Milí průmysníci, dáme vám úlevy z plateb za emise, ale o to víc přitvrdíme po roce 2040. Tak lze popsat návrh, který předložil vlivný europoslanec Peter Liese ze středopravicového klubu EPP. Požaduje, aby až 75 procent výnosu z prodeje povolenek evropské země vyhradily na investice do snižování emisí skleníkových plynů.
Liese má funkci hlavního vyjednavače Evropského parlamentu ve věci revize evropského systému obchodování s emisemi (ETS). Původní návrh Evropské komise chce výrazně přepsat. „Musíme zajistit, aby ochrana pracovních míst v průmyslu a konkurenceschopnosti již nebyla v rozporu s dosažením našich klimatických cílů,“ upozornil Peter Liese.
Kritika lakomých ministrů financí
Europoslanec z nejsilnějšího klubu EPP kritizuje členské státy za „kořistnický“ přístup k výnosu z prodeje povolenek. „Ministři financí po celé Evropě opakovaně vyvolávali zmatek účetními triky. Jako zpravodaj předkládám návrh, který dále posiluje rozumný přístup Komise v této oblasti,“ dodává Peter Liese. Navrhuje také výraznější úlevy pro energeticky náročná odvětví, u nichž hrozí riziko přesunu výroby a emisí mimo členské země Evropské unie.
Důležité je podle Lieseho také zvýšit počet bezplatných povolenek. Komise navrhuje jejich navýšení o 47 procent ve srovnání se současným systémem. „Já požaduji ještě výraznější nárůst, zejména v období do roku 2030. Na oplátku je však správné vyžadovat od podniků, aby prováděly investice. Upřímně řečeno: Kdokoli, kdo do roku 2040 nezačne s projektem dekarbonizace, nezíská podporu bezplatnými povolenkami,“ uvedl Liese.
Dekarbonizace ano, deindustrializace ne
V této souvislosti lze dodat, že postoj europoslance Lieseho je podobný pozici Hospodářské komory ČR. Její zástupci souhlasí s postupnou dekarbonizací průmyslu, ale zároveň mají obavy o to, aby se podniky této transformace vůbec dožily. Smutnou realitou je omezování průmyslové výroby. Evropské výrobce drtí levnější konkurenti, které nezatěžují tak vysoké platby za emise.
„Současná podoba ETS představuje pro řadu evropských podniků významnou konkurenční nevýhodu vůči výrobcům ze třetích zemí. Pokud má Evropa uspět v dekarbonizaci, musí revize ETS jít dál a výrazněji zohlednit dopady na průmysl. Potřebujeme systém, který bude motivovat ke snižování emisí, ale současně zabrání ztrátě investic, pracovních míst a výrobních kapacit v Evropě. Bez silného průmyslu nebude ani úspěšná transformace ekonomiky,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.
Jedním úderným heslem lze postoj českých podniků shrnout takto: ETS má být nástrojem transformace, ne deindustrializace. „Pokud má Evropa zvládnout náklady zelené transformace, musí si zároveň udržet silnou a konkurenceschopnou ekonomiku, která dokáže tento plán financovat. Pokud evropský průmysl nebude mít dostupnou energii a férové podmínky vůči konkurenci ze třetích zemí, emise se nesníž. Jen se spolu s výrobou a pracovními místy přesunou mimo Evropu,“ varoval prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Shrnutí původního návrhu
Evropská komise představila svůj návrh reformy systému ETS v polovině července. Navrhuje mírnou „dekarbonizační přestávku“ v letech 2036 až 2040, kdy se má snižovat maximální objem povolenek jen o 1,7 procenta za rok (v současnosti jde o 4,3 procenta ročně). Členské státy mají vynaložit nejméně 50 procent svých vnitrostátních příjmů z prodeje povolenek na investice do dekarbonizace odvětví, na něž se systém ETS vztahuje.
Bezplatné přidělování povolenek podnikům má podle této reformy pokračovat i po roce 2030, jen bude těsněji spojeno s investicemi do dekarbonizace. Komise přislíbila zvýšit příděl bezplatných povolenek průmyslu v hodnotě 6 miliard eur už v období do roku 2030. Úlevy se mají týkat i odvětví, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
