Letošní extrémní sucho v Česku už zasáhlo provoz vodních elektráren. Ten je výrazně omezen a u malých zdrojů je situace kritická – podle odhadů jich stojí už devět z deseti. Vyplývá to z aktuálních dat Komory OZE a společnosti ČEZ.
Problém mají především malé vodní elektrárny. Z více než 1400 těchto zařízení je nyní výroba zastavena u přibližně 90 procent z nich. „V provozu zůstávají hlavně elektrárny pod velkými přehradami, kde lze díky řízeným odtokům ještě udržet potřebný průtok. Na většině českých řek už ale voda nestačí ani pro základní provoz,“ vysvětluje Vladimír Zachoval, předseda Cechu malých vodních elektráren.
Velké přehrady drží výkon ve špičkách
Provozovatelé jsou vázáni zákonem o minimálních zůstatkových průtocích. Jakmile hladina řeky klesne pod stanovenou hranici, musí turbíny okamžitě zastavit, aby v korytě zůstalo alespoň minimum vody pro přežití ekosystému.
Všechny velké vodní elektrárny provozované skupinou ČEZ zůstávají v provozu, ovšem i zde je patrné značné omezení. Často fungují pouze na jedno soustrojí se sníženým výkonem. „Elektrárny na velkých přehradních nádržích vyrábějí primárně v energetických odběrových špičkách. Aktuálně se jejich produkce drží na 60 až 70 procentech dlouhodobého průměru,“ uvádí ČEZ.
Celkový podíl vodních elektráren na tuzemské produkci se v běžných letech pohybuje mezi třemi až pěti procenty. Podle expertů tak současné omezení bezprostředně neohrozí stabilitu dodávek elektřiny v síti, citelný je však propad výroby zelené energie.
Vysoká míra sucha se jasně propisuje do statistik. V prvním pololetí letošního roku vyrobily malé vodní elektrárny 457 gigawatthodin elektřiny, což je meziroční pokles o 15 procent. Po započtení velkých děl činila celková výroba za půlrok 731 gigawatthodin – o 17 procent méně než loni. Očekává se, že ve druhém pololetí bude propad kvůli prohlubujícímu se suchu ještě markantnější.
Cesta ven? Modernizace a efektivita
Někteří provozovatelé reagují na měnící se klima masivními investicemi. Skupina ČEZ v posledních letech investovala do modernizace svých vodních elektráren pět miliard korun. Podle mluvčího Martina Schreiera prošlo obnovou zhruba 40 soustrojí na více než 20 elektrárnách.
„Momentálně probíhá modernizace obou soustrojí vodní elektrárny Kořensko na střední Vltavě za více než 100 milionů korun. Ta přinese výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody. Po dokončení na jaře příštího roku bude Kořensko schopné vyrábět i za stavu hladiny, který by v dnešních podmínkách už provoz neumožňoval,“ dodal Schreier.
Nejsušší rok za dlouhá desetiletí
Současná situace odráží kritický nedostatek srážek. Podle Českého hydrometeorologického ústavu patří letošek k nejsušším rokům od roku 1961. Od začátku roku do 10. srpna spadlo v Česku v průměru 289 milimetrů srážek, což představuje pouhých 66 procent dlouhodobého normálu z let 1991 až 2020. Výhled pro zbytek léta zatím výrazné zlepšení hydrologické situace neslibuje.
