Souběžně s komunálními volbami se uskuteční 19 referend o výstavbě větrných elektráren. Lidé mohou rozhodovat o desítkách nových turbín s celkovým výkonem 450 megawattů. Dosavadní větrnou kapacitu u nás by to tak mohlo více než zdvojnásobit. Vyplývá to z analýzy Svazu moderní energetiky.
V referendech, která se uskuteční společně s volbami do obecních zastupitelstev 9. a 10. října, se bude rozhodovat o až 81 nových turbínách o celkovém výkonu 450 megawattů (MW). To by znamenalo více než zdvojnásobení dosavadní větrné kapacity v Česku a elektřinu pro zhruba 400 000 domácností. V současnosti se v ČR provozuje zhruba 220 větrných elektráren s výkonem 380 MW.
Dosud se v Česku uskutečnilo 84 hlasování. V nich se pro výstavbu větrných elektráren vyslovila zhruba třetina obcí, kde se referenda konala. Zájem o tato hlasování přitom v posledních letech výrazně roste.
Rok 2026 láme rekordy v počtu hlasování
Mezi lety 2006 a 2022 se v ČR konalo v průměru jedno až dvě referenda ročně. Rok 2026 je nyní s 30 hlasováními rekordní. Spolu s aktuálně plánovanými referendy letos počet hlasování překoná 100.
Největší počet referend se nyní uskuteční ve Středočeském kraji. Hlasovat se bude v obcích Petrovice na Rakovnicku, Petroupim, Soběhrdy, Teplýšovice na Benešovsku a Kačice na Kladensku.
Kde všude se bude hlasovat
Čtyři hlasování jsou na programu na Svitavsku v Pardubickém kraji, konkrétně v obcích Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč a Sklené. V Moravskoslezském kraji půjde o tři obce na Bruntálsku, a to Horní Benešov, Staré Heřminovy a Zátor. Na Plzeňsku mohou o elektrárnách hlasovat obyvatelé Kralovic, Žihle v okrese Plzeň-sever a Měčína na Klatovsku.
V Jihočeském kraji se referenda uskuteční v Radeníně a Šebířově na Táborsku. Hlasovat se bude také v Cítolibech na Lounsku v Ústeckém kraji a v Bystré nad Jizerou na Semilsku v Libereckém kraji.
Klíčem k úspěchu je otevřená komunikace
Podle energetických expertů se v minulosti ukázalo, že pro úspěch referenda je klíčová včasná a otevřená komunikace o reálných dopadech projektů. „Zkušenosti z obcí potvrzují, že základem úspěšného referenda je otevřená komunikace investora s občany od prvního dne. Lidé potřebují přesně vědět počet a výšku elektráren a co projekt přinese obci. Pokud investor nabídne garantovaný roční příspěvek do rozpočtu na investice a levnější elektřinu, vnímání projektu se výrazně mění,“ řekl expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.
Například v Kačici na Kladensku probíhala podle místostarostky obce Daniely Veselské veřejná projednávání a poté oficiální anketa, v níž se většina hlasujících rozhodla pro výstavbu. Vedení obce podepsalo s investorem smlouvu a projekt se začal plánovat, ale část obyvatel vytvořila petici a chtěla vyhlásit referendum.
Obavy obyvatel i reakce zastánců
„Naše zastupitelstvo tomu vyhovělo. Osobně vnímám, že větrné elektrárny mohou přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce,“ řekla místostarostka. Kritici záměrů často zmiňují obavy obyvatel z hluku, narušení krajinného rázu nebo poklesu cen nemovitostí. V debatách a peticích někteří místní argumentují také dopady na okolní ekosystémy, například rušením dravců nebo likvidací chráněných mravenišť.
Svaz moderní energetiky s těmito výhradami nesouhlasí. „Větrné elektrárny stojí v Česku už přes 20 let a jejich reálný provoz ukazuje, že s nimi lze bez problémů existovat. Vidíme to právě v obcích, kde už elektrárny fungují. Lidé tam nemají obavy z hluku, obavy o zdraví zvířat se nepotvrdily a krajina zničena nebyla,“ uvedl Ander.
Loni prošly větrníky v osmi obcích
Pro větné elektrárny se loni vyslovila většina obyvatel osmi obcí, kde se konala spolu s parlamentními volbami místní referenda. Celkem se o větrnících loni rozhodovalo v osmnácti obcích Česka.
Referenda o větrných elektrárnách v roce 2025
| kraj | obec (okres) | výsledek | investor, rozsah |
| Moravskoslezský | Čaková (Bruntál) | NE | |
| Jihočeský | Mišovíce (Písek) | ANO | ČEZ, 2 až 3 ks |
| Jihočeský | Peč (Jind. Hradec) | NE | |
| Plzeňský | Jarov (Plzeň-jih) | ANO | |
| Liberecký | Jindřichovice pod Smrkem (Liberec) | ANO | W.E.B. Větrná energie (1 ks, až 7,5 MW) |
| Středočeský | Mšené Žehrovice (Rakovník) | NE | |
| Středočeský | Krakov (Rakovník) | ANO | |
| Středočeský | Řisuty (Kladno) | NE | |
| Vysočina | Nové Dvory (Ždár n.S.) | NE | |
| Vysočina | Polná (Jihlava) | NE | WEB Větrná energie a Pražská energetika |
| Vysočina | Černovice (Pelhřimov) | NE | |
| Vysočina | Věžnička (Jihlava) | ANO | energet. společenství |
| Vysočina | Stonařov (Jihlava) | ANO | |
| Vysočina | Menhartice (Třebíč) | ANO | Redwood Capital, 5 ks |
| Olomoucký | Velká Kraš (Jeseník) | NE | VTE Jeseník, 8x 6,2 MW |
| Olomoucký | Kobylá n. V. (Jeseník) | NE | viz výše |
| Olomoucký | Bernartice (Jeseník) | NE | viz výše |
| Olomoucký | Domašov u Šternberka | ANO | Meridian Nová Energie, 3x 6,2 MW |
Při pohledu na souhrn výsledků, který sestavilo České sdružení pro větrnou energii (ČSVE), překvapí jeden shodný prvek. Kladně se k větrníkům vyjádřily spíše menší obce, ve kterých se referenda účastnilo méně než 200 lidí. Ve větších obcích naopak převážily nesouhlasné postoje.
Na jednoznačný odpor narazil velký projekt, za kterým stála firma VTE Jeseník ze skupiny Micronix. Ta chtěla u obcí Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš na Jesenicku postavit osm větrníků o celkovém výkonu 49,6 megawattu. Proti záměru se ve zmíněných obcích vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících.
