Čas nás tlačí, dodavatele nových plynových elektráren či jiných záložních zdrojů vybereme co možná nejrychleji. Takový byl záměr ministerstva průmyslu a obchodu a správce přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Jenže soutěž začíná drhnout. Ministerstvo změnilo pravidla kapacitního mechanismu a termín podání nabídek se odkládá o dva měsíce.

Termín předběžného posouzení nabídek investorů na provozování záložních zdrojů měl vypršet v neděli 20. září, ale nestalo se tak. ČEPS na žádost ministerstva průmyslu termín posunul na 18. listopadu. V polovině října má ministerstvo vedené Karlem Havlíčkem (ANO) zveřejnit změny týkající se fungování takzvaných kapacitních mechanismů. Tedy státní podpory pro flexibilní zdroje energie, které dodají do sítě chybějící výkon – typicky v zimě nebo během ranní a večerní špičky.

Dvojí úprava pravidel soutěže

Podle vyjádření společnosti ČEPS mají tyto změny reagovat na současnou situaci na trhu s energetickými zařízeními – stačí zde připomenout dlouhé čekací lhůty na plynové turbíny. Diskuse se také vede o možnostech rozšíření konkurence poskytovatelů kapacitního mechanismu. Podle zdroje z prostředí české energetiky je pravděpodobný posun začátku platnost hlavní části podpory z roku 2032 na rok 2033.

První balík úprav v podmínkách aukce státní podpory záložních zdrojů proběhl již v minulém týdnu. Podle oznámení na webu společnosti ČEPS se týkal hlavně technických detailů. Třeba čestného prohlášení k provozní a investiční podpoře pro zdroje, které ještě nemají licenci k výrobě elektřiny. Další úpravy zahrnují zohlednění délky patnáctiminutového obchodního intervalu do výpočtu vyrovnávací částky či zpřesnění pravidel pro použití nabídkového stropu u stávajících elektráren.

Dvě roční soutěže a jedna 15letá

Soutěž, kterou vyhlásil ČEPS v polovině srpna, je rozdělena na tři části. První z nich se týká poskytování služby v období od listopadu 2030 do října 2031, druhá v následujícím roce. Hlavní soutěž se týká období od listopadu 2032 a pokrývá období 15 let. Cílem je poskytnout investorům dostatek času k výstavbě nových energetických zdrojů. Ale i tak se při délce povolovacích řízení, výstavby a dodacích lhůtách plynových turbín může jednat o náročnou výzvu.

Podmínky soutěže otevírají cestu k účasti různým technologiím. Podle evropských pravidel však podpořené zdroje nesmějí produkovat více než 550 gramů oxidu uhličitého na vyrobenou kilowatthodinu elektrické energie. To fakticky vyřazuje ze soutěže uhelné elektrárny, ale také naftové agregáty. Účastnit se naopak mohou zařízení, které dokážou „na povel“ snížit odběr elektřiny ze sítě, a také uskladňovací zařízení typu velkých bateriových úložišť.

Zadarmo to nebude

Evropská komise schválila pravidla české státní podpory pro kapacitní mechanismy v polovině července. Cílem je zajistit dostatek dostupného elektrárenského výkonu v době po očekávaném odstavení uhelných elektráren z provozu. „Jedná se o první kapacitní mechanismus schválený podle rámce Dohody o čistém průmyslu, který Komise přijala v červnu 2025,“ uvedla Komise.

Nebude to ovšem zadarmo. Kapacitní mechanismus během patnáctiletého období vyjde na 75 až 150 miliard korun – v závislosti na výsledku aukce. Podle unijních pravidel musí být nejméně 90 procent nákladů na kapacitní mechanismus naúčtováno spotřebitelům na základě jejich spotřeby během maximálně pěti procent hodin v roce, kdy je cena elektřiny nejvyšší.