Letní sezona v ohrožení! Nebe nad Evropou prořídne. Šest týdnů a dost? I takové titulky jste mohli během jara číst na Ekonomickém deníku. Podobně to vypadalo také na jiných zpravodajských portálech. Navzdory všem obavám však k očekávanému omezení letecké dopravy nedošlo. Výpadek dodávek z arabských zemí totiž nahradil dovoz z překvapivého regionu – z Afriky.
Na evropský trh totiž směřují stovky tisíc tun leteckého petroleje z moderní ropné rafinerie v Nigérii. Koncern Dangote ji spustil do provozu teprve na začátku roku 2024. Jak upozornil ve své analýze S&P Global, v červnu Nigerijci vyvezli do Evropy rekordních 466 tisíc tun leteckého paliva. Stali se tak největším zahraničním dodavatelem a odsunuly Spojené státy na druhé místo.
Evropa našla náhradní dodavatele
Podle odhadu analytické firmy Kpler přesáhl objem dodávek z Nigérie na evropský trh hranici 400 tisíc tun i v červenci. Mezi další významné dodavatele patří Spojené státy, Saúdská Arábie, Indie a další země. S&P Global Energy ve své analýze upozorňuje, že cena leteckého petroleje pro západoevropský trh mezi koncem března a koncem června klesla o 42 procent. To je jasný důkaz, že stres z jeho nedostatku opadl. Letní dovolenou tak nedostatek leteckého paliva Čechům, ale ani jiným Evropanům, nezkazil.
To je dobrá zpráva a dobrých zpráv není nikdy dost. Světový trh se musel letos vyrovnat s výpadkem dodávek ropných produktů z Ruska i Blízkého východu současně. Zatímco velkou část ruských rafinerií ochromily ukrajinské dronové útoky, dovoz z oblasti Perského zálivu vázne kvůli konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu klesly dodávky z Kuvajtu a Kataru skoro na nulu, potíže s vývozem mají také Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie.
Jak uvedla Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) ve své loňské analýze, závislost evropských zemí na dovozu leteckého paliva se v posledních letech prohlubuje. Dovoz již pokrývá 30 až 40 procent spotřeby. Souvisí to s dlouhodobým trendem zavírání evropských ropných rafinerií kvůli nízké konkurenceschopnosti. Tu podlamují hlavně drahé emisní povolenky. Zatímco evropské rafinerie jsou staré mnoho desítek let a vlastníci do nich kvůli nejisté budoucnosti příliš neinvestují, mimo Evropu vyrostla modernější a efektivnější zařízení.
Rafinerie za 400 miliard korun
Rafinerie Dangote vyrostla na pobřeží východně od Lagosu a vyšla na více než 19 miliard dolarů (400 miliard korun). Dnes je v pořadí osmým největším závodem na zpracování ropy na světě s kapacitou 650 tisíc barelů denně. V přepočtu jde o 32 milionů tun zpracované ropy za rok. Vlastník rafinerie, miliardář Aliko Dangote, má ještě větší ambice. Loni v říjnu oznámil záměr rozšířit kapacitu rafinerie na dvojnásobek. Část nákladů chce pokrýt výnosem z veřejné emise akcií.
Úspěchu této ropné rafinerie se ve své zprávě věnuje i americký Úřad pro informace z energetiky (US EIA). Po jejím spuštění mohla Nigérie snížit dovoz ropných produktů z původních 400 tisíc barelů denně na třetinu – na 130 tisíc. Naopak skokově vzrostl export produktů z ropy, a to až na 350 tisíc barelů denně. Dodávky směřují hlavně do jiných afrických států a do Evropy.
