Česko má nový strategický dokument zaměřený na obchod s lidmi. Při bližším pohledu ukazuje, kde stát vidí největší problémy: u dětí, pracovního vykořisťování a stále častěji také v online prostředí. Nová Národní strategie boje proti obchodování s lidmi na období 2026–2031 zároveň počítá s úpravou systému péče o dětské oběti.
Jedna část plánu přitom ukazuje na problém, který dosud nebylo snadné řešit. Který?
Obchodování s lidmi patří podle této strategie mezi nejzávažnější formy organizovaného zločinu a závažné porušování základních práv, svobod a lidské důstojnosti. Zahrnuje pracovní a sexuální vykořisťování, nucenou trestnou činnost, nucené sňatky i další formy zneužívání.
Tato trestná činnost se zároveň přizpůsobuje změnám ve společnosti. Roli hraje globalizace pracovního trhu, rostoucí mobilita obyvatel, bezpečnostní rizika a především digitální technologie.
Právě digitalizace podle dokumentu výrazně mění způsob, jakým pachatelé oběti vyhledávají, kontrolují a vykořisťují.
Fyzické násilí navíc stále častěji nahrazují nebo kombinují s méně nápadnými formami psychologického nátlaku a kontroly. Pachatelé využívají manipulaci, zranitelnost, závislost a informační nerovnováhu.
Internet přináší další komplikaci. Digitální platformy a komunikační technologie usnadňují nábor obětí, jejich kontrolu i samotné vykořisťování. Současně však ztěžují odhalování trestné činnosti.
Technologie přitom podle zmíněné strategie nepředstavují pouze riziko. Mohou pomáhat také při prevenci, identifikaci obětí a odhalování trestné činnosti. Dokument proto počítá s jejich systematickým a koordinovaným využíváním.
Děti představují jednu z nejcitlivějších oblastí
Zvláštní pozornost se věnuje obchodování s dětmi. Děti mají zvýšenou míru zranitelnosti nejen kvůli věku. Roli hrají také jejich sociální, rodinné a institucionální podmínky.
Vyššímu riziku čelí zejména děti ze sociálně vyloučeného prostředí, děti bez stabilního rodinného zázemí včetně dětí v ústavní péči, nezletilí cizinci a další ohrožené skupiny.
Důležitým zdrojem poznatků se stal výzkumný projekt „Komplexní přístup k prevenci a potírání obchodování s dětmi“. Probíhal v letech 2022 až 2025 v rámci Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2022–2027. Projekt realizovalo konsorcium ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú., a Univerzity Karlovy.
Výzkumníci vytvořili například studii o situaci v oblasti obchodování s dětmi v České republice, metodiku identifikace a pomoci dětským obětem, vzdělávací program i preventivní a informační materiály.
Výsledky projektu zároveň ukázaly, že obchodování s dětmi se stále výrazněji přesouvá do online prostředí. Poukázaly také na potřebu cíleného, systematického přístupu zaměřeného přímo na dítě.
Stát chce upravit systém péče o dětské oběti
Právě na tyto poznatky navazuje první konkrétní úkol popsaný v národní strategii: „Vytvoření specifických postupů pro cílovou skupinu obětí obchodování s dětmi a jejich zařazení do systému péče o ohrožené děti.“
Stát přitom nechce vytvářet úplně nový samostatný program. Dětské oběti totiž na rozdíl od těch dospělých spadají do kategorie týraných a zneužívaných dětí. Pro tuto skupinu už existuje poměrně rozsáhlá síť odborných služeb.
Plán proto počítá s úpravou systému poskytovaných služeb tak, aby dokázal reagovat na identifikaci dětských obětí obchodování s lidmi a na jejich následné potřeby. Změna se má týkat také procesních a koordinačních mechanismů. Současně se mají vytipovat subjekty a organizace, které se na tuto skupinu dětí specializují.
Jejich úkolem bude poskytovat dětem krizovou intervenci a podle aktuální potřeby také další služby. Patří mezi ně psychosociální pomoc, bezpečné ubytování, zdravotní a psychologická péče, právní pomoc nebo tlumočení.
Cíl je v dokumentu formulován poměrně přesně: zařadit specifické potřeby obětí obchodování s dětmi do systému péče o ohrožené děti.
Proč současný systém nestačí?
Důvod pro vytvoření tohoto úkolu se spojuje přímo s výsledky výzkumného projektu z let 2022 až 2025. Zjistilo se totiž, že stávající systém péče o ohrožené děti kvůli velmi nízkému počtu obětí tohoto typu trestné činnosti nedokáže dostatečně zohlednit jejich specifické potřeby.
Strategie proto nechce vytvářet paralelní systém. Místo toho má upravit ten existující. Právě tento princip je pro plán na období 2026–2031 zásadní. Dokument se nesnaží obsáhnout každé téma spojené s obchodováním s lidmi. Zaměřuje se na vybrané oblasti a na jejich průsečíky s dalšími politikami a strategiemi jednotlivých resortů.
Pracovní vykořisťování přibývá
Vedle dětí patří mezi hlavní priority obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování. Strategie uvádí, že v posledních letech dochází v České republice k viditelnému nárůstu případů této formy trestné činnosti.
Pracovní vykořisťování souvisí především s fungováním pracovního trhu. Dokument zmiňuje agenturní zaměstnávání, subdodavatelské řetězce a zaměstnávání zahraničních pracovníků.
Mezi typické projevy patří zneužívání ekonomické závislosti, nevyplácení nebo krácení mzdy, nepřiměřené srážky, zadlužování obětí a omezování jejich přístupu k právům.
Riziko se podle Strategie často týká lidí v nejistém postavení. Zvlášť zmiňuje cizince a pracovní migranty.
Téma zároveň přesahuje samotné obchodování s lidmi. Prolíná se s nelegálním zaměstnáváním, organizovaným zločinem, ochranou práv zaměstnanců a dalšími oblastmi, které primárně souvisejí s agendou Ministerstva práce a sociálních věcí. Proto se zdůrazňuje úzká meziresortní spolupráce.
Uprchlíci z Ukrajiny zůstávají sledovanou skupinou
Strategie se zabývá také lidmi prchajícími před ozbrojenými konflikty. Zvláštní pozornost věnuje uprchlíkům z Ukrajiny. Dokument uvádí, že v České republice dosud nebyly v této skupině potvrzeny případy obchodování s lidmi.
Současně ale upozorňuje, že jejich potenciální zranitelnost nelze přehlížet. Zdůrazňuje proto význam včasné prevence, systematické osvěty a koordinovaného postupu státních orgánů a dalších aktérů. Tyto kroky mají podle národní strategie pomoci minimalizovat budoucí rizika.
Tři priority na šest let
Strategie pro období 2026–2031 stanovuje tři hlavní prioritní oblasti. První je obchodování s dětmi. Druhou představuje obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování. Třetí oblast zahrnuje prevenci, vzdělávání, sběr dat a zlepšení péče o oběti obchodování s lidmi.
Dokument přitom navazuje na předchozí Národní strategii boje proti obchodování s lidmi v České republice na období 2020–2023.
Nový plán podle svých autorů vychází z vyhodnocení plnění toho předcházejícího. Zohledňuje identifikované rezervy i příklady dobré praxe a aktualizuje priority podle změn, ke kterým v této oblasti v posledních letech došlo. Současně zachovává kontinuitu v oblastech, které se podle dokumentu dlouhodobě osvědčily.
Česko je zdrojovou, tranzitní i cílovou zemí
Strategie označuje Českou republiku v kontextu obchodování s lidmi za zdrojovou, tranzitní i cílovou zemi. Situace v České republice podle dokumentu odpovídá trendům pozorovaným v dalších členských státech Evropské unie a je s nimi úzce propojena.
Známé formy vykořisťování přetrvávají. Patří mezi ně zejména pracovní a sexuální vykořisťování. Současně se ale jednotlivé formy mění, prolínají a rozšiřují o další způsoby zneužívání.
Strategie proto počítá s reakcí na vývoj, který přinášejí technologie, pracovní trh i proměna způsobů kontroly obětí.
Pomoc obětem má zajišťovat ministerstvo vnitra
Významnou součástí českého systému zůstává Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi, který realizuje Ministerstvo vnitra.
Program tvoří základ národního referenčního mechanismu. Identifikovaným obětem poskytuje komplexní podporu a ochranu. Patří sem bezpečné ubytování, psychosociální a právní pomoc nebo podpora při dobrovolném návratu do země původu.
Strategie počítá s pokračováním programu v letech 2026 až 2031. Současně předpokládá jeho další rozvoj s ohledem na aktuální potřeby a trendy.
Myslí se také na oběti a jejich zranitelnost
Zranitelnost podle strategie prostupuje všemi formami obchodování s lidmi. Pachatelé se zaměřují na lidi v nepříznivé sociální nebo ekonomické situaci, osoby se zdravotním postižením, lidi žijící v sociálně vyloučeném prostředí, děti a mládež, cizince a pracovní migranty.
Posilování odolnosti těchto skupin, jejich informovanosti a přístupu k účinné pomoci dokument označuje za jeden ze základních předpokladů prevence a včasné identifikace obětí.
Zároveň se počítá s přiměřeným zapojením cílových skupin nebo organizací, které je zastupují. U lidí se zdravotním postižením mají být opatření konzultována s organizacemi zastupujícími osoby s relevantním typem postižení.
U dětí má být podle povahy konkrétní aktivity zajištěna také jejich přiměřená participace. Dokument jako jednu z možností zmiňuje Mezirezortní koordinační skupinu pro prevenci násilí ve společnosti a spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.
Nejde jen o děti a pracovní trh
Strategie vyčleňuje prostor také pro obchodování s lidmi za účelem odběru orgánů a tkání. Česká republika podle dokumentu dlouhodobě disponuje kvalitním a transparentním transplantačním systémem. V posledních téměř dvou desetiletích zde nebyly zaznamenány případy této formy trestné činnosti.
Přesto chce stát dál udržovat vysoký standard prevence. Dokument proto zdůrazňuje odbornou připravenost zdravotnických pracovníků, informovanost veřejnosti a důvěru společnosti v transplantační systém u nás.
Bez spolupráce to nepůjde
Strategie zdůrazňuje také spolupráci mezi jednotlivými aktéry. Klíčovou roli podle dokumentu sehrává stát. Nezastupitelným partnerem jsou nestátní neziskové organizace a rostoucí význam má soukromý sektor, zejména v oblasti pracovního trhu a digitálního prostředí.
Právě posilování této spolupráce má podle strategie představovat jeden z předpokladů funkčního systému boje proti obchodování s lidmi.
Dokument zároveň upozorňuje, že řada souvisejících témat už spadá pod širší politiky a strategie jiných resortů. Proto je národní plán nepokrývá vyčerpávajícím způsobem. Soustřeďuje se na specifické průsečíky s problematikou obchodování s lidmi a na opatření s přidanou hodnotou.
Jak se bude plnění strategie kontrolovat?
Plnění strategie se nemá sledovat pouze na konci šestiletého období. Dokument počítá s monitorováním ve dvouletých intervalech a s každoročním stanovením priorit podle aktuálního vývoje.
Za tento proces odpovídá Meziresortní koordinační skupina pro oblast boje proti obchodování s lidmi, označovaná zkratkou MKS.
Na každé monitorovací období si MKS stanoví konkrétní aktuální prioritní cíle a opatření vztahující se k naplňování strategie. Harmonogram jednotlivých úkolů proto odpovídá období 2026–2031.
První úkol má jasný cíl i odpovědnost
U prvního konkrétního úkolu je stanovena také odpovědnost a způsob financování. Za úkol 1.1 odpovídá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Spolupracujícím subjektem má být Ministerstvo vnitra prostřednictvím MKS. Financování má zajistit rozpočet MPSV.
Indikátor splnění je rovněž jednoznačný: vstup nově vytvořených postupů v platnost. První konkrétní krok nové strategie míří na systém péče o děti.
