Německo zachraňovalo Commerzbank za finanční krize a dodnes v ní drží významný podíl. Teď ale připouští, že by jej mohlo prodat italské UniCredit. Berlín tak po měsících odporu mění postoj k převzetí jedné z největších německých bank. Souhlas se chystá dát také Evropská centrální banka. Případ Commerzbank se tak stává velkou zkouškou toho, nakolik v Evropě skutečně funguje bankovní trh bez národních hranic.
Němečtí vládní úředníci signalizují, že jsou ochotni diskutovat o prodeji zbývajícího 12,7procentního podílu Berlína v Commerzbank italské skupině UniCredit SpA. Podmínkou je, že se italská banka musí dohodnout na společném strategickém plánu pro sloučený subjekt, napsala agentura Bloomberg. Znamená to dramatický obrat německého postoje. Ještě v červnu německá finanční agentura formálně odmítla nabídku UniCredit.
Merz: Dohodu neblokujeme
Tento posun navazuje na veřejné prohlášení kancléře Friedricha Merze z 15. července, kdy prohlásil, že vláda dohodu neblokuje. O několik týdnů později se úředníci německé vlády posunuli ještě dále. Od odporu k podmíněnému souhlasu. UniCredit už v březnu přišla s nabídkou za podíl německé vlády ve výši 35 miliard eur (847 miliard korun).
Prodej by znamenal výraznou změnu v postoji německé vlády, která je pro Commerzbank významným investorem od záchrany banky za finanční krize v roce 2008. Zároveň by generálnímu řediteli UniCredit Andreu Orcelovi Merzova vláda předala většinové vlastnictví banky.
Prodej by také umožnil oběma stranám pokročit vpřed, místo aby zůstaly uvězněny v nepřátelském vztahu, který by komplikoval úspěšné dokončení největší bankovní transakce v Evropě za několik desítek let.
Evropská centrální banka (ECB) s prodejem podílu italské bankovní skupině souhlasí. Interní dokument ECB z 12. srpna naznačuje, že se její dozorčí rada přiklání ke schválení akvizice. Konečné rozhodnutí pravděpodobně padne ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku.
Zkouška pro bankovní unii
Načasování vyvíjí tlak na Berlín. Pokud ECB udělí schválení dříve, než se Německo a UniCredit dohodnou na strategickém plánu, vyjednávací páka vlády největší evropské ekonomiky se značně zmenší. Pokud UniCredit získá schválení ECB a dosáhne strategické dohody s Berlínem, mohla by být dohoda uzavřena před koncem roku.
Dohoda je více než jen běžnou transakcí mezi komerčními subjekty. Jde o největší přeshraniční fúzi bank v EU od globální finanční krize a odehrává se v klíčovém okamžiku pro evropskou bankovní unii. Tato unie spočívá na dvou dokončených pilířích – jednotném mechanismu dohledu (SSM) a jednotném mechanismu pro řešení krizí (SRM). Poslední pilíř zůstává nedokončený – evropský systém pojištění vkladů (EDIS).
Německé obavy
Dlouhodobý odpor Německa k systému EDIS je postaven na obavách, že německé fondy pojištění vkladů by nakonec sloužily jako záložní mechanismus pro banky se sídlem v dalších zemích. Německý věřitel pod italskou kontrolou – scénář, na který kritici EDIS dlouho upozorňují – by se mohl nakonec uskutečnit.
Evropský parlament letos v březnu přijal balíček reforem pro krizové řízení a pojištění vkladů (CMDI). Balíček – směrnice a nařízení – rozšiřuje využití národních fondů pojištění vkladů a snižuje prahovou hodnotu pro zahájení řešení krize.
Test nových evropských pravidel
Dohoda UniCredit-Commerzbank bude prvním velkým testem tohoto rámce. Pokud restrukturalizace po fúzi spustí řízení o řešení krize, poprvé se uplatní pozměněné posouzení veřejného zájmu a rozšířený záložní mechanismus jednotného fondu pro řešení krize. Výsledek může vytvořit precedent pro to, jak budou národní systémy pojištění vkladů fungovat v budoucích přeshraničních případech.
Commerzbank má silné vazby na takzvaný německý Mittelstand. Tedy středně velké výrobce, kteří tvoří páteř největší evropské ekonomiky. UniCredit již v Německu působí prostřednictvím své dceřiné společnosti HypoVereinsbank. Úspěšná fúze by vytvořila celoevropskou retailovou a korporátní banku, která by fungovala pod jednotnou unijní strukturou.
