Oddělovací stěna na heřmanické haldě má bránit tomu, aby se podzemní požár rozšířil ke skládce chemických odpadů. Do samotné konstrukce však bylo podle zveřejněných informací provedeno nejméně 80 vrtů a kopaných sond. Na její plochu byl rovněž navážen další materiál a báňský úřad nyní řeší nepovolené výkopy. Tyto opakované zásahy vyvolávají otázku, zda nemohly ovlivnit funkčnost bezpečnostní bariéry.
Stěna měla na ostravské haldě oddělit hořící část odvalu od míst, kam se podzemní žár nesmí dostat. Především od skládky chemických odpadů společnosti OKK Koksovny. Společnost Ridera ji budovala pro státní podnik DIAMO, dnes se ale obě společnosti přou o její výplň. Podnik tvrdí, že obsahuje odpad. Firma trvá na tom, že použila vhodný recyklát a dodala funkční bariéru, odkazuje se přitom na závěry odborných posudků a tvrzení samotného státního podniku.
Jenže příběh stěny nekončí odchodem jejího dodavatele. Následovaly další návozy, výkopy i vrty. A právě ty jsou důležité pro otázku, kdo odpovídá za její dnešní stav.
Nepovolené výkopy řeší úřad
Ridera na opakované zásahy upozorňovala již dříve a varovala, že vysoký počet vrtů a výkopů může negativně ovlivnit funkčnost samotné stěny. Báňský úřad nyní navíc potvrzuje, že letos dostal oznámení také o nepovolených výkopech přímo od DIAMA. „OBÚ získal v červenci 2026 od provozovatele DIAMO s. p. sdělení o provedených nepovolených výkopech na úložném místě,“ uvedl Fröhlich.
Po oznámení následovala kontrola a zahájení řízení. „OBÚ na základě toho oznámení provedl 6. 8. 2026 kontrolu na uvedeném místě a zahájil správní řízení s osobou ze spáchání přestupku,“ doplnil mluvčí.
Kdo výkopy na pozemcích OKK Koksovny provedl, úřad zatím nezveřejňuje. Řízení dosud pravomocně neskončilo. Vedle hledání odpovědnosti ale požaduje také nápravu. „OBÚ vyzval provozovatele úložného místa DIAMO s. p., aby provedl opravu poškození úložného místa,“ sdělil Fröhlich.
Úřad tedy potvrzuje poškození úložného místa a požadavek na jeho opravu. Ve své odpovědi však neupřesňuje rozsah poškození ani jeho dopad na schopnost oddělovací stěny zastavit šíření požáru.
Materiál naváželo i DIAMO
Výkopy nejsou jedinou změnou, kterou je potřeba při hodnocení stěny zohlednit. Česká inspekce životního prostředí potvrzuje, že na její plochu naváželo materiál také DIAMO. Šlo o materiál pocházející ze samotné haldy. „ČIŽP se zabývala všemi známými skutečnostmi, tedy rovněž zjištěním, že na plochu OVS byl ze strany společnosti DIAMO, státní podnik navezen materiál, jehož primární původ je z odvalu Heřmanice (tzv. ‚těžební‘ odpad),“ uvedl pro Ekonomický deník mluvčí inspekce Tomáš Hulan.
Jde o podstatnou okolnost. Pokud se spor vede o to, jaký materiál se na stěně nachází a kdo jej tam dopravil, nelze pominout ani návozy samotného státního podniku.
Soud odmítl žalobu DIAMA proti ministerstvu
Městský soud v Praze odmítl žalobu státního podniku DIAMO proti ministerstvu životního prostředí, které převzalo přestupkové řízení týkající se oddělovací stěny od České inspekce životního prostředí a následně jej zastavilo bez určení viníka.
DIAMO napadlo převzetí řízení i následný postup ministerstva. Soud se však podle podniku samotnou zákonností postupu MŽP nezabýval a žalobu odmítl z procesních důvodů. Ministerstvo rozhodnutí vykládá jako potvrzení správnosti svého postupu. „Zastavení přestupkového řízení podle soudu nemohlo nikterak zasáhnout do veřejných subjektivních práv státního podniku Diamo,“ uvedlo MŽP.
Podle ministerstva nemá DIAMO právo podat správní žalobu proti zastavení přestupkového řízení. Případnou náhradu škody může požadovat v občanskoprávním řízení. Podnik nyní čeká na znalecký posudek Technického ústavu požární ochrany, který má posoudit funkčnost stěny.
Nejméně 80 vrtů a sond
Samostatnou otázkou je rozsah zásahů přímo do konstrukce stěny. Bývalý poradce ministrů životního prostředí Lukáš Ženatý ve svém komentáři pro e15.cz už letos v březnu upozornil, že v souvislosti s jejím zkoumáním bylo do oddělovací vzdušné stěny provedeno nejméně 80 vrtů a kopaných sond. „Už současných 80 technických zásahů do oddělovací stěny je zřejmě rekord. V České republice patrně neexistuje obdobný příklad takto „provrtaného a prohrabaného“ technického díla,“ uvedl tehdy Ženatý.
DIAMO průzkumné práce po ukončení činnosti Ridery potvrzuje. „Po ukončení prací společnosti Ridera Bohemia byly v prostoru oddělovací stěny prováděny zejména průzkumné a monitorovací práce, jejichž cílem bylo ověřit její skutečné provedení, složení a vlastnosti použitého materiálu a vývoj termické aktivity,“ vysvětlil Ekonomickému deníku mluvčí DIAMO Tomáš Indrei. S totožným záměrem provedlo DIAMO odběr vzorků z OVS i v listopadu 2024. K jejich otestování však nikdy nedošlo a vzorky byly vyhozeny.
Jaký je současný stav?
Podnik popsal i konkrétní rozsah letošního vrtání. „Letos v únoru a březnu bylo například provedeno sedm velkoobjemových vrtů rozmístěných v ose stěny, a to na základě žádosti ČIŽP v rámci řízení o uložení nápravních opatření se společností Ridera Bohemia,“ uvedl Indrei.
Rozsah zásahů je důležitý i pro posuzování současného stavu bariéry. Samotný počet vrtů a sond ještě neprokazuje, že se stěna jejich provedením poškodila nebo že kvůli nim ztratila svou funkčnost. Vyvolává ale otázku, jak byly jednotlivé zásahy následně zabezpečeny a zda se jejich případný kumulativní vliv nepromítá do dnešního stavu stěny.
Ekonomický deník se proto zeptal, zda s těmito zásahy souhlasila firma, která stěnu budovala. DIAMO zásahy odůvodňuje právem objednatele kontrolovat dílo. Z jeho odpovědi však není zřejmé, zda se toto oprávnění vztahuje také na opakované zásahy do již dokončených částí bezpečnostní konstrukce. „Objednateli přináleží právo provádět kontrolu prováděného díla a k tomuto výslovný souhlas zhotovitele nepotřebuje. O provádění zásahů byla společnost Ridera informována,“ odpověděl mluvčí.
Ridera nabízí garanci. Co se ale se stěnou mezitím dělo?
Ridera v září oznámila, že je v reakci na žádost DIAMA o ukončení soudních sporů připravena jednat také o smluvní garanci proti prohoření stěny, a to nad rámec původní smlouvy. Současně žádala omezení dalších výkopů a vrtů, které podle ní bariéru poškozují. Firma tak spojuje případnou dohodu nejen s odpovědností za své dílo, ale také s tím, jak se s ním dál zachází.
DIAMO jednání nevylučuje, chce však pokračovat v odborném zkoumání. „Samotná smluvní garance ale nemůže nahradit odborné posouzení skutečného stavu oddělovací stěny ani vyřešení sporných otázek týkajících se použitého materiálu,“ uvedl Indrei.
Zatímco spor o materiál použitý při stavbě stěny pokračuje, zůstává otevřená také otázka jejího současného stavu. Do konstrukce se opakovaně zasahovalo, báňský úřad řeší nepovolené výkopy a požaduje opravu poškození úložného místa. Zda a jak tyto zásahy ovlivnily funkčnost bezpečnostní bariéry, však z dosavadních vyjádření institucí není zřejmé.
