části procesu uvádění bloku do provozu. Rozdíl mezi prvním připojením a plným provozem je proto zásadní.
Začátek v roce 1982, pak desetiletí čekání
Příběh čtvrtého bloku nelze oddělit od dlouhé historie celé elektrárny. Výstavba prvních dvou reaktorů typu VVER-440 začala už v roce 1982. Práce na třetím a čtvrtém bloku zahájili v roce 1986, v roce 1992 se ale zastavily.
První dva bloky se nakonec podařilo dokončit. Do provozu vstoupily v letech 1998 a 1999. Třetí a čtvrtý blok však na dokončení čekaly mnohem déle.
Projekt jejich dostavby se znovu rozběhl o deset let později, přičemž tehdejší odhad nákladů činil 6,7 miliardy eur, tedy přibližně 7,6 miliardy dolarů. Šlo o odhad spojený s projektem dokončení obou bloků, nikoli o údaj, který by sám o sobě vyjadřoval konečnou cenu čtvrtého reaktoru.
Třetí blok Mochovců zahájil komerční provoz v říjnu 2023. Čtvrtý nyní navázal dosažením prvního kritického stavu v srpnu 2026 a první dodávkou elektřiny v říjnu téhož roku.
Od zahájení výstavby prvních dvou bloků tak uplynuly více než čtyři desítky let. U čtvrtého bloku se během této doby vystřídaly různé etapy výstavby, přerušení, obnovení projektu a nakonec technologické spouštění. První elektřina v síti představuje výsledek této dlouhé cesty, nikoli však automaticky konec celého procesu.
Slovensko už vyrábí většinu elektřiny z jádra
Jaderná energetika má na Slovensku mimořádně významné postavení už dnes. Pět stávajících jaderných reaktorů vyrábí více než 60 procent elektřiny v zemi. Kromě tří ostatních bloků Mochovců jsou v provozu také dva reaktory v elektrárně Bohunice.
Bohunické bloky zahájily komerční provoz v letech 1984 a 1985. Slovensko tak má vedle Mochovců další dlouhodobě fungující jaderný zdroj a jeho výroba tvoří podstatnou část domácího energetického mixu.
Čtvrtý blok Mochovců má tuto pozici ještě posílit. Jakmile bude pracovat na plném výkonu, jeho výroba bude odpovídat přibližně 13 procentům současné spotřeby elektřiny na Slovensku. Podle podkladů tím země upevní své postavení mezi státy s nejvyšším podílem elektřiny vyrobené z jaderné energie.
Slovenské plány přitom nekončí u Mochovců. Vláda počítá s novým velkým jaderným blokem v Bohunicích a současně zkoumá možnosti využití malých modulárních reaktorů.
Česká stopa
Za provozovatelem Mochovců stojí také vlastnická struktura s českou vazbou. Většinovým akcionářem společnosti Slovenské elektrárne je Slovak Power Holding BV, který vlastní česká energetická skupina Energetický a průmyslový holding (EPH). Slovenská republika drží ve společnosti 34procentní podíl.
Tato skutečnost propojuje slovenský jaderný sektor s českou energetickou skupinou, neznamená to ale, že EPH vlastní celou společnost nebo přímo celou elektrárnu. Podle dodaných údajů drží slovenský stát svůj samostatný podíl a Slovak Power Holding BV je většinovým akcionářem.
Nový blok tak vstupuje do slovenské energetické soustavy v době, kdy jádro už zajišťuje více než tři pětiny tamní výroby elektřiny. Po dokončení zkoušek a postupném navýšení výkonu přidá další zdroj s celkovým výkonem 471 megawattů.
