Ačkoliv evropské státy NATO uzavřely od začátku války na Ukrajině zbrojní zakázky za desítky bilionů korun, samotné peníze a zbraně podle vojenských velitelů stačit nemusejí. Na bezpečnostním summitu IISS v Praze zazněla závažná varování ohledně zanedbané alianční logistiky, nedostatku kapacit pro přepravu těžké techniky i zranitelnosti energetických síti.
Evropští odborníci na obranu se sešli v české metropoli a sdíleli jak pocit naléhavosti, tak obavy, zda bude samotná naléhavost stačit. Pokrok Evropy ve zbrojení je značný, avšak stále panují ve vyzbrojování kontinentu velké nedostatky. Takový je závěr pražského summitu o obraně britského think-tanku Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS), který se konal ve dnech 16. až 18. září.
Akce svedla dohromady vysoké vojenské velitele, vládní představitele a bezpečnostní analytiky. Debatovali o tom, v čem evropský kontinent, který horečně posiluje svou obranyschopnost, stále chybuje. U příležitosti summitu zveřejnil také IISS svou výroční zprávu.
Války se vyhrávají vojáky
Hlavní projev v koncertním sále pražského Obecního domu přednesl generál Carsten Breuer, nejvyšší představitel německých ozbrojených sil. Svůj projev zahájil citátem s lehkou nadsázkou. „Války se nevyhrávají spekulacemi. Války se vyhrávají vojáky,“ řekl. Poznamenal sice se suchým humorem, že tato slova nepocházejí od německých vojevůdců Clausewitze či Moltkeho, nýbrž z filmu Captain America: První Avenger. Nicméně sdělení bylo vážné.
Hlavní myšlenka generála Breuera se týkala času. Technologie podle něj vždy formovaly způsob vedení války, avšak tempo změn narušilo dosavadní vztah mezi strategií, technologiemi a plánovacími cykly. „Podle mého názoru začíná být strategie zastaralá už ve chvíli, kdy je podepsána,“ uvedl.
Technologie nesmí určovat strategii
Vyzval přítomné, aby odolali známému pokušení. „Musíme odolat pokušení nechat technologie, aby se staly strategií. Technologie nesmí určovat, co děláme. Naopak my musíme určit, co s technologiemi uděláme,“ řekl.
Situace na Ukrajině je podle něj lekcí i varováním. „Z Ukrajiny se musíme poučit.“ Učí se ale také Rusko. „Napodobují a přizpůsobují se. Inovují tak, aby čelili našim silným stránkám a obcházeli je,“ zdůraznil.
Klíčová je rychlost adaptace
Technologická převaha, varoval, není trvalá. Jeho závěr byl jednoznačný. Rychlost adaptace je nyní důležitější než kvalita jakékoli jednotlivé technologie. „Už nejde jen o to učit se rychleji. Jde o to uvést to, co jste se naučili, do praxe rychleji než váš protivník,“ vysvětlil. A žádná armáda, jak zdůraznil, to nedokáže zvládnout sama. „Jak bychom měli čelit hybridním hrozbám, když ne jako celá společnost?“
V letech 2022 až 2025 uzavřely evropské státy NATO výrobní smlouvy v hodnotě přesahující 358 miliard dolarů (7,6 bilionu korun). Jde o nárůst o 171 procent oproti 132 miliardám dolarů (2,8 bilionu korun) v období let 2018 až 2021. Z této celkové částky připadlo přibližně 63 procent, tedy více než 227 miliard dolarů (4,8 bilionu korun), evropským výrobcům.
Podíl amerických systémů činil 25 procent. Nejprudší relativní nárůst zaznamenaly jihokorejské společnosti, a to z 2,5 miliardy na více než 40 miliard dolarů (848 miliard korun).
Vyšší výdaje, chytřejší nákupy
Celkové vojenské výdaje evropských členů NATO dosahují v tomto roce přibližně 638 miliard dolarů (13,5 bilionu korun). To je v nominálním vyjádření o více než 90 procent více než před zahájením rozsáhlé ruské invaze v roce 2022. Evropští členové NATO vyčlenili v roce 2026 na investice 36,2 procenta svých obranných rozpočtů, zatímco v roce 2020 to bylo 24,8 procenta.
Nejvýraznější nárůst výroby byl zaznamenán v oblasti dělostřelectva a munice. Společná výrobní kapacita evropských zemí NATO pro 155mm dělostřelecké granáty vzrostla od února 2022 nejméně pětinásobně – z odhadovaných 300 000 až 400 000 kusů ročně na více než 1,6 milionu. Do roku 2030 by mohla dosáhnout 3,5 milionu kusů.
Varování týkající se logistiky
Jednání summitu věnované logistice NATO, kterému předsedal generálporučík ve výslužbě Thomas Beckett, se zabývalo otázkou, kterou příslušné materiály označují za politicky nejvíce opomíjený nedostatek evropské obrany.
Leigh Methodová, zástupkyně náměstka ministra obrany USA pro oblast logistického zabezpečení, popsala hlavní problém s neobvyklou přímočarostí. „Logistika naší aliance po několik desetiletí vycházela z předpokladu efektivity v době míru, volných námořních tras a velmi bezpečného, nenarušovaného týlového prostoru,“ uvedla. „To však dnes ani do budoucna rozhodně neplatí.“
Její hlavní sdělení bylo strategické. „Logistika již není pouhým podpůrným prvkem. Je to naše strategie v praxi,“ prohlásila. Důvěryhodnost odstrašování podle ní nyní závisí na třech faktorech: odolnosti průmyslové základny, ochraně zásobovacích tras a schopnosti udržet síly v bojeschopném stavu.
Rozhodující bitva se neodehraje na frontě
Hrozba podle ní nezačne na frontě. „První rozhodující bitva se neodehraje na frontové linii,“ uvedla. „Začne v našich komerčních námořních přístavech, u softwaru řídícího civilní železniční systémy a u městských elektrických sítí,“ doplnila.
Severoatlantické alianci nyní chybí dostatečné kapacity pro distribuci pohonných hmot na východní křídlo, kapacity pro zdravotnickou evakuaci v podmínkách války vysoké intenzity, prostředky pro strategickou a taktickou přepravu, kapacity pro železniční přepravu těžké techniky i mobilní mostní systémy.
Kolektivní úsilí
Generál Breuer se ve svém závěrečném vystoupení vrátil k otázce, co je největší výzvou pro evropskou obranu. Integrace technologií podle něj nebude tím nejtěžším úkolem. Tím nejtěžším bude posílení kolektivního úsilí.
„Musíme tento oříšek rozlousknout společně, jako tým, v rámci celé naší společnosti,“ varoval. Jako analogii uvedl proces vzniku jaderné ponorky. Ponorku postavil průmysl. Teorii vyvinuli vědci. Materiály zajistili dělníci. „Jsme v tom všichni společně. Nejen když stavíme ponorky, ale ve všem,“ prohlásil.
