Milionové výdaje, napjatá politická jednání a schodek státního rozpočtu, který se zapíše do historie jako druhý nejhlubší od vzniku samostatného Česka. Vláda zítra pošle do Poslanecké sněmovny rozsáhlý balík změn. Některé z nich se týkají rozpočtu, jiné zasahují do sportu, lidských práv i fungování státních úřadů.
Co přesně se mění a proč návrh vyvolává tak silné reakce?
Tří miliardová úprava schodku státního rozpočtu
Vláda odesílá do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok. Verzi připravilo ministerstvo financí pod taktovkou Aleny Schillerové z hnutí ANO. Nejprve počítala s deficitem 389 miliard korun. Po koaličních jednáních se schodek snižuje zhruba o 3 miliardy. I přes tuto úpravu jde o druhý nejhlubší deficit v historii České republiky.
Ministerstvo financí plánovalo růst příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Současně očekávalo zvýšení výdajů o 6,2 procenta na 2,578 bilionu korun. Většina ministerstev měla dostat více peněz. Koalice ANO, SPD a Motoristů se nakonec shodla na snížení schodku o jednotky miliard. Kabinet zatím neupřesnil, které výdaje klesnou nebo zda se zvýší příjmy.
Dalších 20 miliard korun má stát ušetřit díky změnám, které se kvůli legislativním lhůtám nestihnou promítnout do schvalovaného schodku.
Meziroční růst deficitu kritizují opoziční strany i Národní rozpočtová rada. Podle nich je problém v tom, že Česko nečelí žádné mimořádné situaci a schodek pokrývá běžné výdaje státu.
Dopravní infrastruktura, výzkum a důchody na vládním stolu
Program dnešního jednání zahrnuje také rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, Státního fondu podpory investic a rozpočet určený na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Vláda zároveň oznamuje parametry růstu důchodů a řeší platby státu za státní pojištěnce.
Kabinet projednává i národní akční plán adaptace na změnu klimatu do roku 2030. Dalším bodem je materiál o využití nízkouhlíkových vodíkových technologií k rozvoji flexibility energetiky. Ministr vnitra předkládá analýzu odposlechů, záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí podle trestního řádu za uplynulý rok. Ministři řeší také akční plán pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci s Itálií do roku 2030.
Novela zákona o podpoře sportu rozšiřuje pravomoci výboru
Novela zákona o podpoře sportu rozšiřuje působnost Antidopingového výboru České republiky. Podle předkládací zprávy má úprava vytvořit pevný právní rámec, který zajistí čtyři pilíře prevence negativních jevů ve sportu. Jde o boj proti dopingu, manipulaci se sportovními soutěžemi, ochranu bezpečného a respektujícího prostředí a prevenci diváckého násilí.
Návrh označuje svěření této problematiky antidopingovému výboru za ekonomicky i organizačně efektivní. V textu stojí: „Navrhované řešení odstraní současnou roztříštěnost aktivit, umožní sjednocení metodických postupů, vzdělávacích programů a preventivních opatření a posílí koordinaci mezi jednotlivými aktéry sportovního prostředí.“
Hromadné rezignace expertů kvůli přesunu lidskoprávní agendy
Vláda se zabývá také úpravami statutů rad vlády pro nestátní neziskové organizace, pro lidská práva, pro rovnost žen a mužů, pro osoby se zdravotním postižením, pro záležitosti romské menšiny a pro národnostní menšiny. Od července se lidskoprávní a protidrogová agenda přesunula z úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Spolu s ní se přesunulo i zázemí osmi příslušných rad.
Tento krok vyvolal vlnu odchodů. Výpověď podalo zhruba pět desítek expertů a expertek, což podle odhadů představuje asi třetinu celkového počtu. Rezignace se týkají týmů, které se dlouhodobě věnovaly lidskoprávní problematice.
Rozpočet na výzkum, vývoj a inovace čeká navýšení
Rozpočet určený na výzkum, vývoj a inovace by se měl příští rok zvýšit o zhruba dvě miliardy korun. Celková částka by tak dosáhla přibližně 45 miliard korun. Informaci poskytla Miluše Trefancová z ministerstva průmyslu a obchodu.
Navýšení odpovídá návrhu, který v pondělí předloží vládě ministr průmyslu a obchodu a zároveň předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček (ANO). Stejnou částku uvedlo ve svém návrhu také ministerstvo financí. Rada pro výzkum, vývoj a inovace přitom původně navrhovala pro rok 2027 rozpočet ve výši 46,9 miliardy korun, tedy zhruba o dvě miliardy vyšší.
Trefancová uvedla, že u některých programů a veřejných soutěží se navrhlo omezení alokací. U jiných se počítá s ukončením financování. Podle ní je rozpočet nastaven tak, aby se už v roce 2027 maximálně využily nároky nespotřebovaných výdajů jednotlivých kapitol. „Rozpočet je navržen tak, aby se maximálně zapojily nároky nespotřebovaných výdajů jednotlivých kapitol již v roce 2027,“ uvedla.
Dotační poradci upozorňují na pokles po započtení evropských zdrojů
Společnost enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství, upozornila, že návrh rozpočtu sice počítá s částkou o dvě miliardy vyšší než letos, ale po započtení prostředků z Evropské unie a dalších zahraničních zdrojů by rozpočet v meziročním srovnání klesl. Podle jejich výpočtů by se snížil z 52,5 miliardy korun v tomto roce na zhruba 51 miliard korun v roce následujícím.
Enovation zároveň uvedla, že podíl národních výdajů na výzkum, vývoj a inovace na celkových výdajích státního rozpočtu dlouhodobě klesá. Od roku 2018 se snížil přibližně o třetinu, z 2,55 procenta na zhruba 1,74 procenta.
