Cvičné přesuny aliančních jednotek odhalily zásadní nedostatky v evropské dopravě. Od slabých mostů až po byrokratické průtahy na hranicích. Unijní představitelé varují, že bez rychlé logistiky nelze kontinent efektivně bránit. Modernizace stovek dopravních uzlů má zajistit, že se těžká technika dostane v případě konfliktu na místo určení bez zbytečných průtahů.
Na celém kontinentu existuje více než pět stovek míst, které potřebují modernizovat, aby mohly splňovat funkci „hlavních koridorů vojenské mobility“. „Nemůžeme bránit náš kontinent, pokud se po něm nedokážeme rychle pohybovat,“ varoval evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.
Komise odhaduje, že modernizace více než 500 projektů by v nadcházejících letech mohla stát přibližně 100 miliard eur (2,4 bilionu korun). Tzitzikostas uvedl, že 17 miliard eur (414,8 miliardy korun) by mělo pocházet z finančního nástroje pro propojení Evropy, fondu EU pro velké dopravní projekty.
Brusel očekává, že zbytek pomohou pokrýt další unijní fondy, vlády jednotlivých států, Evropská investiční banka a soukromí investoři.
Zpoždění na hranicích
Peníze jsou ale pouze jen jednou z překážek. Evropské armády také čelí různým pravidlům při překračování státních hranic. Tzitzikostas uvedl, že vojenské síly mohou čekat týdny na povolení k přesunu vojáků nebo vybavení z jedné země sedmadvacítky do druhé. Proto Komise navrhuje řešení, kterému říká „vojenský Schengen“. Myšlenka je jednoduchá. Armády by se měly po Evropě pohybovat snadněji, stejně jako lidé cestují po velké části Unie.
Zatímco plán by zavedl jasnější přeshraniční povolení, společné postupy a digitální systém, komisař si také přeje, aby kontinent do roku 2030 dokončil svá nejdůležitější infrastrukturní centra. Slabé stránky se projevují během vojenských cvičení.
Tzitzikostas popsal cvičení, při kterém se pokusila o přesun brigáda ze severoevropského přístavu směrem k východnímu křídlu Evropy. Problémy s infrastrukturou a pomalé povolování proměnily cestu v proces, který trval měsíce.
Máme zpoždění
Evropský komisař také poukázal na americké vojenské cvičení, kdy se americké jednotky přesouvaly z Portugalska směrem k pobaltským státům. Do problémů se dostaly v Pyrenejích, protože některé mosty neměly požadovanou nosnost. Proto evropská exekutiva chce vytipovat několik stovek mostů, tunelů, železničních tras a přístavů, které je potřeba modernizovat.
Řecký ministr obrany Nikos Dendias prohlásil, že Evropa žila minulé dekády v přesvědčení, že není potřeba ve větší míře investovat do vlastní obranné infrastruktury. „Máme zpoždění, takže musíme jednat velmi, velmi rychle,“ řekl.
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius varoval, že samotná infrastruktura problém nevyřeší. Evropa potřebuje také dostatek nákladních automobilů, vlaků a dalších logistických kapacit k přesunu velkého množství vojáků a vybavení.
Kubilius uvedl, že brigáda, která má pět tisíc členů, vytvoří na silnici konvoj dlouhý až 12 kilometrů. „Bitvy vyhrává pěchota, války vyhrává logistika,“ řekl. Použil citát amerického generála Johna Pershinga.
Ochrana dopravní infrastruktury
Klíčové dopravní stavby představují další výzvu. Evropa je musí bránit. Železnice, přístavy a mosty, které pomáhají armádám s přesunem, by se během vojenského konfliktu staly důležitými cíli. Kubilius poukázal na Ukrajinu, kde ruské útoky opakovaně míří na klíčovou dopravní i energetickou infrastrukturu. Do budoucna bude nezbytné tyto civilní cíle ochránit například před útoky dronů.
Plány se vztahují také na budování nových tras ve východní Evropě. Tzitzikostas hovořil o dopravním koridoru spojujícím Řecko s Bulharskem a Rumunskem. Odtud může trasa pokračovat směrem na Moldavsko a na Ukrajinu. A zároveň by se spojila se střední Evropou. Modernizace silnic a železnic by také pomohla zlepšit obchod a každodenní dopravu mezi jihovýchodní a střední Evropou.
