Evropské země se po složitých vyjednáváních dohodly na novém harmonogramu a prodloužily sankce vůči ruským a běloruským subjektům o tři roky. Kompromisní dohoda velvyslanců však zároveň znamenala vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů – Ališera Usmanova a Michaila Fridmana. Proti tomuto rozhodnutí se rázně ohradil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Po týdnech sporů se země evropského bloku dohodly na zachování sankcí vůči Rusku na další tři roky. Kompromis však zároveň osvobozuje od sankčního režimu dva významné ruské miliardáře: Ališera Usmanova a Michaila Fridmana. Což vyvolalo ostrou kritiku Kyjeva.
Země sedmadvacítky se dohodly na změně harmonogramu obnovování sankcí vůči ruským a běloruským fyzickým i právnickým osobám. Unie dosud seznam obvykle aktualizovala každých šest měsíců, takže tříleté prodloužení představuje výrazný odklon od dosavadní praxe.
Kyjev: Je to nepřijatelné
Na dohodě se shodli velvyslanci všech 27 členských států ve Výboru stálých zástupců (COREPER), kde země EU jednají a připravují rozhodnutí předtím, než se dostanou na stůl ministrům. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha tento krok kritizoval s tím, že od doby, kdy byly na Usmanova a Fridmana uvaleny sankce, se nic nezměnilo.
„Vyškrtnutí ze seznamu je nepřijatelné. Vysílá Moskvě špatný signál v době, kdy je třeba tlak naopak zvyšovat,“ uvedl a vyzval k přísnějším sankcím a rozšíření seznamu sankcionovaných osob.
Složitá jednání
Dohoda přichází po téměř dvou týdnech intenzivních jednání. Velvyslanci se opakovaně scházeli, aby o sankcích diskutovali, a po každém kole konzultovali postup se svými vládami. Původní termín pro prodloužení opatření připadal na 15. září. Členské státy se však dohodly pouze na sedmidenním prodloužení do 22. září, čímž získaly více času na další jednání.
Největší spor se v posledních týdnech týkal Ališera Usmanova. Slovensko dlouhodobě prosazovalo jeho vyškrtnutí ze seznamu a tento měsíc se k němu připojila i Francie. Podle diplomatů citovaných agenturou Reuters usilovalo o vyškrtnutí Michaila Fridmana také Lucembursko.
Francouzští diplomaté údajně prosazovali Usmanovo vyškrtnutí poté, co se Francie ocitla pod tlakem Ázerbájdžánu kvůli nejméně dvěma zadrženým francouzským občanům. Baku tuto verzi odmítlo. Vysoce postavený ázerbájdžánský diplomat uvedl, že země podporuje vyškrtnutí Usmanova ze západních sankčních seznamů, ale nikdy nezasahovala do sankčních procesů EU či USA.
Francie veřejně nepotvrdila, že by o Usmanovo vyškrtnutí usilovala. Jeho ministerstvo zahraničí uvedlo pouze to, že se jedná o záležitost týkající se „národní bezpečnosti“.
Jeden z nejbohatších Rusů
Usmanov, který se podle žebříčku Bloomberg Billionaires Index letos zařadil mezi nejbohatší lidi v Rusku s odhadovaným majetkem 16,6 miliardy dolarů (352 miliard korun), získal značnou část svého bohatství v odvětví těžby a hutnictví. Vlastní také podíly ve společnostech působících v oblasti telekomunikací a internetu a rovněž v ruském obchodním deníku Kommersant.
Lucembursko svůj postoj k Fridmanovi odůvodňuje jinak. Podle diplomatů země argumentovala tím, že ponechání sankcí pouze vůči Fridmanovi by mohlo oslabit její pozici v arbitrážním řízení, v němž tento rusdký podnikatel po Lucembursku požaduje odškodné ve výši 16 miliard dolarů za ztráty, které podle něj vznikly v důsledku západních sankcí a zmrazení jeho majetku.
Fridman spoluzaložil skupinu Alfa Group a banku Alfa-Bank a patří k nejbohatším ruským podnikatelům. Stejně jako Usmanov napadl své zařazení na sankční seznam u evropských soudů.
Úzké vazby na Putina
EU uvalila sankce na oba muže v roce 2022. Tehdy uvedla, že Usmanov má „obzvláště úzké vazby“ na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Evropský sankční seznam v současné době zahrnuje více než šest tisíc fyzických a právnických osob. Opatření zahrnují zmrazení majetku a zákazy cestování a týkají se osob a organizací, které EU obviňuje z toho, že přispívají k podkopávání územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
