Umělá inteligence podle zakladatele společnosti Innovation Week Lukáše Sedláčka není další technologickou módou. Může zásadně proměnit způsob, jakým se bojuje, pracuje nebo řídí stát. Jenže technologie postupuje rychleji než státní procesy a pravidla.
Sedláček proto na konferenci Ekonomického deníku upozornil na riziko, že Česko může podobně jako v minulosti u dronů propásnout začátek dalšího velkého technologického posunu.
Umělá inteligence není další bublina
Lukáš Sedláček přišel na konferenci Ekonomického deníku Nová éra inteligence, člověk, stroje a kvantum s trochu jinou perspektivou než čistě akademičtí nebo vojenští hosté.
Technologie sleduje také dlouhodobě. Na začátku svého vystoupení připomněl, že dříve pracoval na ministerstvu obrany v oblasti strategického plánování. Nyní už 11 let vede Innovation Week, který označil za událost zaměřenou na AI, inovace a technologie ve střední Evropě.
A právě dlouhodobé sledování vývoje podle něj ukazuje, že současný nástup umělé inteligence není možné odbýt jako další technologickou módu. „Není to další bublina,“ zdůraznil.
Současně ale Sedláček připouští, že v některých oblastech může být AI přeceňována. To ale podle něj nic nemění na jejím potenciálu. Umělá inteligence podle něj radikálně mění taktiku na bojišti i možnosti analýzy dat.
Právě proto považuje za důležité, aby Česká republika vývoj sledovala včas. Ne až ve chvíli, kdy už bude technologie běžně nasazená jinde.
Nesmíme znovu propásnout začátek
Lukáš Sedláček spojil téma umělé inteligence také s vývojem bezpilotních technologií. Podle něj existuje riziko, že se zopakuje situace, kdy se technologický trend začne rozvíjet mimo Česko a domácí prostředí ho začne dohánět až později.
„Bylo by skvělé, kdybychom jako Česká republika byli co nejvíc napřed, aby nám to neuniklo jako kdysi dronová technologie od počátku.“
Právě to je jeden z důvodů, proč podle vlastních slov Innovation Week v Praze dlouhodobě organizuje jednu z největších evropských akcí, zaměřených na inovace a AI. Téma AI se tam objevovalo už od roku 2015. Sedláček tehdy podle svých slov viděl, že půjde o jeden z technologických zvratů budoucnosti. A vývoj podle něj jeho tehdejší odhad potvrzuje.
Na letošním Innovation Weeku proto podle Sedláčka nemají chybět ani humanoidní roboti. Zmínil 12 typů robotů, kteří se mají na akci představit.
Kvantové strojové učení může otevřít další úroveň
Sedláček ale nezůstal pouze u současné podoby umělé inteligence. Za zvlášť zajímavou oblast označil kvantové strojové učení. Vývoj podle něj může představovat další úroveň práce s umělou inteligencí a analýzou dat.
Zmínil také pokračující výzkum, který spojil s programem amerického ministerstva obrany DARPA a časovým horizontem do roku 2027. Následně hovořil o operačním a později taktickém využití. Právě tady se jeho pohled propojil s vystoupením Jana Kočího z Institutu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci.
Ten upozornil, že kvantové počítače už existují, ale jejich využití je zatím omezené na specifické typy úloh. Kvantový počítač podle něj není univerzální náhradou běžného počítače. U strojového učení však může být situace zajímavější.
Kočí uvedl, že výpočty spojené se strojovým učením jsou velmi náročné na výpočetní výkon. Kvantové strojové učení by podle něj mohlo některé náročné výpočty výrazně zrychlit. Zároveň ale zdůraznil, že jsme stále na začátku a bude potřeba hledat nové algoritmy i nové způsoby využití kvantových počítačů.
Výsledkem proto podle něj může být kombinace klasických a kvantových výpočtů.
Největší problém? Technologie běží rychleji než stát
Sedláček se následně přesunul od technologického vývoje ke státu. A tady už byl podstatně méně optimistický. Na otázku, zda může stát využít AI tak, aby byl rychlejší, efektivnější a levnější, odpověděl skepticky. Problém podle něj spočívá v tom, že státní procesy nedokážou držet krok s rychlostí technologického vývoje.
Sedláček přitom upozornil, že nejde jen o Českou republiku. Podobné problémy podle něj existují také v zahraničí. Současně je obtížné očekávat, že se v nových technologiích budou dokonale orientovat všichni lidé, kteří rozhodují o jejich využití. „Máme občas zároveň domnění, že ti lidi nahoře to všechno řeší a umí.“
Podle Sedláčka je ale realita složitější. Technologie jako AI nebo kvantová mechanika jsou pro běžného člověka obtížné. Pro politiky a další lidi ve veřejných funkcích to platí dvojnásob. Ti přitom musí řešit řadu dalších úkolů.
Ani OSN podle Sedláčka neměla AI dlouho skutečně podchycenou
Jako konkrétní příklad uvedl Sedláček zkušenost z prostředí Organizace spojených národů. Minulý rok podle svých slov pozval na Innovation Week ředitele divize zpráv a médií OSN z New Yorku. Ten měl být podle Sedláčka odpovědný také za vytvoření AI sekce v rámci OSN.
Sedláček přitom očekával, že OSN už bude mít problematiku AI několik let podchycenou. Podle jeho popisu však realita taková nebyla. Zmíněný představitel podle něj dostal úkol vytvořit strategii OSN pro AI až relativně krátce předtím. Sedláček tím nechtěl tvrdit, že se nic neděje. Naopak. Jeho pointa byla jiná.
Instituce po celém světě se stále snaží najít způsob, jak na rychlý rozvoj AI reagovat. Právě proto považuje za důležité, že se o tématu diskutuje už nyní.
Estonsko ukazuje jinou cestu. Stát chce využívat AI a AI agenty
Sedláček v této souvislosti zmínil také konferenci CEAI Summit v Praze, které se podle svých slov účastnil krátce před konferencí Ekonomického deníku. Konference se podle něj zabývala mimo jiné myšlenkou, aby se země střední a východní Evropy staly určitým AI centrem pro Evropu.
Zaujal ho příspěvek z Estonska. Tato země podle Sedláčka pracuje na další digitalizaci státní správy a na využívání AI agentů. Cílem má být také propojení těchto nástrojů do širšího systému státní správy.
Sedláček v tom vidí potenciál i pro další evropské země. Česko podle něj nemusí pouze přebírat hotová řešení. Může se podílet na jejich vývoji. Podmínkou ale je, aby začalo jednat včas.
AI už se mění i v otázku bezpečnosti
Debata na konferenci současně ukázala, že rychlý vývoj AI není jen otázkou efektivity. Sedláček zmínil například data poisoning, tedy možnost útoku prostřednictvím manipulace s daty používanými AI systémy. V souvislosti s kvantovým strojovým učením podle něj mohou bezpečnostní otázky získat další rozměr.
Na bezpečnost a spolehlivost AI se z jiné perspektivy zaměřil vedoucí katedry komunikačních technologií, elektronického boje a radiolokace Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany Jiří Veselý.
Ten upozornil, že každý technický systém pracuje s určitou chybou. Umělá inteligence proto podle něj nemůže být považována za bezchybnou. Pro armádu má tento problém zvláštní význam.
Pokud AI například špatně vyhodnotí obraz, může její chyba zasáhnout do rozhodování člověka. Veselý proto zdůraznil nutnost nastavit postupy pro případy, kdy systém udělá chybu. A také otázku odpovědnosti.
Šnajdárek: Nestačí mít AI. Armáda musí vědět, co s ní
Ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany brigádní generál Petr Šnajdárek během konference posunul debatu ještě více k praktickému využití.
Armáda podle něj potřebuje nejprve přesně definovat své potřeby. Teprve potom je možné hledat technologie a finanční prostředky, které je dokážou pokrýt.
Stejný přístup podle něj platí také u kvantových technologií. Armáda už podle jeho slov definovala operační požadavky a oblasti, kde chce kvantové technologie využít. Jedním z příkladů je šifrování. Šnajdárek zároveň zdůrazňoval spolupráci s akademickou sférou.
Armáda podle něj potřebuje propojit své požadavky s univerzitami a průmyslem. Právě proto podle něj nestačí pouze nakupovat hotová řešení. Je třeba hledat vlastní schopnosti a postupy. To je přístup, který se se Sedláčkovým pohledem výrazně potkává. Technologie nestačí objevit. Je potřeba být připravený je včas využít.
Pelikán: AI bude také testem vyspělosti společnosti
Martin Pelikán z Katedry informačního inženýrství České zemědělské univerzity se na problém podíval z jiné strany. Rozvoj umělé inteligence podle něj nebude pouze technologickým testem. Bude také testem toho, jak je společnost připravená na změny, které AI přinese.
Pelikán upozornil zejména na propojení AI s robotikou a humanoidními roboty. Podle něj mohou tyto technologie změnit množství lidské práce. V pozitivním scénáři může podle něj část práce zaniknout a pracovní doba se může v některých profesích zkrátit.
Současně ale upozornil na opačné riziko. Přínosy technologií se nemusí rozdělit rovnoměrně. V debatě proto zazněla také otázka, zda z rozvoje AI nebudou nejvíce těžit velcí a silní hráči. Pelikánův pohled tak doplnil Sedláčkovu technologickou perspektivu o sociální rozměr nastupující AI.
Univerzity mají co nabídnout. Armáda ale musí přijít s konkrétními problémy
Do stejné mozaiky zapadá také vedoucí Laboratoře bateriových systémů a elektromobility Pavel Jandura z Technické univerzity v Liberci. Jeho oblastí jsou bateriové systémy a elektromobilita. V debatě připomněl, že Česko má firmy i know-how, které lze využít při vývoji bateriových systémů a jejich bezpečného řízení.
Právě spolupráce univerzit, průmyslu a veřejného sektoru se během konference vracela opakovaně. Nejde přitom jen o jednu technologii. Podobný model může fungovat u AI, kvantových technologií, robotiky, baterií nebo dalších oblastí.
Jan Kočí pak zase popsal iniciativu AI Bridge, která má propojovat akademickou sféru, veřejnost a soukromé společnosti. Součástí jsou také vzdělávací aktivity a workshopy.
Regulace nesmí přijít až poté, co technologie uteče
Sedláčkův pohled na rychlost technologického vývoje se nakonec propojil také s otázkou regulace. Pokud technologie postupuje rychleji než legislativa, vzniká problém. Pravidla totiž mohou začít bránit využití technologií, které už jsou technicky připravené.
V debatě zazněl například příklad zemědělských robotů. Robotické systémy už mohou být komerčně dostupné, jejich praktické využití ale může komplikovat množství pravidel a dalších povinností. Stejný problém má podle účastníků význam také pro armádu.
Petr Šnajdárek proto zdůraznil potřebu připravovat se na nejhorší scénáře už předem. Armáda podle něj musí být schopná reagovat také v situaci, kdy by standardní legislativní procesy byly příliš pomalé. Neznamená to obejít pravidla. Znamená to vědět předem, jak bude možné nové technologie testovat, zavádět a používat.
Sedláček přivezl za Innovation Weeku poselství
Lukáš Sedláček do debaty přinesl zkušenost člověka mimo akademickou aféru a armádu, který ale technologický vývoj sleduje dlouhodobě a snaží se kolem něj propojovat odborníky, firmy i veřejný sektor. Jeho hlavní sdělení přitom nebylo jen o umělé inteligenci. Bylo o rychlosti.
AI se vyvíjí rychle. Kvantové technologie se posouvají. Robotika už není pouze laboratorním experimentem. A státy se stále snaží hledat pravidla, která těmto změnám odpovídají.
Česká republika proto podle Sedláčka potřebuje sledovat technologie dříve, než se z nich stanou hotové produkty, které už budou jinde běžně používat. Sedláčkův závěr do této mozaiky zapadá přesně: největší problém nemusí být v tom, že technologie ještě nejsou připravené. Může být v tom, že na ně nebudeme připraveni my.
