Jednání Spojených států s Ruskem o ukončení války na Ukrajině dostala nečekaný rozměr. Do rozhovorů vstoupil obchod za miliardy dolarů s ruským Lukoilem. Upozornil na to deník New York Times. Na jeho přípravě se podílejí lidé z podnikatelského okruhu Donalda Trumpa i významné blízkovýchodní skupiny.
Některé z nich přitom mají obchodní vazby na jeho hlavní vyjednavače. Proč se tedy ruská ropa objevila právě uprostřed rozhovorů o válce?
Putin otevřel téma ropné dohody v Kremlu
Jednání Trumpovy administrativy s Ruskem se podle zjištění The New York Times (NYT) rozšířila také na plánovanou mnohamiliardovou dohodu o ruských energetických aktivech. Týká se rozsáhlé sítě ropných polí, rafinerií a čerpacích stanic v různých zemích, které vlastní ruský energetický gigant Lukoil.
Nejde přitom o obchodní rozhovory oddělené od diplomacie. Dohoda podle NYT vzniká přímo v prostředí jednání o ukončení války na Ukrajině. Její uskutečnění navíc stále podmiňuje souhlas americké i ruské vlády.
Ruský prezident Vladimir Putin o možnosti obchodu hovořil s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. K jejich setkání v Kremlu došlo 5. září. Tři lidé obeznámení s jednáním uvedli, že právě Putin během schůzky dohodu zmínil.
Jeden ze zdrojů popsal také Putinovu motivaci. Ruský prezident podle něj navrhl obchod jako způsob, jak Rusům ukázat, že Rusko může obchodovat se Spojenými státy.
Witkoff a Kushner do Ruska cestovali opakovaně a jednali s Putinem. Podle lidí obeznámených s jejich přístupem věří, že možnost obnovení ekonomických vztahů se Západem může ruského prezidenta přimět ke kompromisu v otázce Ukrajiny.
Trumpova administrativa zároveň signalizovala ochotu uzavírat s Ruskem dohody ještě před samotným koncem války. Chce tak podle lidí obeznámených s jednáním ukázat vážný zájem o nové nastavení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou. Prodej aktiv Lukoilu je podle těchto lidí jedním z takových obchodů.
V čele skupiny stojí Trumpův podporovatel
O významnou část mezinárodních aktiv Lukoilu usiluje skupina vedená americkým miliardářem Toddem Boehlym. K ní se připojily také vlivné blízkovýchodní osobnosti a americká vláda.
Boehly je spolumajitelem baseballového týmu Los Angeles Dodgers. V prosinci 2025 věnoval 1 milion dolarů organizaci MAGA Inc., politickému akčnímu výboru podporujícímu Trumpa. Další milion dolarů poskytla Trumpově inauguraci jeho investiční společnost Eldridge Industries.
Americká vláda má podle očekávání získat v transakci podíl prostřednictvím U.S. International Development Finance Corporation, tedy DFC. Tato instituce investuje do zahraničních projektů a poskytuje jim úvěry.
Zástupce DFC uvedl, že případná dohoda s Lukoilem by podpořila závazky Trumpovy administrativy. Jde podle něj o posílení americké ekonomické bezpečnosti, prosazování americké zahraniční politiky a snížení cen energií pro běžné Američany.
Důležitá je přitom formulace „případná dohoda“. Transakce stále není dokončena a očekávané podíly nelze zaměňovat za hotový obchod.
Významný podíl má připadnout Kataru
Do připravované transakce má podle očekávání vstoupit také katarský konglomerát kontrolovaný bratry Mutazem al-Khayyatem a Ramezem al-Khayyatem, uvedly dále NYT.
Oba se zúčastnili Trumpovy inaugurace v roce 2025. Později navázali spolupráci s Jaredem Kushnerem a jeho manželkou Ivankou Trumpovou. Bratři al-Khayyatovi pomáhají financovat také miliardový projekt luxusního hotelového resortu na jihu Albánie.
Dalším významným účastníkem má být dle NYT investiční fond z Abú Zabí. Kontroluje jej šejk Tahnoon bin Zayed Al Nahyan, poradce Spojených arabských emirátů pro národní bezpečnost.
Tahnoon bin Zayed Al Nahyan zároveň kontroluje další fond. Ten získal významný podíl v kryptoměnové společnosti World Liberty, spojené s Trumpovou rodinou.
Připravovaná skupina tak zahrnuje amerického investora, americkou vládu a významné kapitálové skupiny z Blízkého východu. Někteří jejich představitelé mají současně obchodní vazby na osoby z Trumpova okruhu.
Z obchodu podle zdrojů nemají těžit Witkoff ani Kushner
Právě zde vznikají otázky kolem možného střetu zájmů. Zároveň však nelze zaměňovat samotné obchodní vazby za tvrzení o osobním finančním prospěchu amerických vyjednavačů.
Neexistuje žádný náznak, že by Jared Kushner nebo Steve Witkoff sami měli z připravované dohody profitovat. Pozornost se týká především propojení lidí kolem nich s účastníky plánované transakce.
The New York Times popsal několikaměsíční jednání na základě rozhovorů s osmi lidmi, kteří jsou s nimi obeznámeni. Všichni hovořili pod podmínkou anonymity. Důvodem byla citlivost probíhajících rozhovorů.
Informace tak přinášejí pohled na způsob, jakým Trumpova administrativa přistupuje k jednáním s Moskvou. Ekonomická dohoda se totiž objevila přímo v procesu, který má řešit budoucnost války na Ukrajině.
Trump tlačí také na otázku ruských rafinerií
Ropa se do širšího rámce americko-ruských jednání dostává v době sporů o útoky na energetickou infrastrukturu.
Donald Trump v září uvedl, že upozornil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je podle něj nutné zastavit útoky na ruské ropné rafinerie.
Ukrajina naopak navrhla, aby její partneři usilovali s Ruskem o vzájemnou dohodu o ukončení útoků na kritickou infrastrukturu.
Energetika se tak objevuje v obou rovinách současných rozhovorů. Řeší se jak možné ekonomické vztahy se samotným Ruskem, tak útoky na jeho energetickou infrastrukturu.
Miliardový obchod zatím není hotový
Přes rozsah připravované transakce je důležité zachovat její současný status. Dohoda zatím není uzavřena.
K jejímu uskutečnění je zapotřebí souhlas americké i ruské vlády. Stejně tak se u některých účastníků hovoří o očekávaných podílech, nikoli o podílech, které by již v rámci hotové transakce získali.
Jednání přitom podle zjištění The New York Times probíhají už několik měsíců. Do jejich přípravy vstoupili lidé z několika různých obchodních prostředí. Vedle Boehlyho skupiny jde o americkou vládu a blízkovýchodní kapitál.
Proč má být právě Lukoil součástí širšího přístupu k Rusku, naznačuje způsob, jakým Witkoff a Kushner podle zdrojů o jednání uvažují. Obnovení ekonomických vztahů se Západem má podle nich vytvořit tlak na Moskvu, aby přistoupila na kompromis ohledně Ukrajiny.
Ruská energetická aktiva se tak dostala přímo do diplomatických rozhovorů o válce. A právě spojení ropného obchodu, americké vlády, Trumpova podnikatelského okolí a jednání s Moskvou dává připravované dohodě její citlivý rozměr.
