Evropa má před sebou okno příležitosti, které podle litevského ministra obrany Robertase Kaunase potrvá šest až devět měsíců. Právě v tomto období by evropské země měly výrazně zvýšit a urychlit vojenskou pomoc Ukrajině. Neformálního setkání ministrů obrany EU v Irsku se zúčastnil také český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Robertas Kaunas před neformálním jednáním ministrů obrany Evropské unie v Irsku vyzval evropské země také k větším investicím do obrany.
Litevský ministr obrany upozornil na současnou situaci na bojišti. Ukrajina podle něj Rusku vzdoruje, útočí na něj a podniká protiútoky. Evropa proto podle Kaunase musí svou podporu zintenzivnit.
Urychlete podporu
Robertas Kaunas svůj apel přednesl novinářům před neformální schůzkou ministrů obrany EU v Irsku. Zdůraznil potřebu využít současný moment a posílit vojenskou pomoc Ukrajině.
„Máme okno příležitosti v délce šesti až devíti měsíců. Ukrajina nyní vzdoruje Rusku, zasahuje ho a podniká protiútoky. A my, Evropa, musíme urychlit naši podporu Ukrajině,“ řekl Kaunas.
Litevský ministr zároveň vyzval evropské státy k vyšším investicím do obrany. Podle něj musí spojenci reagovat mnohem rychleji na kritické potřeby ukrajinských obranných sil na bojišti.
„Musíme zvyšovat investice, jednat rychleji a pomáhat Ukrajině v maximální možné míře,“ zdůraznil Kaunas.
Další výzvou je boj proti stínové flotile
Kaunas upozornil také na další bezpečnostní problém. Společný boj proti aktivitám ruské stínové flotily označil za samostatnou a významnou politickou i bezpečnostní výzvu pro Evropu.
Téma zmínil vedle podpory Ukrajiny. Podle jeho slov jde o další společnou výzvu, které musí evropské země čelit.
Mohlo by vás zajímat
Litva převezme předsednictví v Radě EU
Kaunas zároveň hovořil o budoucím předsednictví Litvy v Radě Evropské unie. Litva převezme předsednictví 1. ledna 2027. Podpora Ukrajiny podle Kaunase zůstane jednou z hlavních priorit.
„Litva převezme předsednictví v Radě Evropské unie 1. ledna. A v tomto tématu budeme pokračovat v práci. Ukrajina bude mezi nejdůležitějšími prioritami našeho programu. Veškeré úsilí, které bylo vynaloženo během současného předsednictví, bude pokračovat i během předsednictví Litvy,“ dodal Kaunas.
V Irsku se řešily i rakety pro Ukrajinu
Neformální jednání ministrů obrany EU v Irsku se týkalo také další pomoci Ukrajině. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová před jednáním znovu vyzvala členské státy, které mají ve skladech protibalistické interceptory, aby je poskytly Ukrajině.
Tato výzva doplňuje hlavní apel litevského ministra.
Česko jako aktivní hráč ve vesmírné doméně
Evropští ministři obrany diskutovali také o postoji EU k obraně a bezpečnosti ve vesmíru. Evropská unie nyní považuje vesmír za strategickou doménu. Je důležitá pro bezpečnost a obranu, ale také pro ekonomiku a fungování společnosti.
Před třemi lety Unie představila první Vesmírnou strategii pro bezpečnost a obranu (Space Strategy for Security and Defence). Ta počítá s pravidelným vyhodnocováním vesmírných hrozeb. Počítá také se sdílením informací, společnými cvičeními a mechanismy reakce na útoky proti evropským kosmickým systémům.
Evropa jich provozuje několik. Mezi tři nejdůležitější patří satelitní navigace Galileo, systém pozorování Země Copernicus a zabezpečená satelitní komunikace IRIS.
Česká republika v této oblasti rozhodně nezůstává pozadu. Od ledna 2025 operuje na oběžné dráze česká družice SATurnin-1. Ta rozšířila schopnosti Vojenského zpravodajství a jeho satelitního centra SATCEN VZ.
Družice dokáže pořídit až sto detailních snímků Země denně. Podle mluvčího Vojenského zpravodajství projekt poskytuje snímky pro dlouhodobý monitoring desítek zájmových oblastí.
„Celý projekt rozšířil naše možnosti ve vesmírné doméně a zároveň zvýšil schopnosti českého průmyslu v této oblasti,“ sdělil Jan Pejšek.
Česká cesta do vesmíru má i obranný rozměr
V posledních měsících je často viditelným a sledovaným příkladem implementace evropské vesmírné strategie také projekt Česká cesta do vesmíru. V jeho rámci se na let k Mezinárodní vesmírné stanici ISS připravuje český pilot Aleš Svoboda.
Mise je společným projektem Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva obrany. Obrana ji od letoška nejen financuje, ale vidí v ní také velký potenciál.
„Ministerstvo obrany se chce v oblasti bezpečnosti a obrany ve vesmíru zaměřit na vědu a budování kapacit, což zahrnuje právě i podporu vesmírné mise Aleše Svobody. Vzdělávací a výcvikové aktivity spojené s tímto projektem plánujeme využít k podpoře rozvoje nové generace národních vojenských kapacit v kosmickém sektoru,“ zdůraznil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Česká republika je na projekt a zapojení stíhacího pilota armády patřičně hrdá. Podle Zůny mise zároveň ukazuje, že i členský stát bez ohledu na svou velikost může převzít vedoucí roli ve vědeckých vesmírných misích.
Nová mise EU v Libanonu
Ministři obrany diskutovali také o plánu vytvořit novou civilně-vojenskou misi v Libanonu. Zaměřit se má na výcvik Libanonských ozbrojených sil (LAF) a Vnitřních bezpečnostních sil (ISF).
Evropská unie chce misí především přispět ke stabilizaci regionu. Dalším cílem je omezení vlivu nestátních ozbrojených skupin, zejména Hizballáhu.
Mise vzniká v souvislosti s postupným ukončováním dlouholeté mírové mise OSN UNIFIL. Nová mise EU ji však nemá nahradit. Neměla by také působit přímo na hranicích s Izraelem.
Česko spolu s drtivou většinou ostatních členských států EU nastíněnou podobu mise podporuje. „Česká republika se zapojila do iniciačních jednání o případném příspěvku do štábu mise,“ sdělil ministr obrany Zůna.
