Německo hledá způsob, jak čelit stále dostupnějším bezpilotním letounům. Jedno z řešení spojuje laserovou technologii s umělou inteligencí, která dokáže vyhodnotit, kam zaměřit zásah. Projekt Laserdome už prošel testováním na vojenských cvičištích a jeho princip stojí na zajímavém rozdělení úkolů: software sleduje cíl a vybírá místo zásahu, konečné rozhodnutí však zůstává na člověku.
Za projektem Laserdome stojí německý Cyber Innovation Hub Bundeswehru (CIHBw) a hannoverský technologický start-up INLEAP Photonics. Jejich společné úsilí se zaměřuje na laserovou obranu proti malým a velmi malým dronům na krátkou vzdálenost. Cílem je vytvořit řešení, které dokáže reagovat na jednotlivé bezpilotní letouny i na celé roje.
Rozpoznávání a sledování cílů pomocí AI
Na letišti ve Strausbergu v německé spolkové zemi Braniborsko představili schopnosti společného projektu po úspěšném dokončení testovací fáze. Systém využívá umělou inteligenci k rozpoznávání a sledování cílů a současně přesně řídí laserový paprsek. „Laserdome kombinuje rozpoznávání cílů podporované umělou inteligencí s vysoce přesným řízením laseru, aby mohl zasahovat proti dronům,“ vysvětlil major Robert Hoffmann z Cyber Innovation Hubu Bundeswehru.
Software podle něj automaticky sleduje cíle a během několika sekund reaguje na jednotlivé drony i celé roje. Právě spojení automatizovaného sledování s přesným zaměřením má systému umožnit rychle reagovat na vzdušné hrozby.
Rozhodující může být zásah na správném místě
Laserový systém nemá dron pouze oslnit nebo narušit jeho řízení. Jeho úkolem je způsobit takové poškození, aby bezpilotní letoun přestal být schopný letu. Umělá inteligence přitom pomáhá určit, na kterou část stroje má laserový paprsek zamířit.
Technologii vysvětlil Felix Wellmann, technický ředitel společnosti INLEAP Photonics. Princip přirovnal k lupě, která soustředí sluneční světlo do jediného bodu a dokáže v něm vypálit otvor. „Záleží na tom, zda laserovým paprskem zamířím na rameno dronu, na motor, nebo na kameru,“ uvedl Wellmann. „Vyvinuli jsme systém umělé inteligence, který tato místa vybírá automaticky.“
Systém tedy nepracuje jen s obecným zaměřením na celý bezpilotní letoun. Pomocí umělé inteligence vybírá konkrétní místo, na které má laser působit. Smyslem je poškodit zvolenou část natolik, aby dron ztratil schopnost letu.
Člověk zůstává tím, kdo rozhoduje o zásahu
Automatizované sledování a výběr místa zásahu neznamenají, že by systém samostatně rozhodoval o použití zbraně. Cyber Innovation Hub během zkoušek zdůraznil jeden z nejdůležitějších principů projektu: konečné rozhodnutí o zásahu zůstává v lidských rukou.
Obsluha dostává od systému informace o zachyceném cíli, jeho sledování a zaměření. Teprve poté vydává konečný příkaz k použití systému. Tento přístup se označuje jako Human in the Loop, tedy zapojení člověka do rozhodovacího procesu.
Právě toto rozdělení úkolů patří k podstatným charakteristikám Laserdome. Umělá inteligence má pomáhat s rychlým vyhodnocením situace a technickým zaměřením, zatímco odpovědnost za konečné rozhodnutí si ponechává člověk.
Drony ohrožují i zázemí daleko od fronty
Německé bezpečnostní složky zaznamenaly rostoucí počet podezřelých pozorování bezpilotních letounů v blízkosti vojenských objektů a kritické infrastruktury. Spolkový kriminální úřad (BKA) jich v roce 2025 evidoval více než tisíc.
Další varování přinesl podle dodaných podkladů začátek srpna, kdy se pokus o útok na letišti Lipsko/Halle stal ukázkou závažných slabin v obraně proti bezpilotním prostředkům. „Incidentu v Lipsku jsme mohli zabránit,“ prohlásil Marius Lammers, spoluzakladatel společnosti INLEAP Photonics.
Hannoverský start-up chce v reakci na rostoucí hrozbu vybudovat obrannou schopnost, kterou bude možné rozšiřovat podle potřeb nasazení. Firma svůj záměr popisuje třemi požadavky: bezpečnost, účinnost a nízké náklady.
Major Hoffmann upozornil také na změnu charakteru moderního bojiště. „Vzdálenost sama o sobě už není ochranným mechanismem,“ řekl. Drony totiž mohou působit hluboko v týlu. Zároveň jsou podle něj nejen levné, ale také dostupné ve velkých počtech. Jejich obratnost navíc obranu výrazně komplikuje.
Právě kombinace nízké ceny, velkého množství a obtížného zachycení vysvětluje, proč se projekt zaměřuje také na roje bezpilotních letounů, nikoli pouze na jednotlivé cíle.
Dvanáct měsíců zkoušek a další testování v terénu
Cyber Innovation Hub a INLEAP Photonics zkoušely laserový systém Laserdome proti malým a velmi malým dronům na vojenských cvičištích Bundeswehru po dobu dvanácti měsíců. Vedle této informace obsahují dodané podklady také samostatný popis projektu, který používá označení INLEAP Fastlight Shield.
V tomto popisu se uvádí, že společnost a Cyber Innovation Hub ověřují laserové řešení v rámci inovačního projektu Laserdome. Informace firmy z 5. května hovořila o praktických zkouškách za reálných podmínek na cvičištích Bundeswehru za doprovodu vojáků. Systém se měl při testování dále upravovat podle zkušeností z nasazení.
Další část podkladů popisuje zkušební sérii, která začala v dubnu a měla skončit po šesti měsících. Na jejím konci se plánovala demonstrace systému, při níž měli zástupci Bundeswehru přímo na místě posoudit dosažené výsledky.
Dvanáctiměsíční testování a šestiměsíční zkušební série jsou v podkladech uvedeny vedle sebe. Není v nich ale výslovně vysvětleno, jak se tato dvě časová období vztahují k sobě ani zda popisují totožnou etapu projektu. Nelze proto automaticky tvrdit, že jde o jednu a tutéž zkoušku.
Ochrana vojenských i kritických zařízení
Laserdome má podle projektových podkladů chránit mobilní prostředky i kritická zařízení. Důležitou schopností má být účinné působení proti rojům dronů, které mohou obranné systémy zatěžovat množstvím současně přicházejících cílů.
Technologický základ tvoří průmyslové řízení laserového paprsku. To má umožnit rychlé a přesné zaměření při zachování nákladové efektivity. Vývojáři chtějí nabídnout škálovatelné a spolehlivé řešení jako alternativu ke stávajícím obranným systémům, které bývají nákladné a složité.
Společnost INLEAP Photonics při vývoji využila více než desetileté zkušenosti s průmyslovou laserovou technikou. Nyní chce prokázat, že její technologie obstojí také v bezpečnostně citlivém prostředí.
Generální ředitel firmy Marius Lammers zdůrazňuje přesnost, spolehlivost a odpovědné používání systému. Jeho deklarovaným cílem je ochrana vojáků, civilistů a infrastruktury.
Laserový systém má zamířit také na bezpilotní plavidla
Vývoj Laserdome nezůstává pouze u spolupráce s Bundeswehrem. Na veletrhu Hannover Messe 2026 oznámily společnosti INLEAP Photonics a Stark strategické partnerství zaměřené na další rozvoj moderních řešení proti dronům. Firmy chtějí laserový systém integrovat do existujících platforem. Jako jeden z příkladů uvedly bezpilotní plavidlo Vanta.
Partnerství tak podle dodaných informací počítá s propojením laserové technologie s dalšími prostředky, které mohou systém využívat. Podklady však neuvádějí konkrétní harmonogram integrace ani termín, kdy by se takto upravená platforma mohla dostat do provozu.
