Česko se za poslední dva roky výrazně zlepšilo v opakovaném využívání vládních dat. Nárůst zaznamenalo o 36 procent, což je nejvíce mezi zeměmi OECD. Za rok 2025 obsadilo šestou příčku mezi 42 nejvyspělejšími zeměmi světa. Přesto domácí praxe ústředních úřadů naráží na technologický dluh i omezené kapacity.

Výsledek vyplývá z Indexu OURData, který jednou za dva roky sestavuje OECD. Informovala o tom Digitální a informační agentura (DIA).

V podpoře vlády pro znovuvyužití dat zaznamenala Česká republika nárůst o 66 procent. Ten podle agentury odráží úzkou spolupráci s komunitou, pravidelné pořádání tematických hackathonů a realizaci inovačních soutěží. V přístupnosti dat evidovala u nás OECD zlepšení o třetinu. Dostupnost se zlepšila o 21 procent, což ukazuje na lepší strategické plánování a přesnější identifikaci datových sad s nejvyšší tržní poptávkou.

Domácí praxe naráží na technologický dluh

V mezinárodním srovnání otevřených dat se Česku daří. Vnitrostátní praxe ústředních úřadů ale naráží na technologický dluh a omezené kapacitní i finanční možnosti. Podle aktuální Zprávy o stavu otevřených dat v České republice za rok 2025, kterou zveřejnila DIA, země v plnění zákonné povinnosti publikovat veřejné registry formou otevřených dat dosáhla v roce 2025 jen 42 procent.

Řešení podle agentury nabízí přechod k systematické správě dat podle nové legislativy. Osvědčenou praxi je také možné přenést na ministerstva z jednotlivých krajských samospráv, kde se daří data využívat mnohem lépe.

Rozdíl mezi dostupností a technickou kvalitou

Zpráva poukazuje na zásadní rozdíl mezi věcnou dostupností informací a jejich reálnou technickou kvalitou. U datových sad s vysokou hodnotou (HVDs) se sice daří obsahově zpřístupnit 75 procent dat, požadovanou technickou kvalitu, například dostupnost programovatelných rozhraní (API) či správné nastavení, však splňuje pouhých 32 procent z nich.

Hlavními příčinami jsou podle zprávy dlouhodobý podstav personálních kapacit, omezené rozpočty a chybějící vnitřní procesy.

Nový zákon má z dat udělat důvěryhodný základ

„To, že se Česko v mezinárodních žebříčcích drží na předních příčkách v EU i OECD, je skvělá vizitka. Úřady dnes data publikují, avšak někdy s technickými nedostatky, což výrazně snižuje jejich dohledatelnost a reálnou využitelnost. Abychom tento potenciál plně přetavili v reálný přínos a smazali vnitřní dluh vůči uživatelům, musíme se od pouhého formálního vystavování souborů posunout k jejich kvalitní řízené správě. Nový zákon o správě dat dává úřadům do ruky nástroj, jak z dat udělat důvěryhodný základ pro moderní digitální služby i pro bezpečné trénování a využití AI,“ uvedl ředitel DIA Bohdan Urban.

Správě dat podle jednotných pravidel se v Česku věnují už desítky úřadů a jejich počet dále roste. Jen v roce 2025 tuto cestu úspěšně zahájily například Úřad průmyslového vlastnictví nebo Energetický regulační úřad, které ve spolupráci s DIA začaly v Národním katalogu dat publikovat datové slovníky.