Americký prezident Donald Trump odmítl íránský plán, který měl během sedmi dnů vést k otevření Hormuzského průlivu a obnovení jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Írán za otevření jedné z nejdůležitějších tras světového obchodu s energiemi požadoval mimo jiné zrušení americké blokády svých přístavů, uvolnění sankcí na prodej ropy a rozmrazení miliard dolarů íránských aktiv. Trump tvrdí, že Spojené státy mají nad průlivem „naprostou kontrolu“.
„Dali nám návrh, ale já jsem ho odmítl,“ potvrdil Trump v sobotu novinářům před Bílým domem. Podle prezidenta chce Írán dohodu uzavřít proto, že se dostal do obtížné situace.
Trump zároveň zopakoval svůj požadavek, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Právě íránský jaderný program uvádějí Spojené státy jako jeden z hlavních důvodů konfliktu, který začal 28. února americkými a izraelskými útoky na Írán.
Americký prezident spor doprovodil i dalším provokativním gestem. Na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu oblasti, na níž je Hormuzský průliv označen jako „Trumpova úžina“. Trump už dříve tvrdil, že strategická vodní cesta je pod kontrolou Spojených států.
Írán nabídl otevření průlivu během týdne
Sedmidenní plán představil v New Yorku íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán jej podle něj předal Spojeným státům prostřednictvím Kataru.
„Sedmidenní lhůta začne běžet, jakmile Spojené státy tento plán přijmou,“ uvedl Arakčí. První kroky měly podle něj zabrat čtyři až pět dní, šestý den měl být otevřen Hormuzský průliv a sedmý den měla začít jednání mezi Spojenými státy a Íránem o konečné dohodě, včetně íránského jaderného programu.
Arakčí se tento týden v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN setkal s americkým vyjednávačem Stevem Witkoffem. Kontakty mezi oběma stranami zprostředkovává především Katar.
Íránský ministr tvrdil, že Teherán je připraven začít plán plnit okamžitě poté, co jej Washington přijme.
Ve hře jsou ropa, sankce i miliardy dolarů
Íránská nabídka má výrazný ekonomický rozměr. Washington by podle plánu zrušil námořní blokádu íránských přístavů a umožnil prodej íránské ropy. Uvolněna by měla být také zmrazená íránská aktiva v hodnotě nejméně 12 miliard dolarů. Součástí dohody mělo být zastavení bojů v regionu.
Teherán by na oplátku otevřel Hormuzský průliv.
Ten patří k nejcitlivějším místům světového energetického trhu. Před začátkem války jím procházela zhruba pětina světového obchodu s ropou a plynem. Omezení provozu průlivem proto ovlivňuje ceny energií daleko za hranicemi Blízkého východu.
Právě možnost otevření Hormuzu v posledních dnech ovlivňovala také ropný trh. Cena severomořské ropy Brent tento týden klesla pod 100 dolarů za barel mimo jiné díky lepším vyhlídkám na dodávky z Blízkého východu.
Trump nevěří, že Írán podmínky splní
Podle amerického deníku The Wall Street Journal Trump pochybuje, že by Írán podmínky případné dohody skutečně dodržel. Americký prezident měl svým spolupracovníkům také říct, že považuje za pravděpodobné obnovení amerického bombardování Íránu po listopadových volbách do Kongresu.
Postoj Washingtonu je v posledních dnech tvrdý i v ekonomické oblasti. Trump vyzval k další ekonomické izolaci Íránu a jeho administrativa pokračuje v tlaku na íránské příjmy z vývozu ropy.
Francie mezitím podle diplomatických zdrojů připravuje návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN podporující svobodu plavby Hormuzským průlivem. Dokument má zdůraznit význam této trasy pro světovou energetickou i potravinovou bezpečnost.
Teherán tvrdí, že Washingtonu nevěří
Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím obvinil Spojené státy z odpovědnosti za současnou situaci v Hormuzském průlivu. V rozhovoru s katarskou televizí Al-Džazíra uvedl, že Teherán už Washingtonu jako partnerovi při jednání nedůvěřuje.
Podle Pezeškjána tuto důvěru podkopaly opakované vojenské útoky po předchozích jednáních. Zároveň potvrdil, že Katar a Pákistán nadále zprostředkovávají komunikaci mezi oběma zeměmi.
Íránský plán navazuje na červnové memorandum mezi Washingtonem a Teheránem, které rovněž počítalo s obnovením dopravy Hormuzským průlivem a následnými jednáními. Dohoda se ale během několika týdnů rozpadla kvůli sporům o pravidla pro plavbu průlivem a obnoveným vojenským útokům.
